Přehled tisku

Praha
0:00
/
0:00

Řekněte, v jakém městě pracujete, a my řekneme, kolik vám platí - píše Mladá fronta Dnes. Z celorepublikového srovnání mezd a vybraných profesí vyplývá, že více než na znalostech často závisí výše platu na místě práce. Například: účetní v Praze dostává v průměru 25 tisíc korun hrubého měsíčně. Na Vysočině má o 10 tisíc méně. I když rozdíly mezi hlavním městem a ostatními regiony stále zůstávají, stane se, že někdo Prahu dožene, ale i překoná.

Premiér Stanislav Gross,  foto: ČTK
Tisk opět komentuje roztržku ve vládní koalici a věnuje se osobnosti premiéra a předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Komentář Práva poznamenává, že krize neskončila. Lidovecký tým se podle něj jen na tři týdny odebral do sklípku, kde ladí noty na další útok. "Ten přijde po sjezdu ČSSD v případě, že premiérem zůstane Stanislav Gross. Premiérem, nikoli předsedou strany. Jestliže se naopak bude nový šéf ČSSD jmenovat Gross a premiérem se stane muž jiného jména, koaliční krize skončí," předpovídá autor sloupku.


Tisíce lidí v Česku trpí nadměrným hlukem. Jak konstatují Hospodářské noviny Hluk ohrožuje zdraví lidí, kteří žijí v okolí frekventovaných silnic. Například z více než 22ti tisíc obyvatel Prahy, kteří bydlí u magistrály, jich nadměrným hlukem trpí víc než polovina. Podle odborníků mají tito lidé poškozený sluch, zvýšený krevní tlak a zrychlený tep. Hluk má také výrazný vliv na psychiku a lidé často trpí poruchami spánku. Problémy s hlukem, ale mají i malá města a vesnice na trasách, přes které jezdí kamiony. Což je příklad obce Bořislav na mezinárodní silnici E55, kde hluk z projíždějících kamionů dosahuje 80 decibelů. Přitom jen o pět decibelů vyšší hodnota může trvale poškodit sluch.


Lidovecký poslanec Vladimír Říha přišel s návrhem zákona, který by měl odškodnit bývalé studenty vyhozené z politických důvodů z VŠ před rokem 1989 částkou až sto tisíc korun českých. Jak uvádí Lidové noviny, odškodné by měl dostat každý student a učitel, který působil na vysoké škole v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 a musel školu opustit "rozhodnutím příslušného orgánu z politických důvodů". Návrh zákona však zatím naráží na mnohá úskalí. Podle Jana Kavana bude například poměrně komplikované doložit, že za důvodem pro vyloučení ze studia stojí skutečně politické důvody a nikoli například jeho zanedbávání či jiné prohřešky. Ačkoli právě takovéto nejasnosti navrhovaného zákona dosti komplikují jeho schválení, poslanec KDU-ČSL Vladimír Říha je pevně rozhodnut zákon prosadit. Podle Lidových novin se pod něj kromě komunistů podepsali doposud poslanci ze všech parlamentních stran.


Praha
Řekněte, v jakém městě pracujete, a my řekneme, kolik vám platí - píše Mladá fronta Dnes. Z celorepublikového srovnání mezd a vybraných profesí vyplývá, že více než na znalostech často závisí výše platu na místě práce. Například: účetní v Praze dostává v průměru 25 tisíc korun hrubého měsíčně. Na Vysočině má o 10 tisíc méně. I když rozdíly mezi hlavním městem a ostatními regiony stále zůstávají, stane se, že někdo Prahu dožene, ale i překoná. Například kuchaři a pokojské mají vyšší průměrnou mzdu tam, kde je po nich větší poptávka - v západních Čechách. Průměrná mzda kuchaře na Karlovarsku je o dva tisíce vyšší než v Praze a pokojská si vydělá o několik set korun více.


Do Česka se ze západní Evropy začínají stěhovat opravny výrobních zařízení. Jako první sem podle Hospodářských novin přesune opravárenskou centrálu americký producent technických plynů Air Products. Středisko má být vybudováno do letošního léta v Praze a zcela tak nahradí dosavadní centrálu firmy, která působila v nizozemském Rotterdamu. V opravárenské centrále Air Products vybudované nákladem několika milionů korun bude podle listu pracovat asi 30 specialistů, s nimi budou spolupracovat také lidé od subdodavatelů. Česká centrála bude mít na starosti údržbu a opravy strojního a elektrického zařízení firmy nejen v západní Evropě a v Česku, ale také na Slovensku, v Polsku a v Rusku. Hospodářské noviny připomínají, že loni si opravárenské centrály v Česku zřídila i řada výrobců počítačů či spotřební techniky.


Kraje jsou lepší hospodáři než stát. Nemocnice, které stát na kraje převedl, se už zbavují dluhů. Snížit zadlužení nemocnic se dosud podařilo v devíti krajích. Hospodářské noviny dodávají, že k letošnímu 1. lednu představovaly dluhy všech nemocnic v Česku šest a půl miliardy korun. Krajská zařízení, jež zajišťují polovinu péče, se na této částce podílela třetinou. Například Plzeňský kraj se dluhů dokázal zbavit úplně. Osvědčil se tak nástroj hejtmana Petra Zimmermanna, který šechny nemocnice převedl na akciové společnosti. "Důležité bylo, že jsme dali ředitelům manažerské smlouvy s odpovídajícími platy, aby měli motivaci něco zlepšit," uvedl hejtman. Za úsporu 200 miliónů vděčí plzeňské zdravotnictví podle hejtmana především tomu, že se podařilo zabránit tzv. paralelním obchodům. Dřív totiž nemocnice běžně nakupovaly předražený materiál nebo přístroje a za to dostávali jejich správci různé protislužby, píší Hospodářské noviny.


