Přehled tisku

Wikileaks
0:00
/
0:00

"Depeše USA popisují české politické bahno" - stojí v jednom z titulků Hospodářských novin. List totiž přináší citace z některých depeší americké ambasády v Praze, jak je minulý týden zveřejnil server WikiLeaks.

"Depeše USA popisují české politické bahno" - stojí v jednom z titulků Hospodářských novin. List totiž přináší citace z některých depeší americké ambasády v Praze, jak je minulý týden zveřejnil server WikiLeaks. Ambasáda například napsala, že lobbista Marek Dalík si řekl o úplatek za obrněné transportéry Pandur, Jiří Paroubek zase nabídl USA, že pomůže urovnat vztahy mezi Izraelci a Araby. V depeších se také hovoří o zkorumpování Čechů. "Tou vůbec nejpesimističtější zprávou může být fakt, že se korupce nejen všeobecně přiznává, ale i toleruje," hlásil v roce 2005 do Washingtonu velvyslanec William Cabanis. Jeho nástupce Richard Graber zase v roce 2007 okomentoval českého prezidenta slovy: "Klaus je hrdý, že se může označovat za intelektuála. Má o sobě a svém intelektu extrémně vysoké mínění. Kvůli tomu může na jiné lidi působit až pohrdlivě." Stejně jako si tým premiéra Jana Fischera podmaňoval českou společnost, okouzloval i diplomaty. "Fischer byl silným zastáncem USA. Jeho vláda byla spolehlivým, spolupracujícím partnerem pro USA," pochvalovala si v listopadu 2009 ambasáda a ještě přisadila: "To, jak Fischer zvládl noční telefonický hovor s prezidentem Obamou, bylo výjimečné a hodné státníka," citují Hospodářské noviny jednu z depeší.


"Prezidentův poslední výstřel" - tak v jedno z titulků hovoří Lidové noviny o výběru nových ústavních soudců. Poté, to u "svého" soudu prohrál vše, co mohl, má prezident Václav Klaus podle listu poslední možnost změnit poměr sil na Ústavním soudu. Do konce jeho funkčního období vyprší mandát třem soudcům, které jmenoval jeho předchůdce Václav Havel. Během podzimu by měl přitom Václav Klaus oznámit první jméno. V kuloárech se spekuluje o třech možných kandidátech - poslanci ČSSD Zdeňku Koudelkovi, místopředsedovi Vrchního soudu Jaroslavu Burešovi a šéfovi pražského městského soudu Janu Sváčkovi. Prezident si tentokrát svoji volbu nejspíš pořádně rozmyslí. Jak totiž dodávají Lidové noviny - jeho skóre u Ústavního soudu je 0:6. V září 2009, kdy soudci Ústavního soudu zrušili - což byla věc dosud nevídaná - samotný ústavní zákon o zkrácení volebního období a zamezili tak předčasným volbám, je Václav Klaus obvinil z vytváření chaosu a doporučil "nově definovat jejich pravomoci," připomínají Lidové noviny.


Herny, kasina a sázkové kanceláře poslaly na veřejné blaho 3,53 miliardy korun. Peníze, které velcí hráči českého hazardu povinně posílají na dobročinné účely, mají ale mnohdy podezřelé pozadí, píše Mladá fronta Dnes. Příjemci jsou nedohledatelná občanská sdružení nebo nadace, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí o využití povinných odvodů na veřejně prospěšné účely za rok 2010. Podle deníků se o některé případy zajímá policie. Provozovatelé hazardu už od devadesátých let neplatí daň z příjmu, a místo ní jim stát nařídil právě dobročinné odvody. Stanovené jsou na šest až 20 procent z dosažených výnosů. Od začátku se tak nad odvody vznáší podezření, že se část peněz vrací přes prostředníky zpět majitelům hazardních firem. Podle Mladé fronty Dnes z peněz, které by měly podporovat sport, charitu, ekologii či obecní rozpočty, se také platily závodní automobilové stáje Antonína Charouze nebo třeba muzikál Michala Davida. Politici i úředníci o machinacích dobře vědí, ovšem celé roky je neřešili. Až nyní poslanci schvalují změnu: úředníci by museli každý příspěvek nejprve odsouhlasit. Jenže odvodů jsou tři tisícovky ročně a úředníci tvrdí, že podvody stejně nedokážou včas odhalit. "V tomto objemu to nemáme šanci uhlídat," tvrdí šéf státního dohledu nad loteriemi Karel Korynta.


