Přehled tisku

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek se přes známého vyznavače transparentních platů Pavla Suchánka, svého času pobíhajícího s igelitkou napěchovanou statisíci po Praze, chystá zprůhledňovat veřejné finance. Chce nařídit obcím, aby si peníze ukládaly výhradně na účtech u centrální banky, kde si je bude Kalousek čas od času volně půjčovat na proplácení schodku státního rozpočtu, píše autorka Sloupku Lidových novin.

Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek se přes známého vyznavače transparentních platů Pavla Suchánka, svého času pobíhajícího s igelitkou napěchovanou statisíci po Praze, chystá zprůhledňovat veřejné finance. Chce nařídit obcím, aby si peníze ukládaly výhradně na účtech u centrální banky, kde si je bude Kalousek čas od času volně půjčovat na proplácení schodku státního rozpočtu, píše autorka Sloupku Lidových novin. Na první pohled to podle ní vypadá chytře. Ušetří se veřejné miliardy za úroky, a ještě se starostové zbaví pokušení podivných investic obecních peněz, jaké jsme viděli, když se na Praze 6 nebo 10 dali dohromady s firmou Key Investments. Nápad točit peníze veřejné služby výhradně přes účty ČNB je správný z podstaty. Kdyby tam měly všechny úřady konta včetně detailů o veřejných zakázkách, měli bychom lepší přehled, jak to bylo se všemi Gripeny, Casami, Pandury a internety do škol, píše autorka a v závěru Sloupku Lidových novin uvádí: O uložení obecních peněz má ale rozhodovat jen starosta. Kalousek mu nesmí diktovat, kam si je má dávat, a už vůbec ne mu je brát. Místopředseda strany kandidující spolu se sdružením starostů jistě ví, že to je samospráva.


Možnost připlatit si za operaci provedenou renomovaným specialistou je legalizací úplatků, píše autor 99 slov Hospodářských novin. Právě proto by ji podle něj měli lidé v rámci definice standardu a nadstandardu dostat. Když se to nestane, bude to vítězství pokrytectví. Navenek se budeme tvářit, že jsme si všichni rovni, a v nemocnicích se dál pojede stylem "deset tisíc do kapsy panu profesorovi". Absolutně rovný přístup ke zdravotní péči je nenaplnitelným ideálem. Kdo má peníze či postavení, je na tom vždy lépe. Konzilium u premiéra nás nepřekvapí, u elektrikáře z Dejvic ho neočekáváme. Rovnost prozíravě nevyžaduje ani ústava. Říká jen, že občané mají právo na bezplatnou zdravotní péči za podmínek, které stanoví zákon. Bude lépe, když zákon bude respektovat realitu, ne vytvářet iluze, uzavírá autor 99 slov Hospodářských novin.


"Čeští vojáci jsou tlustí. Vyfasují léky na hubnutí", bije do očí titulek na úvodní straně Lidových novin. Lékaři podle listu došli k alarmujícímu zjištění: polovina z dvaadvacetitisícového armádního sboru má kila navíc. Každý sedmý voják trpí obezitou. "Tato choroba se vyskytuje u tří a půl tisíce profesionálů,"říká docent Pavol Hlúbik z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, jehož tým s tímto alarmujícím zjištěním přišel. Docentovi lidé připravili i plán, jak obezitu z armády vymýtit. Posádkoví lékaři mají nemocným vojákům během půl roku ordinovat dietu a k novému jídelníčku navíc i léky na hubnutí. Měsíční dávka léku pro jednoho pacienta vyjde na 700 korun. Na nákup ministerstvo použije peníze z resortního zdravotního fondu, kam vloni dorazily potřební finance. Jenže ne všem se tento "chemický" nápad líbí. "Armádě by měli nařídit větší pohyb, ale k tomu by se museli odhodlat sami generálové. Páka na ně neexistuje," tvrdí jiný expert z Univerzity obrany, který si nepřál být jmenován. "Kromě toho, že pohyb je daleko přirozenější a zdravější než cpát do lidi chemii a podvazovat jim žaludky, vyšlo by to armádu mnohem levněji," dodává lékař pod podmínkou anonymity. Generální štáb armády ČR zatím nesdělil podrobnosti, kdy přesně s léčbou obézních vojáků začne. Jeho náčelník Vlastimil Picek už ale s částečným řešením přišel. "Od dubna jsem nařídil zpřísnění norem tělesné přípravy, a navíc zavedl i přezkoušení, které má zvýšit fyzickou zdatnost a kondici vojáků," tvrdí generál Picek. Ministr obrany Alexandr Vondra zatím bere situaci s nadhledem, píší Lidové noviny.


