Přehled tisku

Komentář Lidových novin se zabývá dopisem 13 velvyslanců, kteří se ohradili proti výrokům vicekancléře Hradu Petra Hájka na adresu gayů a lesbických žen. Komentátor zvažuje, zda má zástupce vedoucího kanceláře prezidenta republiky právo říkat veřejně politické názory, zda je správné říkat homosexuálům devianti a zda Petra Hájka uzemňovat právě dopisem ambasadorů v čele s velvyslancem Spojených států. Podle deníku je ovšem akce velvyslanců arogantní a hloupá. Z naléhavého tónu dopisu, který vyjadřuje solidaritu s homosexuálními komunitami, by neznalý čtenář mohl získat dojem, že jim v Česku hrozí represe. Sociologové přitom tvrdí pravý opak: česká společnost je liberální obecně a k homosexuální menšině zvláště. Je tato demarše důsledkem toho, že ve vedení zmíněných ambasád není dost lidí, kteří by znali místní poměry, nebo je prostě diplomacie umělý svět, který část svého času věnuje umělým problémům, ptá se komentátor Lidových novin.

---

Michal Babák

Liberečtí podnikatelé chtěli uplatit poslance Věcí veřejných Michala Babáka. Prostředníkem se měl stát jeho asistent Šimon Stejkoza. O kauze informují Hospodářské noviny. Trojice podnikatelů se pokoušela dostat k desetimilionové dotaci na svůj projekt soukromé vysoké školy. Policie je ale sledovala, i Stejkoza pokus o úplatek nahlásil, takže další schůzky s podnikateli už proběhly pod dohledem policistů. Podnikatelé při nich Babákovu asistentovi předali první splátku - 300 tisíc korun. Měl mezi nimi být i bývalý městský zastupitel za ODS Jiři Zeronik, ten to ale popírá. Tvrdí, že chtěl přes poslance Babáka jen standardně prosadit projekt nové školy. Vedení Věcí veřejných nechtělo případ nijak komentovat, sám poslanec Babák odmítá, že by liberecké podnikatele vůbec kdy viděl. Celý případ ale považuje spíš za svůj úspěch. Doufá, že se z něj stane precedens, jak v Česku zacházet s korupcí, řekl Hospodářským novinám.

---

Lidové noviny informují o průlomovém rozsudku Nejvyššího soudu, který rozhodl, že porušení práva sterilizovaných žen nelze promlčet. Odvolávají se přitom na případ ženy, které při druhém porodu lékaři v ostravské nemocnici provedli sterilizaci, aniž by ji o tom dostatečně informovali. Souhlas ke sterilizaci jí dali podepsat cestou na porodní sál. To, že nemůže mít děti, se naplno ukázalo až za několik let, kdy podstoupila opakovaně i umělé oplodnění. Žena za nezvratitelný zákrok proti její vůli chtěla po Městské nemocnici v Ostravě milion korun, uspěla ale jen s omluvou. Soud odškodné zamítl s tím, že žaloba přišla příliš pozdě. Nejvyšší soud ale tento rozsudek zrušil, protože v daném případě nelze nárok na odškodné považovat za promlčený. Na základě tohoto verdiktu by nyní o odškodné mohly žádat desítky převážně romských žen, které si v minulosti na nedobrovolnou sterilizaci stěžovaly.

---

Počet neplatičů telefonních služeb stoupl proti loňsku o 30 procent. Píše o tom deník Právo. Řada Čechů pod reálnou hrozbou několikatisícových poplatků po upomínce mobilním operátorům zaplatí, mnozí ale končí ve spárech vymahačů a exekutorů. Skokový nárůst téměř o třetinu byl způsoben zejména tím, že se mobilní operátoři začali zabývat nehrazenými závazky intenzívněji a důsledněji. Průměrná výše dluhu v oblasti telekomunikací sice klesá, počet pohledávek ale naopak roste. V prvním pololetí průměrný dlužník nezaplatil mobilnímu operátorovi bezmála 4500 korun. Tento trend bude zřejmě pokračovat, a to i díky zvýšení sazeb DPH a obecně rostoucím nákladům v rodinných rozpočtech. Mobilní operátoři na tom přitom netratí, ani je to příliš nezatěžuje. Vše nakonec zaplatí dlužník, a čím déle platbu odkládá, tím více zaplatí. Je odpojen od telefonních služeb a navíc za ním jdou veškeré právní náklady. A pokud se dluh dostane až k exekutorovi, teprve se roztočí jako čamrda, píše Právo.

