Přehled tisku

0:00
/
0:00

Už před dvěma roky vyzýval tehdejší poslanec Ivan Langer vládu Jiřího Paroubka, aby něco udělala s dálnicí mezi Prahou a Brnem. Teď je Langer už přes rok ministrem vnitra a jeho stranický kolega Aleš Řebíček šéfuje resortu dopravy, ale situace na nejdůležitější komunikaci v zemi se nemění, píše Mladá fronta Dnes. Kvůli nedostatku peněz ministerstvo dopravy zrušilo i plán na rozšíření dálnice na šest pruhů.

Už před dvěma roky vyzýval tehdejší poslanec Ivan Langer vládu Jiřího Paroubka, aby něco udělala s dálnicí mezi Prahou a Brnem. Teď je Langer už přes rok ministrem vnitra a jeho stranický kolega Aleš Řebíček šéfuje resortu dopravy, ale situace na nejdůležitější komunikaci v zemi se nemění, píše Mladá fronta Dnes. Kvůli nedostatku peněz ministerstvo dopravy zrušilo i plán na rozšíření dálnice na šest pruhů. Langer tvrdí, že nejde všechno udělat tak rychle, jak by si to lidé představovali. Jenže právě tohle chtěl po minulé vládě. Podle statistik projede jenom výjezdem u Prahy kolem 80 tisíc aut denně. Situaci na dálnici mezi Prahou a Brnem by podle ministerstva dopravy vyřešilo jen dostavění rychlostní silnice mezi Olomoucí a Hradcem Králové. Jenže ani na tu teď nejsou peníze. A i kdyby byly, tak by se stejně v nejbližší době stavět nezačalo. Trasa totiž stále není v územním plánu Pardubického kraje.


Komentář Práva se vrací k neúspěchu Česka při výběru nových členů Rady bezpečnosti OSN. Autor míní, že za neúspěch v OSN si mohou Češi, přičemž zmiňuje projev prezidenta Václava Klause na konferenci OSN o klimatických změnách, některé diplomatické aktivity Česka a další okolnosti. Mimo jiné poznamenává, že ČR kritizuje některé země kvůli nedodržování lidských práv, ale přitom dělá vše, aby se neprojednávalo porušování lidských práv, za něž jsou odpovědny USA. "Nejen Číně, ale i jiným státům se takové selektivní pojetí ochrany lidských práv nelíbí. Chorvatsko zde vykazuje větší nestrannost," píše autor v souvislosti s tím, že právě s Chorvatskem Česko boj o místo v radě prohrálo.


Premiér Mirek Topolánek
Komentátor Mladé fronty Dnes se zabývá financováním politických stran, různých nadačních sdružení politiků a problémy, jež se kolem toho dosud objevily. "Veřejnost vyvíjí oprávněný tlak na to, aby znala rodinné i stranické rozpočty. Politici mu nedovedou čelit a chovají se buď směšně, nebo neurvale. Směšný je Paroubek, když vypočítává, co si ještě může po rozvodu dovolit a jak fajnová saka nosí. Neurvalý je Topolánek, když odmítá odpovědět na otázku, proč si koupil ojeté auto," píše autor.


Do debaty o kontroverzním návrhu pražské národní knihovny se vložil bývalý prezident Václav Havel. V exkluzivním textu pro Lidové noviny kritizuje útoky na návrh světově proslulého architekta českého původu Jana Kaplického. Havel za to odsuzuje především pražské zastupitele ODS v čele s primátorem Pavlem Bémem. Neskrývá původní nadšení z verdiktu mezinárodní výběrové komise. Nadšení podle něj ale rychle vystřídalo zklamání z hádek politiků. "Radoval jsem se zřejmě předčasně. Průměrnost a banalita opět triumfují," píše Havel ke sporům o projekt.

Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek
Knihovnou se zabývá i Právo a klade otázku, zda jsou nebo nejsou na budovu peníze. Jak list zjistil, vládní návrh rozpočtu na rok 2008 s tím počítá. Ale jen za předpokladu, že budou splněny podmínky pro výstavbu. A ty nyní vedení pražské radnice zpochybnilo. Premiér Mirek Topolánek tento týden prohlásil, že v rozpočtu peníze na knihovnu nejsou. Také ministr kultury Václav Jehlička řekl, že nikdy peníze na budovu knihovny neslíbil. Přesto tahle položka existuje na straně 299 jedné z příloh návrhu zákona o státním rozpočtu, který začali poslanci projednávat. Předloha počítá současně i s rekonstrukcí Klementina, kde knihovna dosud sídlí. Odborníci však uvádí, že jde o běžnou praxi ministerstev, a peníze mohou být využity na jiné akce.


