Premiér Petr Nečas vyrazí na tancovačku v Čimelicích, napsal deník Právo. Pozval ho na ni čimelický starosta Vladimír Pánek, kterého rozzlobilo Nečasovo přirovnání, že ministr zahraničí Schwarzenberg by měl zvažovat své výroky, protože není na vesnické tancovačce někde v Čimelicích.
Petr Nečas, foto: ČTK
Premiér Petr Nečas vyrazí na tancovačku v Čimelicích, napsal deník Právo. Pozval ho na ni čimelický starosta Vladimír Pánek, kterého rozzlobilo Nečasovo přirovnání, že ministr zahraničí Schwarzenberg by měl zvažovat své výroky, protože není na vesnické tancovačce někde v Čimelicích. Premiér tím narážel na to, že Schwarzenbergova rodina byla usazena v Čimelicích. Starosta Pánek Nečasovi napsal, že je věc ministrů, pokud se chtějí ve vládě vzájemně urážet. Občané Čimelic se podle něj ale na svých kulturních akcích tak nechovají. Premiér pozvání na tancovačku přijal a Čimelickým z Prahy vzkázal, že považuje za svou povinnost se jim veřejně omluvit. Nečas se kál nejen za nevhodné přirovnání, ale i za samotnou slovní přestřelku se Schwarzenbergem. Uznal, že spor se šéfem diplomacie o naši účast na fiskální smlouvě EU poškozuje vládu. Dodal ale, že s ním nezačal, píše Právo.
Ministr práce Drábek má další problém, píše Mladá fronta Dnes. Počty nezaměstnaných musí na úřadech práce sčítat ručně. Sotva se úředníkům díky práci po večerech a o víkendech podařilo zajistit výplaty lednových sociálních dávek, je tu podle deníku další potíž. Nový počítačový program, který ministerstvo pořídilo, totiž zatím neumí zpracovávat statistiky. Přitom už příští středu má ministr zveřejnit údaje o nezaměstnanosti za letošní leden. Pro vládu jsou tato čísla velmi důležitá. Bez nich by nezískala přesnější odhad vývoje ekonomiky a státních financí. Vyžaduje je od nás i Evropská unie. Úřady práce připouštějí, že čísla budou muset sčítat ručně. Ministerstvo ale ujišťuje, že vše stihne. "Čísla budou stoprocentně ověřená a přesná," tvrdí mluvčí ministerstva Táňa Švrčková.
Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni přijde zřejmě i o svůj bakalářský program. Komise rozhodla o tom, že mu nebude prodloužena akreditace. Rozhodnutí musí potvrdit ministerstvo školství. Studenti bakalářského programu ale budou moci dostudovat, informují Lidové noviny. Plzeňská práva již dříve v tomto týdnu přišla o svůj magisterský program, což vyvolalo mezi studenty vlnu protestů. Oběma programům skončí akreditace na jaře. Škola zatím nedostala oficiální stanovisko komise s důvody pro odebrání akreditace, proto nechce ani přiblížit, jak se hodlá bránit. Už loni v listopadu byla škole odebrána akreditace doktorského programu, nesmí také udělovat titul JUDr. Podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání studovalo práva v minulém školním roce na pětiletém magisterském programu 10.200 lidí. Počet absolventů práv se loni přehoupl přes 3000.
Po desítkách let budou obálky pro lékaře košer, píše se v komentáři Lidových novin. Ministerstvo zdravotnictví chce na jaře povolit, aby se v nemocnicích mohlo připlácet za to, že zákrok provede konkrétní lékař. Zatím byly nadstandardy omezeny pouze na příplatek za technické prostředky, jako jsou očkování, sádra, čočky. Lidská práce je ale nejen v medicíně to nejdůležitější. Proč by tedy neměla být ta nejkvalitnější nebo nejžádanější náležitě oceněna? Ministra Hegera není proto třeba podezírat z asociálnosti nebo že by dopustil, že by nemajetní občané nedostali lékařskou péči. Problémy se beztak objeví, soudí deník, minimálně formou soudních sporů a politických podání k Ústavnímu soudu. V novém systému ale získají obě strany, jak lékaři tak pacienti. Kromě jiného se už nebudou muset podílet na úplatkářství a nebude je fackovat hanba. Obálky se v českém zdravotnictví zasouvaly do kapes bílých plášťů již v dobách rozvinutého socialismu. V uplynulém dvacetiletí tomu bylo nejinak, i přes všechen verbální boj s korupcí. Pokud bude nový systém funkční, alespoň narovná vztah pacient - lékař a naruší představu, že ve zdravotnictví nejde o peníze.
Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd přišli s objevem, jak se vyrovnat s obrannou imunitní reakcí organismu na transplantovaný orgán, aniž by pacient musel brát velké dávky léků potlačujících imunitu. Ty totiž mají nepříznivé vedlejší účinky, způsobují poruchy funkce ledvin, vysoký krevní tlak a tělo se nedokáže bránit infekcím. Vědci vyzkoušeli ochrannou síť z nanovláken, která umožní dopravit léky, v tomto případě imunosupresivum cyklosporin A, přímo do okolí transplantované tkáně. Díky tomu může být léčivá dávka nižší a méně škodlivá pro organismus. Vědci zatím novinku vyzkoušeli na myších, kde zafungovala. Věří, že stejně dobře bude účinkovat i na lidech.
Tomáš Pitr, foto: ČT24
Čeští policisté i zástupci ministerstva spravedlnosti se už připravují na převoz kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra ze švýcarské vydávací vazby zpátky do Česka. Informuje o tom deník Právo. Samotná akce by se podle listu měla uskutečnit za přísných bezpečnostních opatření a v přísném utajení. Čeští policisté vyzvednou Pitra ve Švýcarsku osobně a sami zajistí i jeho cestu do vlasti. Podnikatel, který byl odsouzen za daňové úniky, ale může v Česku skončit na svobodě. Zatímco trávil poslední rok a půl ve švýcarské věznici, pražský městský soud totiž loni v listopadu povolil obnovu jeho procesu. Pokud tento verdikt schválí i odvolací soud, Pitr fakticky přestane být v roli odsouzeného. Za daňové úniky a nezákonné obchody s akciemi společností Setuza a Milo byl přitom v roce 2006 odsouzen k úhrnnému trestu šesti let vězení.
Dotace na stavbu čistíren odpadních vod z Evropské unie nakonec nedostane 21 obcí včetně Prahy. Dalších osm obcí má ještě šanci, že peníze získá. Ohroženo bylo původně 42 projektů v hodnotě deset miliard korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Evropská komise nechce dotovat projekty, na nichž bude následně vydělávat soukromá firma.Obce, které o dotaci přijdou, jsou v regionech, kde se o provoz vodovodů a kanalizací starají firmy spadající pod Veolii. Pro obyvatele těchto měst to znamená, že investice do čisté vody si musí zaplatit sami v podobě dražšího vodného a stočného. Lepší a účinnější čističky nařídila Česku Evropská unie. Slíbila také na tyto nákladné stavby peníze. Jsou to projekty, které měly dostat příspěvek z Operačního programu životní prostředí, řídicí výbor na ně už i peníze schválil a některé jsou dokonce už hotové.
Photo: Bernard Landgraf, Creative Commons 3.0
Do Čech míří vlci a nepotřebují divočinu, uvádějí Hospodářské noviny. Zatím se jich desítky prohánějí v lesích u německého městečka Rietschen, kde začíná bývalý vojenský prostor. Jde o opuštěnou krajinu, což ve skutečnosti plachým zvířatům vyhovuje. Právě tito vlci podle deníku v několika příštích letech zamíří do Šluknovského výběžku a sto roků od zastřelení posledního vlka v Česku založí novou smečku. Za kořistí totiž vlci uběhnou až padesát kilometrů, což je zhruba vzdálenost k české hranici. V německé Lužici dnes žije celkem devět smeček, tedy zhruba 80 kusů těchto divokých zvířat. Vznikl tu dokonce "Vlčí region Lužice". V Česku dosud není trvalé usídlení smečky prokázáno, pár vlků ale přebíhá hranice v Beskydech ze sousedního Slovenska. Jejich přítomnost je přitom pro přírodu přínosem. Pomáhají regulovat počty spárkaté zvěře, která u nás nemá přirozeného nepřítele. Vlci přitom nepotřebují úplnou divočinu, spíš opuštěný prostor. Podle ředitele Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory by se tak pro ně hodil například vojenský prostor v Ralsku.
