Přehled tisku

Министр Яромир Драбек
0:00
/
0:00

"Odchod do důchodu: Drábek ustupuje" - stojí na titulní straně deníku Právo. List píše, že by se v případě zlepšení demografického vývoje mohla snížit hranice důchodového věku pro nynější dvacátníky o jeden až dva roky. V nedělním diskusním pořadu České televize to prohlásil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Jaromír Drábek
"Odchod do důchodu: Drábek ustupuje" - stojí na titulní straně deníku Právo. List píše, že by se v případě zlepšení demografického vývoje mohla snížit hranice důchodového věku pro nynější dvacátníky o jeden až dva roky. V nedělním diskusním pořadu České televize to prohlásil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Reagoval tak na snahu opoziční ČSSD zrušit pomocí Senátu automatické zvyšování věku odchodu do penze pro lidi narozené po roce 1977. Takové zvyšování zatím schválila jen Poslanecká sněmovna. Ministr Drábek hájí tento mechanismus jako odpovědný vůči nastupujícím generacím, aby se tito lidé mohli včas připravit. Pro Čechy narozené počátkem tohoto století znamená vládou nastavený vypočet, že by šli do penze až v 71 letech. Změny v pravidlech důchodového pojištění, takzvanou malou důchodovou reformu, projedná Senát na schůzi začínající 8. června, připomíná deník Právo.


Bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek ve svém vyjádření v Mladé frontě Dnes tvrdí, že armádní zakázky na pořízení letounů Jas-39 Gripen, transportérů Pandur a nákladních vozů Tatra jsou dílem jeho předchůdců. Plnou odpovědnost za řízení ministerstva obrany a zbrojní zakázky v době, kdy byl v čele vlády, podle něj pak nesli ministři Jiří Šedivý a Vlasta Parkanová a nikdy do nich nezasahoval. Mirek Topolánek to napsal v reakci na nedávná zjištění ohledně armádních zakázek. Loni v únoru přitom po ideové konferenci ODS v Brně Mirek Topolánek přiznal, že v době, kdy byl premiérem, vstoupil do jednání o zakázce na pandury. Tvrdil tehdy, že to udělal proto, že odvaha tehdejší lidovecké ministryně Vlasty Parkanové k "jakémukoliv rozhodnutí se blížila nule".


Ministerstvo obrany zastavilo zakázku za 39 milionů korun, v jejímž rámci chtěl armádní generální štáb v nadcházejících měsících nakoupit pro vojenskou policii 47 souprav belgických kulometů Minimi. Důvodem kroku úředníků ministerstva bylo to, že zakázka připomínala neprůhledné obchody z posledních let - nákup měl proběhnout bez soutěže, přes domácího prostředníka a byl předražen, píší Hospodářské noviny. "Samotné kulomety by stály přibližně o patnáct procent víc, než jaká je jejich obvyklá cena. Součástí zakázky pak měla být i dodávka zaměřovačů za deset milionů, které by při otevřené soutěži vyšly levněji až o polovinu,"řekl listu zástupce ředitele Úřadu pro dohled nad akvizicemi Jaroslav Štefec. Právě tento úřad nákup zastavil. Armáda nicméně podle Hospodářských novin tvrdí, že o zakázce ještě nebylo definitivně rozhodnuto. "Částka 39 milionů byla orientační a obsahovala kulomety včetně přístrojů nočního vidění a laserových značkovačů," uvedla ve svém stanovisku sekce vyzbrojování ministerstva obrany, která měla nákup uskutečnit.


Bývalý dodavatel výstroje pro českou armádu společnost ALP se soudí s ministerstvem obrany o náhradu ztrát a zabavení zboží nynější dodavatelské firmy S.P.M. Podle vedení ALP konkurence okopírovala design jeho batohů a patentovaný upínací systém. Píše to deník Právo. S.P.M. nařčení odmítá. Spor trvá tři roky, ministerstvo obrany se obává, že by kvůli němu mohly být zastaveny dodávky výstroje. Podle Petra Balleka z tiskového odboru ministerstva obrany by si spor měly vyřešit firmy mezi sebou a neměly by si armádu brát jako rukojmí. Martin Hanuš a jeho firma ALP dodávala české armádě deset let batohy a jinou výstroj pro vojáky za stovky miliónů korun ročně. V roce 2008 si ministerstvo vybralo jako nového dodavatele libereckou firmu S.P.M. Štefana Novoty a ALP zahájila s obranou soudní spor. Podle deníku Právo armáda každoročně utratí za oblečení až půl miliardy korun.