Předseda komunistů Vojtěch Filip zajel do Běloruska a sliboval tam spolupráci, píší Lidové noviny. Byl zde sice soukromě, přesto se sešel s představiteli místního parlamentu a jednal i na ministerstvu energetiky. Na prvním z míst podle běloruských médií mluvil o potřebě spolupráce, na druhém sliboval dovoz elektřiny. Zahraniční politika Česka je přitom úplně opačná - s Lukašenkovou diktaturou nekomunikujeme a podporujeme místní demokratickou opozici. Jenže Filip je i místopředsedou českého parlamentu, a proto nikdo v Bělorusku nepochyboval, že v zemi prezentuje oficiální český postoj. I proto Filipovo chování pobouřilo české poslance, píší Lidové noviny.


Skoro pět milionů korun ze státní pokladny spolkl projekt na využití přebytečné syrovátky v mlékárenském průmyslu. A přínos pro vědu? Zcela nulový. Jak píší Hospodářské noviny, Výzkumný ústav potravinářský výsledky svého bádání neuplatnil ani v průmyslu, ani v uznávaných odborných časopisech. I tento projekt se řadí mezi dalších 240 neúspěšných, které rada vlády pro výzkum a vývoj umístila na černou listinu. Výzkum, který nepřinesl žádné výsledky, stál od roku 2001 do roku 2005 přes tři sta milionů korun. Podle Rady pro výzkum je problém v tom, že o penězích, které stát na vědu uvolňuje, rozhodují jednotlivá ministerstva. V komisích často sedí lidé, kteří rozhodují spíš podle osobních sympatií než podle toho, co vědě projekt přinese.


Foto: Evropská komise
Pokud vás nevzali na vysokou školu, máte právo na podrobné zdůvodnění. Jak píší Lidové noviny, takový je verdikt Nejvyššího správního soud. Řada vysokých škol totiž neúspěšným uchazečům o studium pouze napíše, že nejsou přijati. Nejvyšší správní soud ale tento týden řekl, že to nestačí. Rozhodl tak na základě případu neúspěšné uchazečky, která se hlásila na Západočeskou univerzitu v Plzni. Rektor musí dívce poslat podrobnější vyjádření dodatečně a budou v něm například uvedeny chyby, které udělala v přijímacím testu a způsob, jakým univerzita její odvolací žádost přezkoumávala.


Profese soudní zapisovatelky bude podle Mladé fronty Dnes brzo minulostí. Přepisovat mluvenou řeč bude počítač a práci českých soudů by tak prý měl urychlit. Ministerstvo spravedlnosti osloví do konce roku vysoké školy, aby mu nabídly program, který mluvenou řeč převede do psané podoby.


V oboru výpočetní techniky pracuje v Česku 154.000 lidí a do roku 2011 má přibýt dalších 40.000 pracovních míst. Přesto má ČR problém s nedostatkem kvalitních specialistů. Podle zástupců českých firem totiž tuzemské opouští každoročně o polovinu absolventů méně, než trh potřebuje. Hospodářské noviny uvádí, že nedostatek odborníků firmy řeší například zakládáním vlastní univerzity; podniky nové lidi hledají i mezi začínajícími vysokoškoláky. Češi letos do rozvoje výpočetní techniky investují 93 miliard korun. V počítačovém oboru by do čtyř let mělo v Česku vzniknout přes 700 nových firem.


V ruce kafe v kelímku a k tomu hamburger z některého z amerických fast foodů - i tak může už brzy vypadat typický Čech. Hospodářské noviny píší, že Česko čeká invaze rychlého občerstvení. Řetězce, které na trhu působí, posilují své sítě a do země míří noví hráči. Situaci silně nahrává boom výstavby obchodních center. Právě ta totiž odpovídají požadavkům fast foodů - tedy být tam, kde se něco děje a kde lidé mají hlad.