Ministerstvo zdravotnictví chce propojení počítačů všech českých lékařů. Nový systém by měl nahradit projekt elektronických zdravotních knížek IZIP. Hospodářským novinám to řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Ministerstvo zdravotnictví chce propojení počítačů všech českých lékařů. Nový systém by měl nahradit projekt elektronických zdravotních knížek IZIP. Hospodářským novinám to řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger. IZIP bude do prázdnin ukončen. Ministr listu řekl, že řada systémů už existuje. Používají je nemocnice a v některých oblastech to funguje velmi dobře. Podle něj nyní půjde o to všechny současné programy chytře propojit. Z projektu IZIP by se mohly jen funkce pacientské knížky, v níž člověk vidí, co mu je. Do projektu IZIP byly v průběhu let investovány téměř dvě miliardy korun, vysoké náklady si vyžádá podle ministra zdravotnictví i nový systém. Jen jeho odzkoušení bude stát 100 až 200 milionů korun a ministerstvo ho plánuje financovat z evropských fondů. Konečné zavedení po celé ČR si pak vyžádá náklady v řádech miliard korun, řekl Leoš Heger Hospodářským novinám.
Česká pošta chce na Slovensko doručovat dopisy i balíky. Ekonomickému deníku E15 to řekl v rozhovoru šéf pošty Petr Zatloukal. Podle něj se pošta chce zaměřit především na posílání balíků. O ty je v poslední době rostoucí zájem. Zatloukal také prohlásil, že chce změnit orientaci pošty. Poště podle něj šlo vždy hlavně o listovní zásilky, nikdy vysloveně o balíkovou službu. Poštu čeká přechod právě k balíkové poště. Ředitel chce velkou logistiku i používání přepravních kontejnerů, řekl deníku E15. Z celkových pěti miliard korun tržeb v prvním čtvrtletí připadá na balíky přes miliardu korun. Listovní zásilky se loni na tržbách podílely asi šesti miliardami korun, výnosy z nich ale klesají. Pošta plánuje také stavět na poskytování služeb v oblasti informačních technologií a jejich rozvoji. Jedná se například o datové schránky nebo kontaktní místa Czech Point. Tržby za první čtvrtletí roku v tomto segmentu meziročně stouply na 125 procent.
I pět let po zveřejnění návrhu Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze je stavba předmětem politických půtek. Všímají si toho Lidové noviny. V roce 2007 zasedla odborná porota, která zvolila za vítěze studio Future Systems českého architekta Jana Kaplického a jeho návrh přezdívaný "chobotnice." Záhy se ale proti stavbě postavila část tehdejší ODS v čele s pražským primátorem Pavlem Bémem nebo starostou Davidem Vodrážkou. Za zajímavý a originální ale označil nápad Václav Havel, rekapitulují Lidové noviny. Stavba nakonec nevznikla, oficiálním důvodem byla ekonomická krize. Dnešní situace je lepší, obrátila i pražská ODS a začala jednat s vdovou po architektovi Eliškou Kaplicky. Jenže zatím zůstalo jen u slov, konstatují Lidové noviny. Primátor Bohuslav Svoboda se dal slyšet, že nebrání jinému využití stavby.
Foto: Evropská komise
Česko zaostává za průměrem Evropské unie v počtu vysokoškoláků. Píše to deník Právo. Ve věkové skupině mezi 30 a 34 lety má vysokou školu přes 24 procent mužů a žen. Například v Lucembursku je to téměř polovině populace a průměr EU je na 35 procentech. Užitečné je ale mít vzdělání a obor, po kterém je poptávka na trhu práce. píše deník. Paradoxně totiž může docházet k situaci, kdy po ulicích bloudí bez práce stovky vysokoškolsky vzdělaných manažerů, ale současně chybějí mladí svářeči, brusiči nebo konstruktéři. Odhady počtu vysokoškoláků u nás ale chybějí. Počet vysokoškoláků automaticky nezaručuje nízkou nezaměstnanost. Jak upozorňuje deník, vysoký podíl mladých vysokoškoláků je třeba ve Španělsku, je tam ale současně i nejvyšší míra nezaměstnanosti mladých lidí s diplomem, píše deník Právo.
