Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

České deníky popisují povolební vyjednávání mezi stranami. Jiří Hanák v komentáři pro deník Právo uvádí, že když pozoruje lídra Věcí veřejných Radka Johna, nabývá dojmu, že je přítomen rodícímu se zázraku. Protože do Sněmovny zřejmě nevstupuje čtyřiadvacet poslanců, nýbrž archandělů Gabrielů. Do vlády prý se necpou, o posty nestojí, cíl mají jediný. Svými plamennými meči vykynožit korupci a zastavit zadlužování státu.

České deníky popisují povolební vyjednávání mezi stranami. Jiří Hanák v komentáři pro deník Právo uvádí, že když pozoruje lídra Věcí veřejných Radka Johna, nabývá dojmu, že je přítomen rodícímu se zázraku. Protože do Sněmovny zřejmě nevstupuje čtyřiadvacet poslanců, nýbrž archandělů Gabrielů. Do vlády prý se necpou, o posty nestojí, cíl mají jediný. Svými plamennými meči vykynožit korupci a zastavit zadlužování státu. Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg hovoří o Věcech veřejných jako o něčem, v čem se nevyzná. Podle komentáře výroky šéfa Věcí veřejných prozrazují neznalosti politických reálií. Rozdíl mezi státními zaměstnanci a státními úředníku mu musel vysvětlit televizní moderátor, imunitu prý nechce, ačkoliv ji automaticky získal svým zvolením, zavázal spolustraníky k poslušnosti pod sankcí 7 milionů korun, ačkoliv je to protiústavní. Chce odzbrojit českou armádu sebráním deseti miliard korun a zřejmě nic netuší o našich závazcích ke spojencům v NATO.

Předseda Věcí veřejných Radek John (uprostřed) a volební manažeři strany Kristýna Kočí a Vít Bárta, foto: ČTK
Politická reprezentace Věcí veřejných bude chvíli dělat obstrukce, ale nakonec kývne na vznik středopravé koaliční vlády s ODS a TOP 09. Takový vývoj v Hospodářských novinách odhaduje někdejší premiér a donedávna i volební lídr ODS Mirek Topolánek, dnes už jen pozovatel zvenčí, který si místo politiky užívá volný čas se synem. Podle Topolánka se tím ovšem Věci veřejné dopustí chyby. Kdybych jim dělal poradce, prohlásil Topolánek, tak jim řeknu, aby do vlády nevstupovali. Stačí se podívat, co to udělalo s Unií svobody nebo se Stranou zelených. Obě tyto strany se poprvé dostaly do parlamentu, hned vstoupily do vlády a dnes už nejsou ani ve vládě ani v parlamentu. Každá strana potřebuje nějaký čas v opozici, aby se v parlamentu usadila, říká Topolánek. Podle něj budou chtít Věci veřejné ukázat, že jsou státotvorná strana. Radek John už řekl, že nechce rušit poplatky u lékaře a že netrvá na jediné zdravotní pojišťovně, což požadovali před volbami. Topolánek také upozorňuje, že na politické scéně už nejsou velké a malé strany, ale pět rovnocenných politických stran.


Foto: ČTK
Zacházení jako ve věznicích některé z totalit se prý dočkali stovky novinářů i aktivistů, které do Izraele deportovali vojáci. Ti na moři obsadili konvoj s pomocí pro Gazu. Na jedné z lodí byli i čtyři čeští novináři. Jako první se vrátil kameraman České televize Jan Línek, který pro Mladou Frontu Dnesřekl: nenechali nás spát, celou noc nás budili, bylo rozsvíceno. Dostali jsme papír, kde jsme mohli podepsat, že jsme se účastnili nelegální akce. Což znamená deportaci. Jinak hrozilo mnoho týdnů ve vězení. Jsem rád, že jsem doma, dodal Línek pro Českou televizi. Policista za podpis slíbil kontakt s velvyslancem. Poté se vysmál a řekl, že nebude telefonát ani ambasador a zavřeli ho na dalších dvacet čtyři hodin. Reportérům, kteří podepsali dokument, že se zúčastnili nelegální akce, Izraelci údajně slíbili, že jim na cestu domů vrátí osobní věci, včetně mobilního telefonu. Jan Línek se domů vrátil bez mobilu a v oblečení, které měl na sobě. Zásah vyvolal vlnu protestů po celém světě i v Izraeli.


Česká armáda přenechá Jordánsku dva komplety na ničení min, aby podpořila jeho zájem odkoupit 20 letadel L-159. Informují o tom Lidové noviny, kterým to sdělil armádní zdroj. Zástupci ministerstva tyto informace nevyvrátili. O nabídce bitevníků L-159 jednal vloni v říjnu s jordánským králem Abdalláhem II. ministr obrany Martin Barták. Čeští armádní specialisté v současné době Jordánsku pomáhají s odminováním rozsáhlého území v údolí řeky Jordán. Letadla L-159 se česká armáda snaží prodat od roku 2004, zatím neúspěšně. V loňském roce však o letouny kromě Jordánska projevilo zájem i několik dalších zemí. Ministerstvo nechce prozradit, za jakou částku by letadla prodalo, odborníci vyčíslili současnou hodnotu jednoho L-159 na 200 milionů korun. Asi 40 těchto letadel je v současnosti zakonzervováno v Aeru Vodochody, které si za uskladnění a údržbu účtuje několik milionů korun ročně, píšou Lidové noviny.


