Protestní akce lékařů nejvíc ohrožuje porodnictví a gynekologii. Jak píše Mladá fronta Dnes, odejít chce 286 doktorů, více než čtvrtina. Navíc v nejvíce kritických regionech jsou čísla velmi vysoká. Například na Vysočině podalo výpověď třicet gynekologů a porodníků z 46.
Protestní akce lékařů nejvíc ohrožuje porodnictví a gynekologii. Jak píše Mladá fronta Dnes, odejít chce 286 doktorů, více než čtvrtina. Navíc v nejvíce kritických regionech jsou čísla velmi vysoká. Například na Vysočině podalo výpověď třicet gynekologů a porodníků z 46. Ministr zdravotnictví Leoš Heger přišel s návrhem, aby jím řízené fakultní nemocnice v zasažených regionech omezily plánované operace a mohly tak pomoci zařízením ohroženým odchodem lékařů. Ale nejproblémovější region Vysočina fakultní nemocnici nemá. Krizový scénář proto počítá s přesuny pacientů do sousedních krajů. Tam pak budou lékaři čelit náporu pacientů z okolí. Pomoci může i armáda. Ovšem hejtmani jsou proti. "Vyhlášení stavu nouze nebo pomoc armády u nás krizi neřeší. Dostatek gynekologů - porodníků asi vojsko nemá,"řekl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Jan Fischer, foto: Vláda ČR
Seznam zájemců o prezidentský post po Václavu Klausovi se rozrůstá. Přibyli bývalý premiér Jan Fischer a čestný předseda Strany práv občanů Miloš Zeman. Jak píše Mladá fronta Dnes, nevyloučili, že by za dva roky mohli kandidovat. Kladou si však dvě podmínky, za kterých by do souboje šli. Občané jim dají najevo, že by je na Hradě chtěli, a parlament schválí přímou volbu hlavy státu. Zejména k druhé podmínce jsou oba skeptičtí. "Politici se k přímé volbě hlásili několikrát, ale nikdy nenašli vůli se na ní dohodnout,"řekl Jan Fischer. "Kapři si rybník nevypustí,", glosoval pak pro server Týden.cz. Miloš Zeman. Návrh na zavedení přímé volby teď leží na vládě.
Počet podvedených seniorů rok od roku stoupá. Přímo u nich v bytě je okrade jak falešný vnuk, tak obchodní zástupce nebo opravář, uvádí Lidové noviny. K jedné důchodkyni přišla žena a požádala o vodu a jídlo. Zatímco ho připravovala, druhá žena vše proslídila a ukradla peníze. Právě podle takového scénáře se v Česku odehrává čím dál tím víc případů. Policie za loňský rok eviduje 1162 případů podvedených seniorů, což je o 78 více než v roce 2009. Celkem si tak pachatelé přišli na 37 milionů korun. Policisté evidují 25 legend, které si podvodníci vymyslí, aby se dostali ke starým lidem do bytu. Nejčastějším scénářem je lež o příbuzných, tedy že se vydávají za rodinného příslušníka dotyčného seniora. Pachatelé často vypadají velmi seriózně.
Foto: Clare Bloomfield, FreeDigitalPhotos.net
Dnešní děti jsou internetovou generací, svět bez sítě si už ani nedokážou představit. Jak uvádí Právo, podle průzkumů užívá internet v šesti letech už 42 procent dětí, v patnácti 84 procent. Žáci se pomocí internetu také nejčastěji učí. Vyplynulo to z podzimního průzkumu společnosti Scio, do kterého se zapojily tisíce žáků. Co se týká učitelů, naprostá většina z nich prý sice ví, co je to Facebook, aktivně ho však využívá jen asi čtvrtina z nich. Prý je to proto, že se obávají ztráty času a soukromí. Kromě kladů má internet ale i nepříjemné vlastnosti. Jakákoliv zveřejněná informace tu teoreticky může 'žít' navždy. Dítě se pak snadno může stát terčem kyberšikany. Podle šetření v Kanadě, USA a Velké Británii, je to každé třetí až čtvrté dítě.
Během dvou let by do mateřských škol mohly běžně nastupovat i dvouleté děti, uvádí Mladá fronta Dnes. Dosud tam mohou chodit až od tří let. Změna je součástí reformy předškolního vzdělávání, kterou chystá ministerstvo školství spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrh reaguje na nedostatek míst v jeslích. Ve skutečnosti však změna rodičům nejmenších dětí pomoci nemusí, protože ve velkých městech a nových čtvrtích jsou školky přeplněné a dvouleté děti nebudou mít mnoho šancí, že se do nich dostanou. Součástí změn má být i rozjezd firemních školek, které by měly pomoci řešit chybějící místa ve školách.
"Kubera by nás mohl zachránit,"žertují poněkud křečovitě už celý týden poslanci. Jak píše Právo, právě minulý čtvrtek splakala většina z nich nad výdělkem. To ve chvíli, kdy si ve sněmovní účtárně vyzvedli své výplatní pásky. A nestačili se divit. Kvůli pětiprocentnímu snížení jak platů, tak paušálních náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci, které se navíc nově daní, našli na páskách i účtech zhruba o dvacet tisíc korun méně. Teď se obracejí na prostořekého senátora a teplického primátora Jaroslava Kuberu a nejradši by odstřelili šéfa státní kasy Miroslava Kalouska. Kuberu vzývají proto, že se nikdy nebál veřejně kritizovat opakované zmrazování platů politiků, a tak v koutku duše čekají, zda náhodou nepřijde s novelou platového zákona.
Vyčkávání s nákupem letních pobytů u moře na poslední chvíli se letos příliš nevyplatí, píší Lidové noviny. Zájezdů, které cestovky dosud nabízely se slevami v řádu desítek procent, bude nedostatek. A důvod? Neklidná situace v populárních afrických letoviscích, zejména v Egyptě. Tam mířilo každoročně až 170 tisíc Čechů, kteří se teď raději rozhlížejí jinam. Cestovní kanceláře v celé Evropě se snaží zajistit náhradní destinace, a tím dochází k rychlému zaplňování ubytovacích kapacit a také k růstu cen. Nedostatek zájezdů na poslední chvíli na českém trhu podle expertů prohloubí i skutečnost, že české cestovky podcenily poptávku. Během hospodářské krize v uplynulých dvou letech totiž došlo k výraznému poklesu trhu. Teď po začátku mírného ekonomického růstu už mají Češi opět chuť cestovat. Jenže namísto podpory poptávky prostřednictvím slevových akcí mohou cestovky již zanedlouho zájemce o zájezdy spíše odmítat.
Zámek Jezeří|Foto: Whitesachem, Wikimedia Commons, CC BY 3.0
Obří sesuvy se už blíží k zámku Jezeří, uvádí titulek Lidových novin. Pokud se nezastaví těžba uhlí, památka spadne, bojí se místní. Na začátku 80. let tu vyrostla podkrušnohorská magistrála, která propojila všechna velká severočeská města. Ambiciózní projekt dnes končí za rezavou závorou a betonovými panely pod zámkem Jezeří. Po třech letech provozu autostrádu protnul obří sesuv půdy. Několik metrů vedle ní je v uleželé trávě znát dlouhá prasklina. Na konci ledna tu došlo kvůli rychlé oblevě k jednomu z největších sesuvů v historii. Sesunulo se několik milionů kubíků zeminy. Aktuální situaci ale nelze přesně určit, s ujíždějícím svahem se zlomilo i několik sond, které průběžně informují o rychlosti sesuvu.