Skupina mongolských občanů, kteří získali povolení pro práci v Česku, chystá hromadnou žalobu na Českou republiku, protože elektronický systém jim znemožňuje požádat o pracovní vízum. Informují o tom Lidové noviny. Česká vláda kvůli regulaci pracovní migrace schválila před dvěma lety přísné kvóty pro přijímání žádostí, nyní slibuje, že systém změní. Podání žádosti o pracovní vízum znemožňuje podle listu hlavně cizincům z Mongolska a Ukrajiny elektronický systém Visapoint, přes který se žádost podává. Pokud jsou naplněny kvóty určující, kolik pracovníků ze třetích zemí může Česko přijmout, systém dokumenty k imigračním úředníkům vůbec nepustí. Cizinci považují postup státu za diskriminační. "Vynaložili prostředky na získání pracovního povolení, a teď jim stát ani nedá možnost o vízum žádat," vysvětlil František Teplý ze společnosti Alphacon, která cizincům s vyřizováním víz pomáhá. Dodal, že skupina asi 90 Mongolů chce na Česko podat hromadnou žalobu. Podle právníků mají cizinci šanci u soudu uspět. Ministerstvo zahraničí přiznalo, že o slabinách systému ví. "Budeme usilovat o zpružnění systému, abychom byli schopni vyjít vstříc zaměstnavatelům,"řekl Lidovým novinám mluvčí ministerstva Vít Kolář.


V čele České pošty zůstane Petr Zatloukal, tvrdí Hospodářské noviny. Podle listu ministr vnitra Jan Kubice je prý odhodlán ponechat ve vedení této firmy jejího prozatímního šéfa. Úřad to sice nijak nekomentuje, ale podle dvou zdrojů Hospodářských novin je Zatloukalovo jmenování pouze otázkou dní. Státní podnik s tržbami přes dvacet miliard korun by se tak dočkal regulérního šéfa tři měsíce po odchodu Marcely Hrdé, kterou z funkce odvolal předchozí ministr vnitra Radek John. Ministr Kubice má podle Hospodářských novin od premiéra Petra Nečase v tomto směru, tedy v personálních otázkách, volnou ruku.


Zátěžové testy jaderných elektráren si Česká republika udělá sama, podobně jako třeba Francie, uvádějí Lidové noviny. Náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner deníku řekl, že ministerstvo jedná o podobě testů se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a jejich spuštění je možné už v červnu. "Pokud se Evropská unie dohodne ještě na dalších testech, nebude problém provést je dodatečně," dodal náměstek. Shoda na podobě testů v Evropské unii stále schází, připomíná list. Šéfka SÚJB Dana Drábová Lidovým novinámřekla, že přípravné práce začaly už v polovině dubna. Provozovatel jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, společnost ČEZ, dostane čas na zpracování testů do konce září. Kromě přírodních katastrof přijdou na řadu i možné dopady extrémně vysokých nebo naopak nízkých teplot. Vedení skupiny ČEZ už před dvěma týdny uvedlo, že se zátěžových testů neobává. "Jakmile bude finální verze zátěžových testů vytvořena na odborné úrovni, nebudeme čekat na jejich politické vyhlášení a začneme je realizovat,"řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman.


Foto: ČTK
"Královna Viktoria usedla na trůn" - hlásá jeden z titulků Mladé fronty Dnes, která, stejně jako ostatní deníky, informuje o prvenství fotbalistů Plzně v první fotbalové lize. O plzeňském triumfu i následných oslavách přinášejí obrázky a články všechny noviny. Nejvíce prostoru jim samozřejmě dává deník Sport. Deníky rozebírají tento pro Plzeňany historický okamžik ze všech možných úhlů. Už zmíněná Mladá fronta Dnes například nabízí průřez celou historií fotbalu v západočeské metropoli, připomíná její slavné hráče a hodnotí současný tým.