Foto: Evropská komise
Výkon solárních elektráren letos roste dvojnásobným tempem, uvádí deník E 15. Letos byly v Česku do května spuštěny solární elektrárny o výkonu 49 megawattů. Oproti stejnému období v loňském roce je to podle údajů Energetického regulačního úřadu téměř dvojnásobek. Rostoucí počet solárních elektráren zatěžuje distributory, kterým kvůli vypláceným podporám bude letos chybět deset miliard korun. Peníze budou podle E15 chybět i na podporu obnovitelných zdrojů. Firma E.ON operující na jihu země má s fotovoltaikou největší problémy, na její podporu by měla dát prakticky celý svůj zisk. Problémy má i společnost ČEZ, která kvůli letošní podpoře fotovoltaiky přijde podle informací E15 o 2,9 miliardy korun.


Potřebujeme nové energetické zdroje, nová elektrická vedení. Tyto recepty na oživení hospodářského růstu z úst politiků a ekonomů mají pro lékařku Marii Nevěřilovou z obce Kamenice u Havlíčkova Brodu trochu hořký nádech. Jak uvádí Lidové noviny, její rodina totiž jako by na svých bedrech nesla celou tíhu dnešní civilizace. Bydlí osm set metrů od dálnice, kolem vedou dráty s napětím 110 kV, plynovod, železniční trať a nad hlavou letecký koridor. Jako by těch civilizačních vymožeností nebylo málo, oznámila společnost ČEZ Nevěřilovým, že devadesát metrů od jejich rodinného domu postaví zdvojení vedení s velmi vysokým napětím 400 kV. Pokud se tak stane, dostane se rodina do absolutního obklíčení dráty. Paní Nevěřilová proto přemluvila členky místního svazu žen, aby podepsaly petici proti vedení. Rodina je přitom jen jednou z mála, které se plánovaná stavba nové elektrické dálnice přes třetinu republiky bezprostředně dotýká. Jak však říká jeden z energetiků, bez stožárů zase není elektřina.


Mnozí lidé v Heřminovech nepřestávají protestovat proti tomu, aby u nich vznikla vůbec první 'porevoluční' přehrada v zemi. Jak uvádí Lidové noviny, obyvatelé obce, kde má být vybudována vodní nádrž, poprvé viděli návrh, jak by jejich domov mohl vypadat poté, co část staveb zmizí pod vodou. Moc spokojeni nejsou. Územní plán má vyčlenit například plochy pro stavby domů, hřiště či vedení dopravy - jako náhrady za to, co zmizí pod hladinou jezera. Místní si stěžují na to, že se Heřminovy ještě více roztáhnou a ztratí svůj charakter. Stále není jasné ani to, kolik obyvatel ze zatopené části bude chtít zůstat a bydlet v obci, kolik tam bude chtít stavět. Povodí Odry už s prvními uzavřelo smlouvy o odprodeji jejich domů. V obci platí už půl století stavební uzávěra, která kvůli přehradě omezila rozvoj. Ta by nyní mohla zmizet. Optimistický předpoklad je, že přehrada bude dobudována v roce 2021.


Dálnice D11, foto: www.rsd.cz
V nepřehledném sporu o dálnici D11, který stát už šestnáct let vede s farmářkou Ludmilou Havránkovou a její sestrou Jaroslavou Štrosovou nastal další zvrat, píší Hospodářské noviny. Štrosová totiž v neděli 30. května poslala na Ředitelství silnic a dálnic souhlas s výměnou parcely, která leží pod plánovanou trasou dálnice spojující Prahu a Hradec Králové. Vláda se už přitom 24. května usnesla, že dohoda není možná a rozhodla o vyvlastnění. Štrosová a její syn David Štros, který matku právně zastupuje, si stěžují, že jim vláda dala na posouzení původního návrhu směnné smlouvy málo času. Přesněji dva dny. Vláda návrh poslala 16. května večer. Štros ale už 19. května odjížděl na plánovanou služební cestu do USA, kde byl až do 28. května. O tom, že bude v cizině podle svých slov vyjednavačům říkal dopředu. On i jeho matka jsou z postupu státu rozhořčeni.


Lidé v Česku si od letošního podzimu v kamnech a kotlích už nezatopí briketami z hnědého uhlí. Alespoň ne těmi tuzemskými. Jak uvádí Právo, jejich výroba u nás totiž definitivně končí, poslední briketárna ve Vřesové na Sokolovsku se místo nich zaměří na produkci multiprachu, po kterém je v průmyslu stále větší poptávka. V kamnech se však podle odborníků v žádném případě nedá použít. Navíc domácí kamna speciálně na multiprach v Česku neexistují. Multiprach je tak jemný, že se jeho konzistence blíží tekutině. Není možné jej v domácích podmínkách skladovat a topit s ním, vysvětlil Jan Kusík z uhelných skladů na Karlovarsku. Kdo se s briketami nebude chtít rozloučit, musí počítat s tím, že šáhne hlouběji do kapsy. K dostání totiž budou jen z dovozu.