Přehled tisku

0:00
/
0:00

Deník MF Dnes zjistil, že nový systém, který je zatím v testovací fázi a který používá Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jaromíra Drábka (TOP 09), je děravý. Do databáze plné citlivých osobních údajů se lze totiž velmi snadno a rychle dostat.

Deník MF Dnes zjistil, že nový systém, který je zatím v testovací fázi a který používá Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jaromíra Drábka (TOP 09), je děravý. Do databáze plné citlivých osobních údajů se lze totiž velmi snadno a rychle dostat. Údaje jako rodná čísla, výše příjmů či bývalé zaměstnání lze zjistit za pomoci jediného hesla, což je ve srovnání s ostatními systémy v Evropě nemyslitelné. Redaktoři MF Dnes se tak z pracovního počítače během pár minut dostali k osobním údajům mnohých lidí. I přes kritiku z řady pracovníků úřadů práce ministr Drábek celou kauzu odmítá komentovat a podle jeho mluvčí je zabezpečení zcela v pořádku.


Foto: ČT24
Ve středu začnou senátoři projednávat ústavní změnu o volbě prezidenta. Otázkou je, jestli návrh, který již prošel Poslaneckou sněmovnou, projde beze změn i Senátem. Někteří senátoři totiž chystají pozměňovací návrhy, které by celou ústavní změnu mohly odložit či úplně zhatit. I když předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka potvrzuje, že senátorský klub soc. demokracie změny nepodpoří, sami senátoři za ČSSD, například Jiřina Rippelová, již změny projednávají. Tou největší by mělo být omezení pravomocí prezidenta v otázce jmenování členů bankovní rady ČNB. K tomu by podle nového návrhu potřeboval souhlas horní komory Parlamentu. Místopředseda ODS a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil pro deník Právo celou situaci komentuje tak, že za změnami vidí jen hledání záminky, jak se přímé volby zbavit. Například nezávislý kandidát na Hrad a bývalý premiér Jan Fischer udává, že návrh nesmí ztroskotat na pozměňujících návrzích.


Petr Nečas  (vlevo) a Karel Schwarzenberg,  foto: Vláda ČR
Evropská fiskální smlouva, která dělí nejen evropskou, ale i českou politickou scénu, bude hlavním tématem schůzky premiéra s ministrem zahraničí. Právě Karel Schwarzenberg se ostře pustil do rozhodnutí premiéra Nečase, který se před týdnem odmítl ke smlouvě připojit. Česko se tak, společně s Velkou Británií, stalo jedinou zemí, která se ke smlouvě nepřipojila. „Usmiřovací“ schůzka má uklidnit rozbouřenou atmosféru, kterou Schwarzenbergova kritika vyvolala. Ten uvedl, že premiér poškozuje Českou republiku, Nečas opětoval výrokem, že je ministr prostořeký a málo pracovitý. Schůzka má proběhnout před zasedáním vlády především proto, že ministr byl v době výroku mimo ČR a s premiérem se o tématu nebavil osobně. Informovaly o tom deníky Mladá fronta Dnes a Právo.


Deník Hospodářské noviny informuje o podezřelém počínání Pozemkového fondu. Stát na něm totiž může prodělat až stamiliony korun. Restituentům byl po dvaceti letech soudních sporů uznán nárok na parcely, ty jsou dnes však zastavěné. A tak jim Pozemkový fond nabídl náhradu. Odškodnění parcel v hodnotě 84 milionů korun odsouhlasila dozorčí rada fondu, hodnota náhradních však několikanásobně převyšuje osmdesátimilionovou hranici. Tržní cena nových parcel se odhaduje až na miliardu korun. Jen pozemky v okolí Thomayerovy nemocnice či Letňan se odhadují na 800 milionů. Ředitel Pozemkového fondu Radim Zika rozhovor pro HN odmítl, po třech dnech jeho mluvčí uvedla, že ze smlouvy sešlo, důvod však neprozradila. Rozhodnutí Pozemkového fondu však stále platí, jelikož pořád nebylo zrušeno. Není to navíc jediná podezřelá kauza, která se kolem Pozemkového fondu v poslední době řeší.


Ze studie Hospodářských novin vyplývá, že k tomu, aby stát zastavil nabíhající dluh, musí okamžitě snížit své výdaje anebo zvýšit příjmy o 2,2 procenta HDP. Cesty, kterými toho lze dosáhnout, jsou však nepopulární. Stát může buď zvýšit daň z přidané hodnoty na 23 procent, nebo snížit důchody až o 30 procent. V opačném případě Česku hrozí takzvaná „řecká cesta“ do roku 2050, kdy se dluh dostane na 160 procent HDP. Ekonomové Petr Janský a Ondřej Schneider uvádí, že úsporná opatření současné vlády snižují statní dluh jen krátkodobě, konkrétně na příštích osm let.


Českým aeroliniím zatím nehrozí stejný osud jako maďarské přepravní společnosti Malév. Ta musela skončit po tom, co jí Brusel nařídil vrátit státní podporu kvůli dlouhodobé ztrátě. České aerolinie, kterým Brusel podporu také uznal, se rovněž potýkají s finanční ztrátou a Evropská komise návrh na stažení podpory schvaluje. Analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka v rozhovoru pro Hospodářské noviny však uvádí, že šance, že by Brusel podporu odebral i ČSA, je mnohem menší. Komise nyní zkoumá, zda aerolinie podporu opravdu využily ke odstranění problémů způsobených krizí, nebo zda-li vedení nesvádí ztrátu na krizi, zatímco se mohlo jednat o špatné řízení firmy. Ekonomická situace ČSA je však mnohem lepší než Malévu, a tak i v případě rozhodnutí komise o vrácení podpory by firma mohla situaci zvládnout.


Leoš Heger
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uvažuje o sloučení s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které vede jeho kolega Jaromír Drábek. Heger pro Lidové noviny uvádí, že propojenost oborů je silná a že mnohé země EU tento model úspěšně využívají. Plán ministři přednesli po požadavku premiéra Petra Nečase (ODS), který nařídil, aby prověřili, bez kterých odborů a agend se ministerstva obejdou. Premiér o návrhu uvažuje, ale také zdůrazňuje, že nejdůležitější je zjištění neefektivních agend a jejich zrušení. Spojení ministerstev je však velkou logistickou operací, kterou nelze vyřešit během týdnů. Například ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který by dle návrhu nově spravoval například vyplácení důchodů, s návrhem souhlasí. Otázkou však zůstává, zda by sloučení ministerstev ve výsledku opravdu něco ušetřilo.


Situace, kdy byla na hlavní město uvalena exekuce, se po čtrnácti dnech opakuje. Exekuce přitom hrozí i těm nejcennějším památkám jako Karlův most či Staroměstské náměstí. Podle zjištění Lidových novin byla základem šestitisícová pohledávka, kterou magistrát sice zaplatil, ale až v den zahájení exekučního řízení. Nejsou tedy zaplaceny náklady na řízení v hodnotě třinácti tisíc korun. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) uvádí, že se případem nezabývá, protože informace z úřadu jsou takové, že žádná exekuce uvalena nebyla. Jeho mluvčí pak uvedla, že město celou pohledávku zaplatilo a že nechápe jednání Exekutorské komory České republiky. Ministerstvo spravedlnosti se díky těmto kauzám začalo zabývat přiměřeností exekucí v České republice a plánuje snížení odměny exekutorům a včasnější oznamování nezaplacené pohledávky dlužníka.