Pravděpodobnost, že bude nástupce Václava Klause volen přímo občany, se pomalu, ale jistě zmenšuje, píše Právo. Důvodem jsou opakující se neshody mezi vyjednavači ODS a ČSSD. Poslední překážkou, která se vynořila, je otázka pravomocí prezidenta při jmenování vedení České národní banky.
Pravděpodobnost, že bude nástupce Václava Klause volen přímo občany, se pomalu, ale jistě zmenšuje, píše Právo. Důvodem jsou opakující se neshody mezi vyjednavači ODS a ČSSD. Poslední překážkou, která se vynořila, je otázka pravomocí prezidenta při jmenování vedení České národní banky. ČSSD prosazuje oslabení některých pravomocí prezidenta. Poslanec Jeroným Tejc mimo jiné uvedl, že nějaké finanční skupině může stát za to, podpořit některého z vážných kandidátů, aby po vítězství jmenoval většinu členů bankovní rady. Ta by ovlivňovala fungování monetární politiky státu a regulací, která banka například vůči ostatním bankám má. Tejc vidí šanci na dohodu o přímé volbě tak na 60 až 70 procent. Ministr spravedlnosti z ODS Jiří Pospíšil říká, že když bude někdo stavět předem podmínky, je to obtížně přijatelné. Jak dodal, ODS nikdy nebyla jasným zastáncem přímé volby a její zařazení do vládního prohlášení bylo velkým kompromisem.
Počítačová volba šéfa Věcí veřejných skrývá nebezpečí zneužití, píše v titulku Mladá fronta Dnes. Internetová volba jednoho z mocných politiků v zemi má spoustu nedostatků a slabin. Otevírá se dokonce prostor pro manipulaci a zneužití. Předsedu volí prostřednictvím internetu 5431 ověřených příznivců strany v příštích dnech. V čem je problém? Existují například svědectví z komunálních voleb o kandidátech, kteří verbovali známé bez vztahu ke straně - není žádná záruka, že se to nemůže opakovat. Někteří z těch, kteří kandidují na předsedu, už mají přístup k seznamu volitelů. Jiní však tento přístup nemají. Nebo počítač, který má být použit, měl v minulosti poruchy. A místo volební komise, typické pro volbu předsedů jiných stran, bdí nad volbou IT manažer firmy Netservis a notář. Výhrady k volbě má i současná členka vedení Markéta Reedová. Standardní způsob je podle ní čitelnější.
Sílí pochybnosti o tom, jak sociální demokraté financovali loňskou sněmovní kampaň. Hospodářským novinám se podařilo získat materiály z jednání předsednictva ČSSD z léta 2010. Z rozpočtu kampaně vyplývá, že volební manažer Jaroslav Tvrdík pořídil celou ústřední kampaň za pouhých 126 milionů. Dalších 52 milionů utratilo 14 regionálních organizací. Problém ale spočívá v tom, že ty peníze použily převážně na drobné akce, drtivou většinu billboardů nebo větších mítinků zajišťovalo a platilo ústředí. Tvrdík musel tady za 126 milionů pořídit téměř veškerou inzerci, velké mítinky, koncerty německých Scorpions, slovenského Elánu nebo vystoupení Michala Davida a mnoha dalších umělců. Musel z toho zaplatit také průzkumy veřejného mínění, volební tiskoviny, americké i české mediální poradce. To je ale jen těžko představitelné. Konkurenční ODS totiž jenom za billboardy a inzeráty vydala 130 milionů a to měla skromnější kampaň. Slabým místem rozpočtu je, že ČSSD nikde neuvádí, kolik utratila za umělce. Když se Hospodářské noviny snažily zjistit, kde jsou uvedeny náklady na zpěváky či velké mítinky, nikdo to nevysvětlil.