Moderní zástavba na Pankráci
Dvě nové dominanty v pražské části Pankrác zatím nevzrostu. Stavbu mrakodrapu ve tvaru písmene V City Epoque a sousední výškové budovy oválného tvaru City Epoque Office znemožnil soud, který zrušil platné územní rozhodnutí, a vyhověl tak námitkám občanského sdružení. Informují o tom Hospodářské noviny. Obě budovy chtěla postavit developerská společnost Real Estate Investments (ECM), která je nyní v konkurzu. Podle Petra Kužvarta ze žalujícího občanského sdružení Ateliér pro životní prostředí vycházeli pražští úředníci z předpokladu, že městské prostředí je již natolik objektivně zatíženo, že je další výstavby možná, pokud developer prokáže, že samotný provoz a obsluha novostavby přitíží jen málo. "Městský soud tento přístup výslovně odmítl,"řekl listu Petr Kužvart. Mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková potvrdila, že rozhodnutí je závazné. "Vyhověli jsme námitkám týkajícím se hluku a emisí z dopravy,"řekla Hospodářským novinám Martina Lhotáková s tím, že soud vrátil věc k novému projednání. Vydání nového územního rozhodnutí soud podmiňuje například tím, že bude obsahovat lepší protihluková opatření. "S rozsudkem nesouhlasíme, ale budeme ho respektovat,"řekla listu mluvčí magistrátu Terezie Krásenská.


Deník Právo upozorňuje, že zdraví zaměstnanců nejvíce ohrožuje stres. V žebříčku jedenácti nejrizikovějších zdravotních faktorů se umístil na prvním místě. Podle statistik bere každý týden 115 milionů lidí na světě lék na zmírnění potíží vyvolaných stresem. Lékaři se shodují v tom, že stres - není-li léčený - může vést k řadě zdravotních problémů. Jsou to poruchy spánku, bolesti páteře, srdeční choroby a mnoho dalších. Stres u zaměstnanců pak nejvíce pramení z pocitu nespravedlnosti. Pokud má člověk pocit, že mu nikdo nenaslouchá, je stresem ohrožený mnohem více a zvyšuje se tak u něj riziko srdečních chorob. Pokud se vaše vztahy vyhrotily do té míry, že chcete situaci řešit odchodem, zkuste znovu vyhodnotit celou záležitost s odstupem, případně ji prodiskutujte s lidmi, kterým důvěřujete. Nic není tak hrozné, jak se to jeví, radí deník Právo.


1. září začíná v Česku školní rok. Mladá fronta Dnes spočítala, že prvňáci letos půjdou do školy s o polovinu lehčí brašnou. Současná aktovka prvňáka váží i se svačinou dva až tři kilogramy. Ještě před třemi lety to byly čtyři a před šesti lety dokonce pět kilogramů. Dětem uleví hlavně to, že většina si může nechávat část učebnic nebo pomůcky na výtvarnou výchovu ve třídách. Prvňáci si tak domů budou nosit jen věci potřebné pro domácí úkol. I tak jsou ale dva kilogramy na prvňáčka docela velká zátěž. Státní zdravotní ústav upozorňuje, že by prvňáci měli mít do tašky naloženo maximálně dva a půl kilogramu, nebo deset procent své váhy. Přetížená záda jsou totiž spolu se špatným sezením v lavici příčinou, že třicet procent školáků na prvním stupni trpí vadným držením těla, píše Mladá fronta Dnes.