Přehled tisku

vlada_necas_nazory.jpg
0:00
/
0:00

Česko je naštvané, píše na své titulní stránce páteční Mladá fronta Dnes. Redakce oslovila stovku osobností ve všech regionech, lékaře, umělce, podnikatele nebo vysokoškolské pedagogy, s otázkou, zda současná vláda vede zemi dobře. Osobnostem vadí dopad reforem a úsporných opatření, ale i korupční skandály ministrů. Nejčastěji přitom zmiňují Věci veřejné.

Česko je naštvané, píše na své titulní stránce páteční Mladá fronta Dnes. Redakce oslovila stovku osobností ve všech regionech, lékaře, umělce, podnikatele nebo vysokoškolské pedagogy, s otázkou, zda současná vláda vede zemi dobře. Osobnostem vadí dopad reforem a úsporných opatření, ale i korupční skandály ministrů. Nejčastěji přitom zmiňují Věci veřejné. Nespokojeno s vývojem v zemi bylo 76 dotázaných, tedy celé tři čtvrtiny. Jen devatenáct dotázaných se kabinetu Petra Nečase zastalo. To odpovídá i průzkumům veřejného mínění, kde je s vládou spokojeno méně než dvacet procent. Výsledek ankety Mladé fronty ale ukazuje, že "blbá nálada" v Česku zřejmě dosáhla rozměrů, které za posledních dvacet let nemají obdoby. Podle sociologa Iva Možného lze deziluzi a skepsi v polovině volebního období očekávat. "Nebezpečná by však byla ztráta víry v liberálně demokratický systém a jeho hodnoty,"říká Možný v deníku. Podle sociologů je ale nedůvěra v parlamentní demokracii u nás od konce 90. let čtyřikrát vyšší než ve vyspělých evropských zemích.


Miroslav Kalousek, foto: ČTK
Vláda Petra Nečase se chystá zvýšit daně z příjmu fyzických osob. Jak uvádějí Hospodářské noviny, ve čtvrtek to omylem vyzradil ministr financí Miroslav Kalousek po jednání ekonomické rady vlády. Pak se sice pokoušel vzít své vyjádření zpět, ale několik jeho kolegů listu mezitím potvrdilo, že kabinet už propočítal, kolik by do rozpočtu přineslo zvýšení daně ze superhrubé mzdy z patnácti na šestnáct procent. Zvyšování daní od příštího roku připustil v rozhovoru pro Hospodářské noviny i premiér Nečas. Růst daní u všech zaměstnanců naráží přitom na nechuť velké části ODS, kterou bude muset premiér ještě přesvědčit. Vláda totiž řeší, jak zaplnit díry v rozpočtu, protože ekonomice se nedaří.


Angela Merkelová, foto: Vláda ČR
Německá kancléřka Angela Merkelová, která přijede v úterý do Prahy, poskytla rozhovor Lidovým novinám. Celé jeho znění vyjde v sobotním vydání. Už teď ale deník zmiňuje, že nejmocnější žena světa dosud velmi ráda vzpomíná na své návštěvy Prahy v 80. letech minulého století, kdy v našem hlavním městě byla třikrát na několikaměsíčním pobytu. Poznala zde spoustu zajímavých lidí, našla přátele a to ji utvářelo, vzpomíná Merekelová. Dosud si vybavuje i několik českých slovíček, jako dobrý den, U Dvou koček nebo řízek s bramborovým salátem. Snažila se tu prý mluvit česky, a to z jednoduchého důvodu. Jako zahraniční turista by jinak zaplatila v restauracích více, než je nutné. Kancléřka se v Praze setká s premiérem Nečasem, prezidentem Václavem Klausem a na závěr své návštěvy vystoupí v diskusi se studenty právnické fakulty.