Favory Alta XXI, foto: Archiv NH Kladruby nad Labem
Kůň pro prince neodjel, informuje Mladá fronta Dnes. Pětiletý kladrubský hřebec Favory Alta měl být českým svatebním darem pro následníka britského trůnu prince Williama a jeho ženu Kate. Ale do Velké Británie neodjel. A zdá se, že hned tak neodjede, nehledě na zvyk předávat svatební dary při svatbě, a ne až dlouho po ní. Jeho vývoz totiž musí schválit vláda, a ta o něm ještě nejednala. Koně je totiž potřeba nejdřív ocenit, vysvětlil mluvčí vlády Jan Osúch. Dělá se to tak s každým darem, který stát někomu poskytuje. Koncem dubna vychvaloval ministr zemědělství Ivan Fuksa záměr hřebčína jako skvělou šanci, jak propagovat Českou republiku i kladrubský hřebčín. Od svatby však už uplynulo deset dní a pětiletý hřebec se stále prohání na pastvinách v Kladrubech nad Labem. Ministr patrně podcenil zdlouhavost byrokracie, která je s odesláním zvířete spojená. Kladrubáci mají totiž jako jediní v Česku status živé kulturní památky. Trapas je to o to větší, že hřebec má být oficiálním darem Česka, a nikoliv jen hřebčína.
Protihlukové stěny jsou past. Hasiči jimi neprojdou, uvádí Lidové noviny. Chrání lidem ušní bubínky před hlukem projíždějícího vlaku. V případě nehody se však mění v neproniknutelnou hradbu. Betonové protihlukové stěny, které obepínají stovky kilometrů českých železničních tratí, mohou zpozdit záchranu cestujících až o 45 minut. Zjistili to sami drážní hasiči, kteří prostupnost stěn vyzkoušeli v Plané nad Lužnicí. Zkoušeli dva typy stěn. Třískocementovou prošli za 2,5 minuty. Betonovou rozbruskou ani hořákem nepřekonali. Jediná šance je rozebrat ji jeřábem. Doba záchrany se tím zpozdí o tři čtvrtě hodiny. Hasiči po své zkušenosti varují: jestli se nějaká nehoda stane uvnitř stěn, může skončit katastrofou. Správa železniční cesty už chystá nápravu. Do budoucna chce stěny pouze z dřevotřísky nebo tento materiál kombinovat s betonem.
Většinová společnost vysílá zástupcům menšin jasný signál. Tahle země není nakloněna odlišnému způsobu života. Jak píší Lidové noviny, nesnášenlivost Čechů vůči cizincům dokládá aktuální zpráva o extremismu, která v těchto dnech míří na stůl premiéra Petra Nečase. Varující si silný anticikánismus. Antipatie obyvatel vůči Romům jsou sociálně zakotvené. Nesouvisí s rasismem, ale spíš s nevraživostí k cizincům, tvrdí studie. 86 procent obyvatel podle průzkumů odmítá za sousedy Romy. To je tak dramatické číslo, jako by to tak vnímala kompletní populace, zhodnotil výsledky sociolog Jan Hartl. Napětí je o to silnější, že nesnášenlivost u velké části lidí nevychází z předsudků, ale z vlastní negativní zkušenosti. Vláda proto chystá čtyřletou protiextremistickou kampaň, která má vztahy zklidnit. Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity upozorňuje, že negativní vztahy Čechů k cizincům se projevují i na jednání samotných zástupců menšin. Případy, kdy Romové napadají bílou mládež, se množí. Vlna silného násilí proti bílým přispívá ke stálému zvyšování napětí, tvrdí Mareš. Právě proto sociologové začínají pracovat spíše se zmiňovaným termínem anticikánismus. Vystihuje prý lépe vyhrocené prostředí v Česku. Na tom, zda kampaň může situaci zklidnit, se experti neshodnou.
Foto: Kristýna Maková
Stát se bezdomovcem, není tak složité, píše deník Právo. Stačí k tomu ztratit práci, rozejít se s partnerem nebo nadělat dluhy. V Česku by lidé, kteří přišli o všechno a žijí v různých azylech či na ulici, pohodlně naplnili větší okresní město. Vyplývá to z údajů zveřejněných na sociowebu Sociologického ústavu Akademie věd. Jen v Praze a ve městech Středočeského kraje je jich odhadem kolem čtyř tisíc. Jednou z příčin bezdomovectví je rovněž finanční negramotnost lidí, neschopnost hospodařit s penězi. Výsledkem je při ztrátě zaměstnání neplacení nájmu, nesplácení půjček či hypoték. Končívá to výpovědí, exekucí a vystěhováním z bytu. Podle webu přetrvává mezi lidmi ohroženými bezdomovectvím značná neinformovanost. Navíc nutnost zaplatit předcházející dluhy, lidem neumožňuje najmout si nový byt. Nejčastěji se tak bezdomovec ocitne v uzavřeném kruhu.