Foto: Jeroen Thoolen / Stock.XCHNG
Telefony v Česku nelegálně sledují podle policie minimálně dvě speciální zařízení v rukou neznámých soukromníků. Uvádějí to Lidové noviny, podle nichž policisté přišli na zařízení, když sami prováděli odposlech. Komu patří, detektivové zatím ale nezjistili. Odposlouchávací zařízení - takzvaná "Agáta", vypadá jako notebook. Je ale vybavena programem v hodnotě až 20 milionů korun, díky němuž lze odposlechnout hovor či lokalizovat telefon. Podle deníku experti dokonce odhadují, že zařízení typu Agáta je v Česku až deset. "Jsou především ve vlastnictví velkých finančních skupin či detektivních agentur,"řekl listu ředitel jedné z bezpečnostních agentur, který si nepřál být jmenován. Agátu používá v Česku legálně jen policie a Bezpečnostní informační služba. Důstojníci z tajné služby však nikdy její držení oficiálně nepotvrdili, stejně tak nechtějí říct, zda tuší, kdo všechno v Česku přístroj má.
Nový šéf pražského dopravního podniku Vladimír Lich by rád zdražil předplatní kupony o deset až 12 procent. Cena by pak lépe odpovídala kvalitě. Lich to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Záměr je součástí plánu, jak snížit výdaje města na provoz MHD. Například u ročního jízdného by zdražení o desetinu znamenalo zvýšení ceny téměř o 500 korun na víc než 5200 Kč. Plán na zdražení předplatních kuponů Lich odůvodňuje kvalitou služeb Dopravního podniku hlavního města Prahy. "Máme celkem moderní vozový park, hustou síť a frekvence spojů je vynikající," uvedl pro list Lich. Primátor Bohuslav Svoboda ale vidí zdražení až jako poslední možnost. "Nejdříve musí pan generální ředitel přijít s dokončenými prověrkami smluv, musí zrušit nevýhodné kontrakty, optimalizovat nákupy a provozní náklady dopravního podniku,"řekl deníku Svoboda. S úsporami Lich počítá. Stanovil si cíl v příštím roce v podniku ušetřit dvě miliardy korun.
Češi přestávají využívat MHD, píše ekonomický deník E15. Zvláště loni zažila hromadná doprava nevídaný odliv cestujících. Šlo celkem o 120 milionů pasažérů. Důvodů může být podle deníku E15 více - jak nárůst automobilové dopravy, tak i vyšší nezaměstnanost. Jen pražská doprava ztratila 100 milionů cestujících. Nejhůře přitom dopadlo metro, jehož služeb loni využilo o 50 milionů cestujících méně. Propad přitom nabral obrátky po zdražení lístků, a jak deník spekuluje, i to může to být důvodem odlivu cestujících. Dopravní podnik ale tvrdí, že úbytek je způsobený výkupem už prodaných jízdních dokladů. Jiným českým městům ale naopak přibývá, píše deník E15. Mezi šťastných sedm měst patří například Brno nebo Plzeň. Z 80 sledovaných českých měst si ovšem pohoršilo 60 dopravních podniků. Za daty může být i zvýšená výstavba silnic, řekl listu prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka.
Slovenský filmový režisér Juraj Jakubisko se v pátek v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) podrobil transplantaci srdce. Ve svých čtyřiasedmdesáti letech se stal zřejmě nejstarším pacientem, jemuž v Česku lékaři tento zákrok provedli, napsala Mladá fronta Dnes. Podle důvěryhodného zdroje deníku nemocnému vyměnil srdce přednosta kardiocentra Jan Pirk. Ten však odmítl zákrok jakkoliv komentovat s odůvodněním, že si to nepřeje Jakubiskova rodina ani sám pacient. Dodal, že režisér se léčil v IKEM kvůli selhávajícímu srdci opakovaně. Informace o Jakubiskových potížích se srdcem prosakovaly už loni, slovenský režisér přitom stále pracuje, píše list. V Česku se provádí na dvou pracovištích zhruba 80 transplantací srdce ročně, asi třicet v Brně a padesát v Praze.