Dominik Duka
Kardinál Duka se omluvil protestantům a Židům, uvádí deník Právo ke čtvrteční senátní konferenci o církevních restitucích. Dominik Duka na ní řekl, že katolická církev si je vědoma, že nebyla vždy spravedlivá vůči evangelíkům a Židům. Vzpomněl na náboženské války, ze kterých v českých zemích vyšli katolíci jako vítězové, a připomněl i antijudaismus, který katolíci nejen tolerovali, ale někdy i vyvolávali. Podle něj se toto vědomí odrazilo i v církevním vyrovnání. Katolická církev by totiž měla nárok na 97 procent restituovaného majetku, ostatní církve ale budou moci z náhrady ve výši 59 miliard čerpat až dvacet procent. Podle Duky jde o gesto vzájemného pochopení a usmíření. Za správné to považuje předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. Na konferenci navrhl, aby církve vytvořily sociální podpůrný fond pro potřebné.


Za dva měsíce uvidí pražské Palachovo náměstí první samostatnou demonstraci seniorů, píše se v komentáři Lidových novin. Jejím důvodem jsou vládní škrty v rozpočtu, kvůli kterým porostou penze důchodcům pomaleji než dosud. Penzisté proto žádají nejen pravidelné zvyšování důchodů, ale odložení plánované důchodové reformy na rok 2016 a zvýšení pojistného lidem s platy nad sto tisíc korun měsíčně. Přitom právě to se životní úrovně penzistů nijak netýká. Výrazně to ale ovlivní současný i budoucí život jejich dětí a vnuků. Jim jistě žádný důchodce sám škodit nechce, přesto demonstraci svolává Rada seniorů, která zastupuje zájmy 320 tisíc důchodců. To je síla srovnatelná s největší odborovou centrálou. Chystaný protest je předobrazem toho, jak může vypadat generační konflikt ve stárnoucí společnosti. Stále početnější vrstva důchodců půjde při prvoplánové obhajobě svých zájmů nechtěně proti zájmům svých dětí. Čeští důchodci přitom podle deníků nejsou oproti obecně rozšířené představě žádní chudáci. Přes všechno zdražování jsou jedinou skupinou, které se i v době krize neustále zvyšuje životní úroveň. Rodiny důchodců dnes mají vyšší životní standard než rodiny s dětmi, uzavírá komentář Lidových novin.


Málo využívané železniční tratě získají obce zdarma, pokud je nejdřív ve veřejné soutěži někdo nekoupí. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na ministerstvo dopravy. Původní materiál podle deníku s takovou možností vůbec nepočítal, a pokud by obce chtěly získat trať, kterou by stát nechtěl dál provozovat, musely by za ni platit. Původní návrh kritizovalo Sdružení železničních společností a stínový ministr dopravy a hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD). Sdružení uvedlo, že hrozí zrušení 350 kilometrů tratí. Deník uvádí, že na nové verzi pravidel pro převod železničních tratí se ve čtvrtek dohodli zástupci ministerstva s kraji. K tratím se však budou moci nadále dostat i soukromníci, ale za peníze. Stát totiž tratě nabídne nejprve ve veřejné soutěži, když se zájemce nenajde, tak je nabídnou k bezúplatnému převodu.


Česko má největší podíl biosadů v celé Evropské unii, píše Právo. Podle údajů EU bylo v Česku ke konci uplynulého roku 6453 hektarů biosadů, ve kterých ovoce pěstovalo 643 ovocnářů. Ekologicky obhospodařované sady se tak podílely na celkové rozloze sadů 28 procenty. Například Rakousko, které bývá označováno za "zelenou" zemi, přitom má jen 18 procent biosadů. Celková plocha ekosadů v Česku je také větší než v mnohonásobně větším Německu. Řada českých pěstitelů ale pobírá evropské dotace, i když žádné ovoce nesklízí. České bioovoce také není v běžných obchodech takřka k mání. Pěstitelé bioovoce pobírají podle unijních pravidel, která kompenzuje vyšší náklady za používání biologických přípravků na ochranu rostlin, náročnější ruční práci i nižší výnos. Jen loni bylo vyplaceno majitelům biosadů 86 milionů korun, dotace čerpalo 549 pěstitelů. Podle ministerstva ale podle dosavadních pravidel nelze podmiňovat udělování dotací vykázanou produkcí. Ministerstvo slibuje, že systém změní.