Nově ustavené koalici TOP 09 a ODS v Praze se věnují hned tři české deníky. Hospodářské noviny píší, že "s Nečasem v zádech porazil Svoboda kmotry." Deník zároveň přináší rozsáhlý přehled dění kolem situace na magistrátu.
Boris Šťastný, foto: čTK
Nově ustavené koalici TOP 09 a ODS v Praze se věnují hned tři české deníky. Hospodářské noviny píší, že "s Nečasem v zádech porazil Svoboda kmotry." Deník zároveň přináší rozsáhlý přehled dění kolem situace na magistrátu. Primátor Bohuslav Svoboda pro list řekl, že nyní už konečně půjde mluvit o sporném tunelu Blanka i o financích. List oslovil i protivníka současného primátora Svobody Borise Šťastného, který tvrdí, že koalicí ustavenou v ranních hodinách ve čtvrtek Svoboda nikoho nepřevezl, ale pouze převzal svoji iniciativu. Rozsáhle se tématu věnují i Lidové noviny. I zde Boris Šťastný tvrdí, že zůstává k současnému vedení radnice loajální. Pod dohledem premiéra Nečase vystupovali politici ODS na čtvrteční regionální radě jednotně, pnutí ve straně ale hned tak nezmizí, tvrdí Lidové noviny. Mladá fronta Dnes vidí celou situaci i z perspektivy velké politiky, Premiér Nečas podle listu prokázal rozhodnost, když velmi promyšleně vyvažuje mocenské poměry jednotlivých křídel ve straně. Poté co jmenoval nového ministra průmyslu Kubu, si mnozí kmotři mysleli, že premiér drží s nimi, píše list. Kuba je totiž prodlouženou rukou jihočeského kmotra Pavla Dlouhého, kontroverzní postavy tamní politiky. Pak ale podpořil nového primátora Svobodu, a tím vzal vítr z plachet kmotrům na radnici.
Při privatizaci Mostecké uhelné společnosti na konci 90. let vznikla státu škoda, řekl pro deník Právo pražský vrchní státní zástupce Stanislav Mečl. Popsání škody je podmínkou pro to, aby se Česká republika mohla připojit ke švýcarskému trestnímu řízení a ucházet se tak o miliardy korun. Ty švýcarské orgány zmrazily na účtech obžalovaných bývalých manažerů Mostecké uhelné. Přesnou výší škody jsme se ještě nezabývali, mělo by ale jednat ministerstvo a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. uvedl pro deník Mečl. Podle švýcarských žalobců byla Česká republika při prodeji uhelných dolů poškozena o 3,4 miliardy korun. Deník Právo se celému případu věnuje v rozsáhlém článku. Aby se Česko mohlo o miliardy ucházet, muselo by škodu jednoznačně určit a také popsat, kdo a jak stát o peníze připravil. Policie vyšetřování už třikrát odložila s tím, že trestný čin se při privatizaci Mostecké uhelné společnosti nestal.
Pokud evropská ekonomika nezačne v nejbližších letech opět růst, bude se Česko muset zřejmě smířit s výnosem z emisních povolenek v letech 2013 až 2020 okolo 70 miliard korun. To je zhruba o polovinu méně, než ještě v září odhadovalo ministerstvo životního prostředí. Informují o tom dnešní Lidové noviny. Prognóza ministerstva počítala s prodejní cenou 20 eur za jednu povolenku. Blízko této hranice se do června držely i ceny na energetických burzách. Jenže od té doby hodnota povolenky prudce klesla v současnosti se pohybuje pod deseti eury. "V současné době přepočítáváme scénáře možných výnosů. Je patrné, že by celkový výnos mohl být zhruba poloviční ve srovnání s našimi předchozími kalkulacemi,"řekla Lidovým novinám mluvčí ministerstva životního prostředí Marta Machková. Další vývoj emisního obchodování lez odhadovat jen těžko. "Hodnota povolenky bude dál klesat, pokud se Evropská unie nerozhodne výrazněji omezit příděl pro období od roku 2013,"řekl ředitel pro strategii ČEZ Pavel Cyrani.
