Přehled tisku

Petr Nečas (Foto: Archiv des Regierungsamtes der Tschechischen Republik)
0:00
/
0:00

Koaliční vláda premiéra Petra Nečase zřejmě nespojí hlasování o důvěře s reformními zákony, jak předem avizovala. Píše to Právo.

Petr Nečas, foto: Vláda ČR
Koaliční vláda premiéra Petra Nečase zřejmě nespojí hlasování o důvěře s reformními zákony, jak předem avizovala. Píše to Právo. Kabinetu se podle Nečase nechce do rizika, že by ho opozice ČSSD a KSČM mohla obstrukcemi položit, přestože nemá většinu. Pokud totiž vláda spojí svou důvěru s nějakým zákonem, musí ho sněmovna schválit do tří měsíců. "Já bych se toho nebál, ale je třeba zvážit plusy s mínusy tohoto řešení a dohodnout se v koalici, jak budeme postupovat. Nechci opozici nic podsouvat, ale spojení určitého zákona s důvěrou ji může vést k brutálním obstrukcím motivovaným shozením vlády,"řekl premiér. Podle Nečase připadá v úvahu i možnost, že vláda představí poslancům reformní zákony a pak, třeba v průběhu jejich projednávání, nebo po něm, požádá o vyslovení důvěry, aniž by ji ovšem se zákony spojovala. V tomto případě o žádné lhůty neběží, poslanci se mohou na adresu vlády vypovídat, jak chtějí, a pak hlasují o důvěře, uvádí Právo. K té přitom vládě stačí nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců. Třetí možností je podle premiéra jakási politická deklarace. "Vláda prostě řekne, že pokud sněmovna neschválí reformní zákony, podá demisi," popsal Nečas. Podle listu ale Nečas nechtěl říci, jakou variantu koalice zvolí.


Radek John, foto: ČTK
Lidové noviny komentují vývoj ve straně Věci veřejné a její postavení v koaliční vládě. Požadavky Věcí veřejných mají před partnery stále menší váhu, soudí autor. "Od smršti afér a aférek Věcí veřejných se ale v koalici počítá nový letopočet, v němž se váha véček plynule zmenšuje. Je to vidět na požadavku dostat zpátky vnitro, které přitom nedávno zřejmě navždy ztratily. Nejde ani tak o to, že by se do čela rezortu měl vrátit Radek John, až do předvčerejška svým pobytem ve vládě okázale znechucený. Jde hlavně o to, že zrovna VV se chovají tak, jako kdyby z policie měly mít strach," soudí komentátor Lidových novin. Premiér podle něj zástupce této strany z koalice zatím nevypoklonkoval buď proto, že je politicky nešikovný, nebo proto, že už mu to nestojí za námahu.


Česká ambasáda požádala francouzské ministerstvo zahraničí kvůli hrozící exekuci v souvislosti z kauzou Diag Human, aby potvrdilo diplomatickou "imunitu" Českého centra v Paříži. Deníku Mladá fronta Dnes to sdělil důvěryhodný diplomatický sbor. V budově centra totiž mimo jiné sídlí český konzulát a podle mezinárodní úmluvy nemohou být diplomatické budovy předmětem exekuce. Podle neoficiálních informací listu je právě proti Českému centru namířena exekuce, o níž v pondělí rozhodl pařížský soud. Podle deníku na "imunitu" domu, v němž za první světové války úřadovala Česká národní rada v čele T. G. Masarykem a Edvardem Benešem, spoléhá i generální ředitel českých center v zahraničí Michael Pospíšil. "Doufám, že nám velké nebezpečí nehrozí. Budovy Velvyslanectví České republiky v Paříži, tedy i budova konzulárního oddělení, ve které sídlí i České centrum, požívají výsad a imunit diplomatické mise. Nemohou být tedy předmětem exekučních opatření,"řekl listu. Vídeňský a následně pařížský soud podle právníka Diag Human Jana Kalvody uznaly nárok společnosti na odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou ze strany České republiky. V Rakousku byla poté zabavena tři umělecká díla patřící českému státu.

Podle pátečních Lidových novin vyvolaly exekuční verdikty soudů ve Vídni a v Paříži vlnu solidarity zahraničních galerií. Z ciziny přišla do Prahy i informace o starším precedentním rozhodnutí, které by mohlo vést k vrácení uměleckých děl, uvedl list. Renomovaný evropský právník upozornil, že v roce 2005 nařídil švýcarský soud exekuci na umělecké předměty cizího státu, konkrétně Ruska. O zabavení děl podle Lidových novin požádala švýcarská společnost NOGA, která si tak nárokovala peníze vysouzené na Rusku v arbitrážním řízení ve Švédsku. I když ale soud v první instanci nárok uznal a díla zabavil, do případu se vložila švýcarská vláda a rozhodla, že na podobné rozhodnutí nemají v rámci mezinárodních smluv švýcarské soudy právo, píše deník. "Podle vyjádření vlády je kulturní dědictví státu veřejným majetkem určeným k veřejným účelům a jako takové nemůže být předmětem exekuce,"řekla Lidovým novinám kurátorka výstav Národní galerie v Praze Magda Němcová.