---

Podle Hospodářských novinČeši pijí alkohol mnohem méně, než uvádějí statistiky Evropské komise. Podle tuzemských odborníků je skutečné množství alkoholu, který se v Česku vypije, až o třetinu nižší. Podle unijních statistik připadá na každého Čecha 15,23 litru čistého alkoholu ročně. Víc už prý vypijí jen Estonci. Výpočty založené na spotřební dani a údajích od výrobců ale ukazují, že tuzemská spotřeba alkoholu na hlavu se pohybuje kolem 10 litrů. Tak ji propočítal jak Český statistický úřad, tak i Lihovarnická unie ČR. Spotřeba se se započítáním nezdaněného alkoholu z černého trhu zvýší nanejvýš na 12 litrů čistého alkoholu na hlavu. Podle šéfa Českého svazu pivovarů Jana Veselého je evropská statistika zavádějící. Veselý nevěří, že bychom byli druzí největší pijáci v Evropě. Například ve spotřebě vína jsme stále pod evropským průměrem, shrnují Hospodářské noviny.

---

Výjimečně nadané děti v Česku nemají pro rozvoj svého talentu odpovídající péči. Podle Mladé fronty Dnes ji získá jen jedno z deseti dětí. Jejich schopnosti totiž nikdo neodhalí. Zlepšit péči o tyto děti je jedním z cílů Světové konference o nadaných, která v pondělí začíná v Praze. Podle předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Evy Vondrákové mezinárodní výzkumy ukázaly, že nadané děti velmi často pocházejí z učitelských rodin. Ty mají větší šanci, že jejich talent někdo bude rozvíjet. Podle odborníků jsou v populaci dvě až tři procenta dětí, jejich IQ překročí 130. Měly by být co nejdříve odhaleny, pracovníci pedagogicko-psychologických poraden pro to ale nejsou proškoleni. Řeší totiž případy spíše z opačného konce inteligenčního spektra. Navíc talentované děti jsou někdy v poradnách zaměňovány za hyperaktivní jedince. Konference by podle svých pořadatelů měla přispět k tomu, aby se mimořádně talentovaným dětem v Česku začala věnovat lepší péče, uzavírá deník.

---

Lidové noviny informují o spekulaci italského deníku Corriere della Sera, že francouzského spisovatele a nositele Nobelovy za literaturu Alberta Camuse dala v r. 1960 zavraždit sovětská KGB. Italský list se přitom opírá o údajně nezveřejněné pasáže z deníků českého básníka a překladatele Jana Zábrany. Ten se měl od blíže nejmenovaného, ale dobře informovaného zdroje dozvědět, že špioni KGB měli poškodit vůz, kterým se Camus vracel z Provence do Paříže. Slavný spisovatel byl na místě mrtev. Mělo jít o mstu sovětského ministra zahraničí Dmitrije Šepilova za to, že Camus kritizoval zásah Sovětů při maďarských událostech v r. 1956. Na pasáž Zábranových pamětí, která v oficiálním vydání chybí, upozornil italský básník Giovanni Catelli. Camusům životopisec Olivier Todd ale spiklenecké teorii o vraždě Alberta Camuse nevěří. U Camuse byla nalezena nepoužitá jízdenka na vlak, k jízdě autem se rozhodl zřejmě až na poslední chvíli, píší Lidové noviny.

---

Foto: ČTK

Historikům Moravského zemského muzea v Brně se o víkendu podařilo vyzvednout z obilného lánu u obce Telnice na Brněnsku motor německého vojenského letounu, který tu byl sestřelen při bojích o Brno v dubnu r. 1945. K nálezu je dovedla skvělá paměť místního rodáka, kterému v té době bylo 18 let a pád letadla viděl na vlastní oči. Letadlo spadlo na pole, které tehdy patřilo jeho rodině. Kromě mohutného motoru se našla i řada dalších součástek. V hledání se ale dál pokračuje kvůli zbraňovým systémům, píše deník Právo.