Přehled tisku

Foto: Vincent Anciaux, Creative Commons 3.0
0:00
/
0:00

Zbaví těžba břidlicového plynu Česko energetické závislosti na Rusku? Tato otázka je u nás v posledních dnech často nastolována. Zatímco ale obyvatelé případně dotčených obcí proti těžbě břidlicového plynu zpravidla protestují, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa si zahájení těžby představit umí. Prohlásil to v rozhovoru pro Lidové noviny.

Foto: Vincent Anciaux,  Creative Commons 3.0
Zbaví těžba břidlicového plynu Česko energetické závislosti na Rusku? Tato otázka je u nás v posledních dnech často nastolována. Zatímco ale obyvatelé případně dotčených obcí proti těžbě břidlicového plynu zpravidla protestují, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa si zahájení těžby představit umí. Prohlásil to v rozhovoru pro Lidové noviny. V něm mimo jiné říká, že není příznivcem všeobecného zákazu těžby, ale na druhé straně si prý uvědomuje, že v některých lokalitách by těžba byla z hlediska životního prostředí riziková. Ministr proto navrhuje dočasné moratorium na povolení k těžbě. Chce tak získat čas pro úpravu příslušných zákonů. Ty by měly stanovit jasné podmínky, aby se předešlo arbitrážím těžařů o náhradu nákladů na průzkum, uvádí ministr Chalupa v Lidových novinách.


Andrej Babiš
Majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš, který bývá označován za jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších podnikatelů v Česku, se podle Hospodářských novin zařadil mezi přední české vydavatele. Jeho regionální týdeníky 5+2 dny, zdarma distribuované do schránek, vycházejí už v půlmilionovém nákladu ve 39 okresech, píše deník. Muž, který začal loni pomýšlet na politiku, hodlá do srpna pokrýt svým titulem celou zemi. Náklad stoupne na milion. Dceřiná firma Agrofertu AGF Media má do léta zaměstnat 200 lidí, z toho 160 novinářů. Její letošní náklady jsou podle Hospodářských novin plánovány na 200 milionů korun. Andrej Babiš, který založil protikorupční hnutí ANO 2011 a chce se zúčastnit parlamentních voleb, ujišťuje, že vydávání týdeníků nemá s volbami nic společného. "Je to byznysový projekt," řekl Hospodářským novinám. Počítá s tím, že do čtyř let by týdeníky měly být samofinancovatelné díky příjmům z reklamy.


Soukromý dopravce Travel Service podle Mladé fronty Dnes rozšíří flotilu svých letadel o tři stroje od nedávno zkrachovalých evropských dopravců. Ve všech případech jde o letadla Boeing 737-700, píše. První z nich, které původně provozovala britská společnost Astraeus, už začalo létat v barvách Travel Service. Další dva boeingy získá dopravce do konce května. Půjde o stroje, s nimiž létaly maďarské aerolinie Malév. Firma navíc letos získala tři úplně nové Boeingy 737-800, všechny tři už zařadila do provozu, píše Mladá fronta Dnes. Travel Service, který vlastní Unimex Group Jiřího Šimáně a Jaromíra Šmejkala společně se šéfem aerolinek Romanem Vikem a Icelandair Group, na letní sezonu počítá celkem s 29 letadly. Bude tak největším tuzemským leteckým přepravcem podle počtu letadel i nabízené sedačkové kapacity, píše Mladá fronta Dnes.


David Rath,  foto: ČTK
O dalších podrobnostech v Rathově kauze informují Hospodářské noviny. Konkrétně se věnují veřejným zakázkám ve Středočeském kraji, okolo kterých panuje podezření z korupce. Podle zjištění deníku měl David Rath nařídit ředitelům krajských nemocnic, aby vítězné firmy ve stamilionových tendrech vybírali v neprůhledných losovačkách. Navíc jim měl doporučovat, aby losování prováděla jedna konkrétní firma. Mělo jít o firmu ML Compet, která patří místopředsedovi středočeské ČSSD Miroslavu Lepilovi a kterou předtím vlastnil i Rathův investiční šéf nemocnic Filip Bušina. Navíc ředitelka firmy Lucie Novanská je mezi osmi obviněnými v celé kauze. Prostřednictvím firmy ML Compet měla být zmanipulována například zakázka na dostavbu nemocnice v Mladé Boleslavi. "Firma ML Compet byla generálním dodavatelem administrace a kraj nám uložil, že máme oslovit je,"řekl Hospodářským novinámředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada. "Podezření jsme neměli, plnění zakázek byla bez problémů" dodal kolínský ředitel Petr Chudomel.


