Přehled tisku

Illustrationsfoto: Bürgervereinigung Kleine Denkmäler Nordböhmens
0:00
/
0:00

Vracení církevního majetku je lákadlo populistů, napsaly ve svém komentáři Lidové noviny. Za Topolánkovy vlády vypadalo vypořádání státu s církvemi velmi nadějně, mělo podporu koalice, a přeci k němu nedošlo. Nynější koalice se zatím nedohodla, přesto je dosavadní vládní většina relativně silná.

Vracení církevního majetku je lákadlo populistů, napsaly ve svém komentáři Lidové noviny. Za Topolánkovy vlády vypadalo vypořádání státu s církvemi velmi nadějně, mělo podporu koalice, a přeci k němu nedošlo. Nynější koalice se zatím nedohodla, přesto je dosavadní vládní většina relativně silná. Od peněžních náhrad se koalice odvrací a hodlá pro změnu církvím vracet hmotný majetek v daleko větší míře, než byl původní návrh Topolánkova kabinetu. To by nemuselo vzbuzovat takový odpor jako suma 270 miliard, které se během 60 let chystala jeho vláda vyplatit. Dopad nynějšího návrhu do státního rozpočtu by byl minimální. Jenže stát bude muset platit za nemovitosti, které fyzicky vrátit nemůže, a také zohlednit to, že místo prosperujících hospodářství vrací ruiny. Podle hrubých odhadů by se tak církvím mělo i s úroky dostat zhruba 135 miliard korun. A toho budou chtít politici použít jako klacku ve volbách v r. 2012. Vždyť už výborně posloužilo i třicet korun za zdravotnické poplatky. Úvaha, že vracení lesů, polností a budov nezbudí v "lidu" odpor, je také postavena na předpokladu jisté úrovně politiky, uzavírá komentátor Lidových novin..


Foto: ČTK
Kvůli okurkám v Česku zatím není důvod k panice, uvádí se v komentáři Mladé fronty Dnes. Obavy ze šíření smrtelné infekce, která v Německu stála život nejméně 13 lidí a kde další tři desítky pacientů jsou ve vážném ohrožení, vyvrací ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Roman Prymula. Příčinou nákazy je mikroorganismus, který se může na člověka přenést kontaminovanou potravou či vodou nebo kontaktem s infikovanými zvířaty. Způsobuje krvácivý průjem, doprovázenými onemocněním ledvin a močového ústrojí. Jde sice o závažné onemocnění a názory odborníků, jak se tomuto onemocnění účinně bránit, se různí. Podle autora ale nemusíme podléhat panice, protože v Česku zatím nebyl zaznamenán žádný případ nákazy. Platí tu ale hygienické zásady jako důsledné omývání veškeré zeleniny. Dodávky zeleniny, kde si nejsme jisti původem, je lépe zlikvidovat. O účinnosti tohoto opatření jsme se přesvědčili už v roce 1971, kdy u nás byla velká epidemie žloutenky typu A, zavlečená kontaminovanými jahodami z Polska, připomíná Mladá fronta Dnes.


Německá kancléřka Angela Merkelová,  foto: ČTK
Češi se těší, že jim porostou zisky poté, co v Německu zastaví činnost jaderné elektrárny. Píší o tom Hospodářské noviny. Současně uvádějí, že elektřina v důsledku tohoto opatření německé vlády bude ve středoevropském regionu výrazně zdražovat. To bude mít dopad i na české odběratele, protože energetiky obou zemí jsou úzce provázány. "Elektřina zdraží...Je to dobrá zpráva pro energetiku, špatná pro průmysl,"řekl generální ředitel elektrárenské společnosti ČEZ Martin Roman. Zdražení elektřiny se ale zákonitě promítne do koncových cen většiny výrobků, takže je pocítí všichni obyvatelé, varuje například šéf Unie malých a středních podniků David Šeich. Zatímco dopad odstávky německých jaderných elektráren je předvídatelný, píše deník, dopady zelené energetiky zůstávají nejasné. Nikdo neví, kolik letos přibude v Česku dotovaných elektráren. Není také zřejmé, jak se k rozvoji zelené energetiky postaví vláda. I to se ale podle ekonomů promítne do cen elektřiny.


