Přehled tisku

0:00
/
0:00

"Nový ministr vnitra Martina Pecina si myslí, že policisté zmizeli ze stadionů příliš brzy, uvádějí Lidové noviny. List dodává, že o návratu policie na stadiony se sice zatím otevřeně nemluví, ale ministr si nechává zpracovat analýzu současného stavu.

"Nový ministr vnitra Martina Pecina si myslí, že policisté zmizeli ze stadionů příliš brzy," uvádějí Lidové noviny. List dodává, že o návratu policie na stadiony se sice zatím otevřeně nemluví, ale ministr si nechává zpracovat analýzu současného stavu.

Tématu se věnuje také sloupek Lidových novin, který uvádí, že současný model ostrahy stadionů zavedl Pecinův předchůdce Ivan Langer a systém prý nyní obhajují i samotné kluby, kterým se zpočátku příliš nezdál. Důvod k jeho zrušení existuje tedy podle komentátora asi těžko, ale systém zavedl "sociálními demokraty rituálně nenáviděný Langer a pan Pecina dostal zadání pro svou funkci od Jiřího Paroubka." A když patřil šéf ČSSD ke kritikům exministra Langra, tak se sluší novému pánovi dobře posloužit, uvádí komentátor. "Martin Pecina se netají tím, že chce i po volbách teplé místečko ve státním a zjevně předpokládá, že o něm bude rozhodovat Jiří Paroubek. Je to bonus vlády odborníků?" ptají se Lidové noviny.


Státní finance se podle Hospodářských novinřítí volným pádem do propasti, odhady schodku státního rozpočtu narůstají týden co týden o deset miliard. Horší podle komentátorky je, že vláda ani při sebevětší vůli a motivaci o moc víc schodek snížit nemůže. "Dlouholetý vrchní státní účetní (pozn. nynější ministr financí) Eduard Janota nám v kritické době přiznává, že kabinet rozhoduje jen o 18% rozpočtu a vše ostatní diktují zákony...A to ještě Topolánkova vláda v roce 2007 reformami růst povinných výdajů zbrzdila." I přesto máme podle listu nakročeno směrem k Maďarsku, které se topí ve státních dluzích. Protože jsou na dohled volby, pro zákon krotící povinné státní výdaje nikdo ruku nezvedne a naopak se dají čekat nápady, které by stávající dluhy ještě prohloubily.


Deník Právo informuje o tom, že některé české firmy skrývají hromadné propouštění zaměstnanců. Podniky podle deníků propouštějí lidi po desítkách, ale opakovaně, díky tomuto systému se totiž nejedná o hromadné propouštění a zaměstnavatelé nemusejí jednat s odbory ani informovat úřady práce. Tzv. klouzavé propouštění lze firmám ale jen těžko dokázat a není jediným systémem, který zaměstnavatelé používají k tomu, aby rozdělili velký počet propouštěných do menších skupin.


Po letech hýčkání čeká podle Mladé fronty Dnes absolventy studená sprcha. Firmy totiž příliš nových lidí nenabírají a když ano, častěji sáhnou po zkušenějších uchazečích. Deník vychází z údajů berlínského Trendence Institutu. V Česku bylo v rámci průzkumu osloveno okolo 6 tisíc studentů z ekonomických a technických vysokých škol. Právě končící studenti očekávají, že jejich nástupní plat se bude pohybovat něco málo pod 30 tisíci korunami hrubého, což jsou ale podle odborníků přehnané představy. Čeští absolventi začali mít zájem o firmy Google či Zentiva, u ekonomů stále vítězí Česká národní banka.


V Česku by podle propočtů Hospodářských novin mělo přibýt více než 150 nových obchodů, např. i v menších městech by měly vzniknout hypermarkety. Tuzemský trh ale obchodníci považují za jeden z nejtěžších na světě, proto ho v minulých letech některé řetězce opustily. Působení řetězců v Česku by mohl nové znepříjemnit také nově schválený zákon, který má regulovat chování obchodních řetězců a firmám s výraznou tržní silou, které ji budou zneužívat, dávat až desetimilionové pokuty. A to se obchodníkům nelíbí, uvádějí Hospodářské noviny.


Pacienti častěji žalují své lékaře, píše Mladá fronta Dnes s tím, že častější jsou také absurdní stížnosti. Stoupá také výše odškodného, kterého se pacienti domohou. Podle právníka Jakuba Uhra bývaly dříve přiznávány desetitisíce a u závažných případů statisíce. Dnes jde o statisíce, miliony a výjimečně i přes deset milionů korun. Soudy se v Česku zabývají případy zdravotních komplikací častěji než jinde, je to ale způsobeno tím, že se zde oproti jiným zemím málo kauz vyřeší mimosoudní cestou.