Foto: Kristýna Maková, Radio Prague International
Protikuřácké kampaně v Česku nefrčí, konstatuje Mladá fronta Dnes. Evropské snahy o omezení kouření, jako byla před nedávnem ta s názvem Exkuřáci jsou nezastavitelní, která je cílená na mladou generaci, v České republice nefungují. Podle deníku je počet kuřáků v České republice stále stejný, i po evropských kampaních zůstala na 29 procentech. I v Česku existují neziskové organizace, například Koalice proti tabáku, které mají zabránit kouření. Ty ale nemají dostatek financí na to, aby podobné kampaně mohly spustit. Zajímavé ovšem je, že proti kouření v restauracích je 40 procent samotných kuřáků, píše Mladá fronta Dnes. Ministr zdravotnictví Leoš Heger ale minulý týden místo kampaní prohlásil, že stát na kuřácích vydělá 50 miliard korun a léčba pouze na deset miliard. Proti tomu se ale ohradili lidé, kteří dlouhodobě situaci sledují. Podle nich léčba vyjde na něco mezi 40 a 60 miliardami korun. Kouření ale už ve společnosti není natolik "in", jak bylo, píše Mladá fronta Dnes.
Ilustrační foto
Společnost ING Lease získala i druhou velkou zakázku Správy železniční dopravní cesty na modernizaci kolejových vozítek, píše deník E15. Tentokrát jde o deset drezín, které ING Lease od železničářů odkoupí, zmodernizuje a státní organizaci zpětně pronajme. Celková hodnota kontraktu je 86 milionů korun bez DPH. ING Lease přitom nedávno získala zakázku na modernizaci deseti strojů na opravy trolejí, za něž jí SŽDC zaplatí čtvrt miliardy korun. Prodej a zpětný pronájem je novou taktikou železničářů, jak se dostat k modernějším mechanismům, zdůrazňuje list. K opravám drezín se ale ING Lease nedostala přímo. Nejprve podala společnou nabídku se strojírenskou firmou CZ Loko v řádném tendru. Tu ale SŽDC označila za nepřijatelnou a tendr zrušila. Následně oslovila stejného uchazeče bez tendru a dohodla se s ním na úpravě smlouvy. "O zrušení jednacího řízení neuvažujeme, protože do otevřeného řízení se mohli přihlásit zájemci nejen z České republiky, ale i z celé Evropy ... účast jednoho uchazeče nepovažujeme za důvod ke zrušení soutěže,"řekl ekonomickému deníku E15 mluvčí SŽDC Pavel Halla.
Foto: Aaron Murphy / Stock.XCHNG
Nezaplacené studijní poplatky mohou vést až k exekuci, píše deník Právo. Jen Západočeská univerzita loni podala 216 podnětů k soudnímu vymáhání nezaplacených studijních poplatků. Jejich celková výše činila tři a půl milionu korun. Jedná se o platby za překročení normální doby studia. Škola v některých případech ale podle deníku Právo požaduje peníze i po lidech, kteří se domnívají, že jejich studia už skončila. Je to případ studenta, kterému přišla složenka na zaplacení dalšího semestru, do kterého mu ale škoda nedovolila nastoupit. Podle zástupců školy se měl student odvolat nebo podat návrh na přezkoumání. Podle právníků ale jedná škola neeticky, cituje deník Právo jednoho z právníků. Podle něj je nesmysl vymáhat peníze na někom, kdo do školy vůbec nenastoupil.
Ostrava|Foto: František Tichý, Český rozhlas
Dýchat vzduch v Ostravě znamená žít o dva roky méně, uvádějí Hospodářské noviny. Tato délka se týká především mužů. Ti mají škodlivinami zanesenou krev. Podle Radima Šráma z Akademie věd, který se na výzkumech podílel, musí tuto situaci řešit stát a vláda, podobně jako v 90. letech. Charakter znečištění v Ostravě je jiný, než v jiných částech republiky, například v Praze. Ostravské továrny totiž vypouštějí do vzduchu velmi jemné prachové částice, které na sebe váží třeba karcinogenní benzopyren. Horší situace je i v Praze, jak dokázaly výzkumy. Spekuluje se také o zvláštním genu, který v sobě obyvatelé Ostravy mají. Písničkář Jaromír Nohavica mu říká "ostragen". U některých lidí se totiž zjistilo, že při určitém stupni znečištění poškození jejich organismu nestoupá. Mohlo by to přítomnost genu prokazovat.
Foto: Barbora Kmentová
Češi se začali zásobovat hotovostí, píše ekonomický deník E15. Vybírají z bankomatů stále více peněz. Během října a listopadu šlo o částku přes 8 miliard korun. Podle odborníků ale nejde a reakci na ekonomickou krizi, ale nadcházející Vánoce. Podle Petry Hájkové z České národní banky jde o každoroční pravidelnou situaci. Deníku řekla, že tento vývoj si nezasluhuje žádnou mimořádnou pozornost. Letošní počet oběživa je dokonce pod dlouhodobým trendem. V lednu činila hodnota fyzických peněz v oběhu 388 miliard korun, zdůrazňuje deník E15.