Lidé, kteří potřebují rychlé rozhodnutí od soudců, si to budou muset napříště dobře rozmyslet. Jak informuje Mladá fronta Dnes, už za několik týdnů totiž budou za žádost o pomoc platit desítky tisíc korun. Může se to stát třeba tisícům lidí, kteří žijí v soukromých domech. Přestože řádně platí nájem a další poplatky, zavře jim majitel domu kvůli neshodám plyn nebo vodu. Nadějí nájemníků je soud, který do vyřešení sporu může předběžně nakázat vlastníkovi, aby plyn pustil. Zatím nájemníky taková žádost k soudu nic nestojí. Od 1. dubna se to ale změní. Napříště už budou muset v takovém případě zaplatit takzvanou jistinu padesát tisíc korun. U obchodních sporů to bude ještě jednou tolik. Ivan Langer z ODS, jeden z tvůrců zákona, novinku brání. Podle něj se soudní projednávání nebude prodlužovat zbytečnými předběžnými opatřeními. Každý si rozmyslí, jestli se na soud obrátí. Bude ale možné požádat o odpuštění platby. Po definitivním skončení sporu pak žadatel o předběžné opatření, pokud tedy soud vyhraje, dostane peníze zpátky.


Deník Právo informuje o další expanzi Českých aerolinií (ČSA), tentokrát pravděpodobně na Slovensko. Využily by tak možností, které se pro domácí dopravní letce otevřely minulý rok vstupem Česka do Evropské unie. Na mapě evropských leteckých spojení jsou žádány hlavně linky, které zatím nejsou přesyceny dopravci. Záměrem je také efektivnější využití letadel v destinacích, kam již vedou spoje z Prahy, avšak dochází ještě k nechtěným prostojům. Loňské otevření linky Marseille-Barcelona, jež přepravila již celých 3500 cestujících, bylo prvním takovým krokem Českých aerolinií. Nyní se prostor pro další letecká spojení využívaná zcela mimo ČR utvořil právě na Slovensku. V perspektivě se dále připravují přímé lety z Bratislavy, Vysokých Tater a Košic do Londýna, Glasgowa, Paříže, Bruselu či Amsterodamu, uvedl deník Právo.


Nemocnice Motol
Jak uvádějí Lidové noviny, v pražské nemocnici Motole léčí míchu kmenovými buňkami. Zkoumání nanočástic je součástí revoluční léčby, při jejímž ověřování pomáhají i čeští vědci. Postup se začne nejprve ověřovat na zvířatech, kdy se velmi malými částicemi, tzv. nanočásticemi, dopraví na poškozené místo faktory, jež poškozená místa opraví. "Je to novinka posledních let, která snad povede k dobré terapii", řekla novinářům ředitelka centra profesorka Eva Syková. Takzvaná regenerativní medicína, kde dochází ke zlepšení zdraví pomocí kmenových buněk zatím bohužel čelí velkým finančním nárokům. Celý biopark, který by mohl fungovat pro optimální počet pacientů, by stál 150 milionů. Podle Lidových novin byly doposud ze sponzorských darů nashromážděny celé tři miliony korun.


Rakušané lákají Čechy na nákupy. Jak píší Lidové noviny, cedule s nápisy: Češi nekraďte tady! už v rakouském pohraničí nenajdete. Naopak. Dolnorakouská hospodářská komora bije na poplach. Ze studie o vývoji spotřeby v pohraničí, kterou si objednala, totiž vyplynulo, že zájem Čechů o nákupy výrazně poklesl. Nabídka obchodů a služeb se v obou zemích údajně vyrovnává, a tak není donekonečna možné tvrdit, že v Rakousku je zboží obecně kvalitnější. Čeští zákazníci jezdí do Rakouska pro sportovní potřeby, boty, značkový textil, ale v některých případech i pro potraviny. Vzhledem ke koloběhu nejrůznějších výprodejů a prodejních akcí je totiž zboží rakouských obchodníků v mnoha případech levnější než v Česku. Čeho se tedy Rakušané bojí? Supermarketů! Ty totiž v jižních Čechách rostou jako houby po dešti. Většina z nich má navíc otevřeno i v neděli, kdy jsou v Rakousku ze zákona obchody uzavřené - uzavírají Lidové noviny.


Ředitel Národní knihovny Vladimír Ježek bojuje za získání unikátního fragmentu latinského překladu Dalimilovy kroniky. Unikátní dílo se objevilo v nabídce pařížské společnosti Piasa a bude se dražit 17.3. v Dourot Richelieu. Ježek původně usiloval o stažení vzácného díla z aukce, jeho záměr však nevyšel. Jak sám uvedl pro Lidové noviny, "stahovat tak atraktivní položku z vytištěného katalogu by se nechtělo nikomu. On to je skutečně zlatý hřeb aukce". Věří ovšem, že šance na získání rukopisu jsou veliké. Jak sám uvedl, z jednání s ministerstvem kultury vyplynulo, že už ve středu by mohla být koupě rukopisu mimořádnou položkou na zasedání vlády. Zatím není ještě úplně jasné, kdo se za Národní knihovnu dražby zúčastní. Vladimír Ježek však připustil, že zatím uvažuje o několika Češích, kteří žijí ve Francii a zabývají se obchodováním s uměním. Jak sám uvedl, "musí to být v každém případě někdo, kdo umí francouzsky a vyzná se v jednacím řádu a průběhu aukcí. Bylo by neodpustitelné, kdyby třeba nedopatřením zapomněl v klíčovém okamžiku zvednout ruku..". Výši částky samotné koupě zatím ještě nechce uvádět.