Policie podle Mladé fronty Dnes sklízí kritiku za to, jak postupovala tuto sobotu, když se po dálnici z Prahy na Mladou Boleslav v protisměru řítil zdrogovaný řidič. Vyšlo najevo, že ujel mnohem víc, než se původně zdálo. Jeho sto kilometrů dlouhou jízdu nedokázala policie zastavit, což kritizuje například bývalý středočeský šéf dopravní policie Stanislav Huml. Hlavní otázkou podle něj je, proč policisté neuzavřeli dálnici a nepočkali, až k nim zběsilý řidič dojede. Podle Humla to je trestuhodné selhání operačního důstojníka. Policie tvrdí, že na takový zákrok neměla dost vozů na uzavření všech nájezdů. Podle Veroniky Hodačové z Policejního prezidia je každá dopravní situace specifická. Prezidium proto postup policistů zatím nechce hodnotit, musí ho nejprve důkladně prošetřit. Během jízdy v protisměru havarovalo nejméně pět vozidel, havárie se naštěstí obešly bez vážnějších zranění, píše Mladá fronta Dnes.


Češi a Rakušané se nemají rádi, soudí Lidové noviny. Za chladné vztahy mezi oběma sousedy může nejen Temelín, ale i rozpad rakousko - uherské monarchie. Antičeské nálady podle sociologa Daniela Kunštáta přetrvávají v Rakušanech už od 19. století. "Jsme pro ně národ slouhů a podomních obchodníků,"říká odborník, který se vztahy Čechů k okolním národům zabývá dlouhodobě. K dalšímu zhoršení vztahů podle něj došlo i v souvislosti s třemi uměleckými díly, která dal vídeňský soud zabavit v kauze Diag Human. Podle Kunštáta bude tento krok v myslích Čechů ještě dlouho negativně rezonovat. Podobně tomu bylo i v dobách rakouských protestů proti Temelínu. Stejné pocity ale mají i Rakušané, píše deník. Čechy v průzkumech veřejného mínění pravidelně řadí až na poslední místo oblíbenosti svých sousedů.


Foto: ČTK
Na některých školách propadl z češtiny každý třetí maturant, upozorňuje deník Právo v souvislosti se státními maturitami, které probíhají v Česku v těchto dnech. Statistiky úspěšnosti studentů představil i ministr školství Josef Dobeš. Podle něj státní zkoušky dospělosti odhalily i některé velmi špatné školy. V téměř pěti desítkách z celkového počtu 1262 škol, kde státní maturity probíhají, propadlo 30 procent studentů z angličtiny a na osmi školách propadla téměř třetina maturantů z češtiny. Včetně těch, kteří nebyli připuštěni k maturitě, a těch, kteří propadli u ústních zkoušek, se zatím celková neúspěšnost pohybuje kolem 17 procent, uvádí deník Právo.


Foto: ČTK
Bagry zvítězily, hokejový stadion na pražské štvanici už neexistuje, píše se v komentáři Hospodářských novin. To, co z něj ještě zbylo, bude během několika dní odklizeno. Z mapy Prahy mizí unikátní, památkově chráněná stavba se slavnou a inspirativní historií. Místo, které by si každé civilizované a slušné město chránilo jako své mimořádné dědictví, které se nesmí jen tak prošustrovat. V Praze nám spadlo na hlavu. Může-li tu beztrestně umřít chráněný stadion, kde Čechoslováci vyhráli svůj první titul mistrů světa v hokeji, je zřejmé, že bestii terorizující spoustu let toto město nezastaví hned tak něco. Jako další půjde k zemi i dům na Václavském náměstí. Rozsudek podepsal minulý týden ministr kultury Jiří Besser. A určitě se dočkáme i dalších památkových křížků v Praze: kdysi elegantní Palác Svět v Libni, secesní vyšehradské nádraží a další, vypočítává autor komentáře v Hospodářských novinách. Praha by přitom mohla mít kulturní úroveň velkoměst, jako jsou Vídeň nebo Mnichov, kde se veřejný prostor za veřejné peníze zachraňuje a systematicky kultivuje, a ne že se na jeho likvidaci dávají úřední razítka.


Karel Schwarzenberg ukazuje figurku Krtečka. Vedle něj v bílých šatech stojí Indira Feustelová,  manželka astronauta Andrewa Feustela,  foto: ČTK
V srpnu se v Praze rozhodne, kdo dostane Krtečka, který cestoval do vesmíru. Uvádí to deník Právo. Na dotaz deníku to uvedla Indira Feustelová, manželka astronauta Andrewa Feustela, který vzal oblíbenou postavičku z dětských seriálů s sebou na palubu raketoplánu Endeavour. Dostat Krtečka do vesmíru přitom nebylo nic snadného. Podle Feustelové to muselo schválit i právní oddělení NASA. Agentura má přísná pravidla. Feustelovi byli mimo jiné upozorněni na omezení, platná pro využití vládních zdrojů a tak dále. Feustelová doufá, že Krteček inspiruje zájem dětí o techniku a vesmír. Jeho postavičku znají děti v Japonsku, Číně, Rusku a v mnoha dalších zemích. Astronaut už vezl do vesmíru básnickou sbírku Jana Nerudy Písně kosmické.