ČEZ možná potíral konkurenci, píší Lidové noviny, podle nichž toto podezření má Evropské komise. Brusel podle listu rozšířil rozsah vyšetřování, které má zjistit postavení energetického giganta na českém trhu. Panuje totiž podezření, že ČEZ bránil konkurentům při vstupu na velkoobchodní trh s elektřinou. Pracovníci Evropské komise se chtějí zaměřit hlavně na období před rokem 2007, tedy předtím, než se začalo obchodovat na pražské energetické burze. Komise poslala nezávislým energetickým obchodníkům dotazníky se specifickými otázkami. Převzetí a vyplnění dotazníku potvrdili Lidovým novinámčtyři konkurenti skupiny ČEZ. Tento energetický gigant tvrdí, že za jeho problémy s Bruselem stojí stížnosti konkurenční společnosti Czech Coal. Vztahy obou energetických skupin jsou dlouhodobě napjaté, píší Lidové noviny.


Foto: Sebastian Schaeffer / Stock.XCHNG
Asi 15 tisíc korun měsíčně by podle deníku Právo stačilo budoucím důchodcům. List čerpá ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, z níž vyplývá, že na přibližné částce se většina dotázaných shoduje. Nejde ale o žádnou přesnou kalkulaci. Většina lidí neví, jak dlouho a jak vysokou penzi bude pobírat. V současnosti na uváděných 15 tisíc korun dosáhnou jen asi čtyři procenta lidí v důchodu. Nejčastěji vyplácená částka je o čtyři tisíce nižší, píše deník Právo. S průměrným důchodem 10 093 koruny musí nyní v Česku vyžít před milión a půl seniorů a v příštích letech se tato situace nebude příliš měnit. Důchod mezi 40 a 50 tisíci měsíčně pobírá v současnosti v Česku 28 občanů, důchod mezi 80 a 99 tisíci korun dva, uvádí deníkPrávo.


Senátor Vítězslav Jonáš (ODS) podle Mladé fronty Dnes prodal výhodně pozemek, který bude třeba pro případnou dostavbu Jaderné elektrárny v Dukovanech. Vyplývá to z jeho majetkového přiznání. Na obchodu získal přes dva miliony korun. Vítězslav Jonáš odmítá, že by šlo o střet zájmů. "Kdybych neprodal, bylo by to jako sabotáž," vyjádřil se Vítězslav Jonáš. Senátor, jenž byl 16 let starostou Dukovan, zdědil pozemek v roce 2009 po rodičích. Tehdy byl veden jako orná půda s odhadní cenou 350.000 korun. Plány ČEZ cenu parcely podstatně zvýšily. Loni senátor Jonáš plochu podle Mladé fronty Dnes prodal společnosti RM area invest, která připravuje území pro rozvoj elektrárny.


Foto: ČTK
Rodiče a jejich potomci narození pomocí umělého oplodnění (lidové známo jako děti ze zkumavky, odborně jako asistovaná reprodukce) se sešli minulou sobotu na střeše pražské nákupní galerie Harfa ve Vysočanech a užili si prohlídky zámku s dinosaury, soutěží a hudebních skupin, informuje deník Právo. Přišlo 859 dětí, i s rodiči jich bylo skoro 1 800. Centrum asistované reprodukce lékařské kliniky Iscare má již šestnáct let největší zkušenosti v České republice s léčbou neplodnosti a pomáhá párům k vytouženému miminku. Už dostali na svět téměř 7 tisíc dětí. Z umělého oplodnění se rodí více dvojčátek. Ani trojčátka nejsou výjimkou. "Loni přišlo na svět po umělém oplodnění u nás v Iscare z celkového počtu dětí 31 procent dvojčátek, čtyři procenta byla trojčátka a v 65 procentech se narodilo jedno dítě,"řekl deníku Právo generální ředitel kliniky Iscare František Lambert.