Ve Valdštejnské zahradě začala výstava s názvem Atentát na Heydricha
Blížící se sedmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je jedním z témat, kterým se věnuje většina pátečních novin. Největší prostor mu věnuje Mladá fronta Dnes, která k výročí připravila zvláštní přílohu. V ní se vrací k nejdůležitějším aspektům této historické události - výcviku parašutistů, průběhu atentátu, ale také roli zrádce Karla Čurdy. Zabývá se také tím, jaký měla celá akce smysl, a neopomíjí ani vyhlazení Lidic. První straně přílohy Mladé fronty Dnes dominuje titulek: "Heydrich je mrtev. A svět nás konečně bere vážně." V podtitulku pak stojí: "Pozdní jaro 1942. Nacistům v okupované Evropě všechno vychází, Británie je v těžké situaci. A pak přichází 27. květen. Hlavní plánovač vyhlazování Židů a třetí muž nacistické Říše Reinhard Heydrich je smrtelně zraněn výbuchem bomby československého parašutisty. Právě se udál nejvýznamnější odbojový čin za celou válku. Němci utrpěli velkou porážku. Následoval krutý teror. Přesto to mělo smysl," píše Mladá fronta Dnes.


Oksana Zhyvachivská se synem,  foto: ČTK
"Omlouvám se Romům za svého syna" - titulek na úvodní straně Lidových novin. Pro Oksanu Zhyvachivskou se zhroutil svět, píše list. Její bezesné noci kvůli zraněnému synu Petrovi ještě prohloubila ostuda. Musela se totiž vyrovnat i s tím, že si chlapec brutální útok Romů vymyslel. Břeclavští Romové naopak spali mnohem klidněji než v minulých dnech. "Nic její obvinění nemůže vrátit zpět, ale čekáme omluvu,"řekla listu na adresu Oksany Zhyvachivské jedna romská žena věšející prádlo. Její sousedé se totiž kvůli protiromské náladě už pár týdnů bojí posílat děti do školy. Přání slyšet omluvu Romům i všem Břeclavanům nakonec nešťastná matka třesoucím se hlasem splnila. Matka, která prý do poslední chvíle synovu výmyslu věřila, vzala vinu na sebe, píší Lidové noviny.


Psaní velkých písmen dělá v Česku mnoha lidem problémy. Možná se ale dočkáme změny jejich pravopisných pravidel, píše Mladá fronta Dnes. Jazykovědci z Ústavu pro jazyk český připravili dotazník, který má zjistit, jak Češi pravidla pro psaní velkých písmen ovládají a zda by na nich něco nezměnili. Dotazník je k dispozici na internetových stránkách ústavu, a zapojit se do výzkumu tak může každý. Výsledky průzkumu by měli mít lingvisté na podzim, na případnou reformu si ale budeme muset ještě počkat. Každá změna pravopisných pravidel se totiž připravuje několik let, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Naposledy se pravopis upravoval před devatenácti lety. Od roku 1993 se například Vánoce a Velikonoce píší s velkými písmeny. Ani po letech se však změny nedostaly lidem "pod kůži". Nyní vyvstává obava, zda novinky nepřinesou ještě větší chaos. Jsou i jiné problémy. "Potíž je, že děti něco učíme a s něčím jiným se setkávají mimo školu," upozornila Mladou frontu Dnesčeštinářka Dagmar Hrabovská ze Základní školy v Ostravě.


Vodní nádrž Želivka slaví výročí, informuje deník Právo. V pátek uplynulo přesně čtyřicet let od spuštění úpravny vody, která zásobuje nejen Prahu, ale také části středních Čech a Vysočiny. Hráz velkého vodního díla se budovala sedm let. Je vysoká 58 metrů a na délku měří 850 metrů. "Pravidelné dodávky pitné vody jsou zajišťovány od 1. února 1973 a do letošního roku bylo vyrobeno přes čtyři miliardy kubíků pitné vody," sdělila deníku Právoředitelka marketingu Pražských vodovodů a kanalizací Marcela Dvořáková. Kvůli výstavbě hráze bylo zaplaveno skoro 1500 hektarů půdy a mnoho vesnic. K Praze, přesněji do vodojemu v Jesenici putuje po úpravě voda samospádem betonovým přivaděčem, který za vteřinu pojme až 6700 litrů vody. Ta je filtrovaná a bakterie se ničí pomocí ozónu. Provoz je už zcela automatický, jen kvalitu vody stále hlídají pstruzi, píše deník Právo.