Sledování komunálních politiků si podle zjištění Mladé fronty Dnes před čtyřmi lety u bezpečnostní agentury ABL zřejmě objednala radnice Prahy 11. Vyplývá to z interního materiálu firmy ABL, kde je jako klient uvedena zkratka "P11", což podle všeho znamená právě Prahu 11. Agentura v té době měla s radnicí navíc uzavřeny i dva oficiální kontrakty za 3,3 milionu korun, informuje deník.
Sledování komunálních politiků si podle zjištění Mladé fronty Dnes před čtyřmi lety u bezpečnostní agentury ABL zřejmě objednala radnice Prahy 11. Vyplývá to z interního materiálu firmy ABL, kde je jako klient uvedena zkratka "P11", což podle všeho znamená právě Prahu 11. Agentura v té době měla s radnicí navíc uzavřeny i dva oficiální kontrakty za 3,3 milionu korun, informuje deník. O aktivitách bezpečnostní agentury, kterou dřív vlastnil ministr dopravy Vít Bárta, informovala Mladá fronta poprvé loni v září. Pracovníci ABL začátkem roku 2007 sledovali tehdejší starostku ODS v Praze 11 Martu Šorfovou a další komunální politiky. Cílem sledování byla jejich diskreditace. Šorfová, která prý v té době čelila velkému tlaku části ODS, aby odešla z funkce, připustila, že zakázku na její sledování mohl ABL zadat některý z jejích kolegů. Bárta tehdy vše popřel a dal čestné slovo premiéru Petru Nečasovi (ODS), že jeho lidé občanské demokraty nesledovali. Deník však v uplynulých dnech zveřejnil dokumenty, které údajně dosvědčují, že ABL před několika lety politiky skutečně sledovala.
Foto: Archiv Radia Praha
Premiér Petr Nečas se rozhovoru v Hospodářských novinách vyslovil pro možnost sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na úrovni 19 procent. Podle něj by to bylo systémové a nejčistší řešení. Případné zavedení jednotné sazby DPH by podle premiéra mohlo být doprovázeno kompenzacemi pro lidi s nízkými příjmy. Plán na zvýšení spodní sazby DPH je součástí penzijní reformy. Z výnosu ve výši zhruba 50 miliard korun ročně by měly být kryty výpadky veřejných financí při zavádění reformy, informuje deník. Zavedení jednotné sazby DPH zvažuje v souvislosti s připravovanou důchodovou reformou i ministr financí Miroslav Kalousek. Věci veřejné ale slučování sazeb DPH odmítají. Obávají se totiž zvýšení cen potravin. Podle Nečase ale zachování nižší sazby DPH pro základní potraviny nedává ekonomický smysl. "Je to spíš politická proklamace,"řekl Hospodářským novinám premiér.
Arno Fišera, foto: ČTK
Komentář deníku Právo se vrací k sobotním krajským konferencím sociální demokracie. Hlavně kvůli tomu, že dosavadní šéf ČSSD v Ústeckém kraji Petr Benda oznámil, že svůj post nebude obhajovat. Média o něm už dlouho referují jako o kontroverzním politikovi, podle autora komentáře je ale kontroverzní celá severočeská ČSSD. Nový předseda krajské sociální demokracie Arno Fišera popsal stav této části ČSSD přiléhavě: "Ústecká organizace by se měla zařadit mezi normální organizace. Tím říkám, že to vypadalo, že jsme tu jeden větší lump než druhý."Ústecký kraj skutečně mnozí straníci vnímají s rozpaky, a to hlavně kvůli "přátelským" vztahům mezi jednotlivými klikami, které přecházejí v mocenské rvačky, nebo kvůli černým duším. Lidé, o které se bude ve volbách strana opírat především, mají asi historicky poslední naději, že právě ČSSD nedopustí strmý pád země do systému, v němž budou jen chudnout, píše Právo.
Plastika Johna Heyduka na Pražském hradě, foto: Dystopos, Flickr
Praha slibuje Palachův pomník, uvedly Lidové noviny. V hlavním městě by se měly objevit plastiky, jejichž autorem je světoznámý americký umělec John Hejduk. Dílo významného newyorského architekta čeká na svou realizaci téměř dvacet let. Magistrát nyní slibuje, že vzpomínku na Palachovu oběť do pražských ulic postaví. Jeho čin zatím připomíná deska s posmrtnou maskou na budově Filozofické fakulty UK, kde tehdy dvacetiletý Jan Palach studoval. Samotné sebeupálení je pak vyznačeno pod Národním muzeem v Praze, kde se Jan Palach 10. ledna 1969 polil hořlavinou a zapálil. Palachův odkaz měl Pražanům připomínat i moderně pojatý pomník od Johna Hejduka. Jeho plastika zpodobňující syna a matku stávala už od r. 1992 na Pražském hradě. Šlo o makety vyrobené z dřevotřísky, které se ale později rozpadly. Definitivní provedení z kovu nenechala Praha, které Hejduk dílo věnoval, nikdy vyrobit. S novým příslibem teď přichází pražský magistrát. Má i souhlas autorovy rodiny, pomník by tak mohl do roka či dvou stát. Měl by být pravděpodobně umístěn vedle Fakulty architektury ČVUT v Dejvicích.
Rakušané se bojí, že v Alpách nebude během zimní sezony brzy dostatek turistů. Provozovatelé lyžařských areálů se totiž obávají nepříznivého demografického vývoje i úbytku rakouských dětí, které se učí lyžovat. Píší o tom Lidové noviny. Zástupci Rakouské hospodářské komory proto vyzývají, aby země lákala více lyžařů z Česka a dalších postkomunistických zemí. Jinak prý mohou "alpský průmysl" čekat velké problémy. Turistů z "Východu" naštěstí stále přibývá. Jen čeští lyžaři strávili loni v Rakousku více než milion nocí. To znamená pětiprocentní meziroční nárůst. Například v areálu Hochficht na rakouské straně Šumavy tvoří dnes Češi třetinu všech lyžařů. Podle předsedy Jihočeského svazu sjezdového lyžování Martina Matouše se Rakušané zejména v poslední době chovají k Čechům velmi vstřícně, dobře si totiž uvědomují jejich potenciál.
Některá oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky U Apolináře v Praze možná budou muset omezit provoz, protože její lékaři odmítli sloužit přesčasové služby. Zapojili se tak do akce lékařských odborů Děkujeme, odcházíme, v jejímž rámci chce k 1. březnu odejít z nemocnic v Česku téměř 4000 lékařů nespokojených s platy. Lékaři z porodnice U Apolináře se rozhodli do kampaně zapojit, v nemocnici však zůstanou, informuje pražská příloha Mladé fronty Dnes. "V praxi to bude vypadat tak, že pracovat začnu v sedm, skončím v půl čtvrté a půjdu domů. Kdo bude pokrývat službu do dalšího dne, jsme zatím neřešili. Bude to věcí vedení. Je možné, že nastane dvou- či třísměnný provoz, ale moc nevím, jak by se to podařilo personálně pokrýt,"řekla lékařka Michaela Klimková, jedna z 24 signatářů dopisu, adresovaného ředitelce Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Daně Juráskové. V něm ji informují o tom, že vypovídají dohodu o vykonávání služeb. Vedení VFN o jejich úmyslu ví od čtvrtka, píše MfD. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) minulý týden řekl, že nejohroženějším krajem je po výzvě lékařských odborů Děkujeme, odcházíme Vysočina. Výpověď tam dal největší podíl lékařů, navíc kraj nemá žádnou fakultní nemocnici. Dalšími ohroženými s více než 30 procenty výpovědí jsou kraje Královéhradecký, Zlínský, Pardubický, Moravskoslezský a Ústecký. Heger lékaře přesvědčuje, aby výpovědi stáhli a ministerstvu dali čas na reformu.
Každé páté dítě u nás se rodí císařským řezem, informuje Mladá fronta Dnes. Takto u nás přichází na svět už 22 procent dětí ročně. Během posledních deseti let se počet císařským řezů zdvojnásobil. "Pořád sice nedosahujeme takových hodnot jako Amerika, kde se takto rodí každé třetí dítě. Takže to není katastrofa, ale řítíme se do ní," komentuje rostoucí počty císařských řezů Petr Velebil z porodnice v Praze - Podolí. Může za to zvyšující se věk rodiček i pohodlnost lékařů a žen samotných, píše deník. Operace je zdánlivě bezpečnější i pro dítě, potíž je v tom, že pokud žena jednou takto rodila, další porod bude s velkou pravděpodobností nutné udělat zase operativně. Navíc je tu zjištění lékařů, že děti, které se narodily císařským řezem, mají větší potíže s astmatem a alergiemi. Podle Zbyňka Straňáka z porodnice v Podolí se hůře přizpůsobují okolním podmínkám a je u nich vyšší riziko nemoci dýchacích cest. Rostoucí počet umělých porodů je tak podle odborníků třeba vnímat jako rostoucí problém, uzavírá Mladá fronta Dnes.
