Lidové noviny glosují rozhodnutí vlády získat půdu farmářky Havránkové cestou vyvlastnění.
Lidové noviny glosují rozhodnutí vlády získat půdu farmářky Havránkové cestou vyvlastnění.
Je-li hlasováním kabinetu vyjádřená vůle státu definitivní – vláda totiž o této věci nehlasovala poprvé – měl by beze zbytku platit stejný metr na všechny vlastníky půdy, na kterou má stát zálusk. Tedy i na firmy vlivu a velikosti Penty, píše autor. Podle něj by také mělo být vyrovnání s vyvlastněnými spravedlivé a kompenzovat nejenom majetkové ujmy, ale jednoznačně i ty nemajetkové. Přitom vyvlastnění, kterému se vinou minulého režimu dostalo velmi neblahé pověsti, je procedura, používaná i na západ od českých hranic. Provede-li se správně, možná urychlí veřejně prospěšné stavby. Jestli ne, získá pověst jen státem organizované zlodějny, uzavírají Lidové noviny.
Český tým po návratu do Prahy, foto: ČTK
Pomůže překvapivé zlato českému hokeji z krize? Tuto otázku si klade Mladá fronta Dnes. Podle ní totiž triumf nemůže hlubokou krizi zakrýt, ale třeba se ji díky zlatu z Německa podaří překonat. Úpadek se delší dobu projevuje na turnajích mládeže, v NHL i na mezinárodní scéně a elita v podobě Kanady, USA, Ruska a Švédska se vzdaluje, konstatuje deník. Podle něj se na Česko jako bývalou světovou velmoc rychle dotahují Švýcarsko nebo Německo. Zlatý záblesk sice krizi sám nezaplaší, ale je to pro hokej bezvadná reklama a snad k ledu zase přitáhne děti, jichž ubývá, doufá Mladá fronta Dnes. A hokejový svaz zase doufá, že titul mistrů světa probudí politiky a sponzory. Šéf svazu by totiž chtěl mít ročně o 30 až 50 miliónů korun vyšší rozpočet, aby si mohl dovolit podporu dětí a teenagerů. Kromě obnovení jejich zájmu a nadšení je totiž nutné zaplatit jim i kvalitní trenéry, dodává Mladá fronta Dnes.
Václav Klaus a Dominik Duka, foto: ČTK
Kdyby arcibiskup Dominik Duka už neudělal vůbec nic, o místo v historii nepřijde. Po sedmnácti letech se rozhodl ukončit tahanice o vlastnictví katedrály svatého Víta a přenechal ji státu, píší Hospodářské noviny a kladou si otázku, zda byl jeho ústupek velkorysý, nebo pragmatický. Přitakáním řešení po vzoru Francie, kde stát všechny církevní budovy postavené do roku 1905, „se Duka vlastně zachoval jako manažer moderní firmy. Ty si už zřídka drží vlastní sídla, raději si je pronajímají. Říkají: Nepodnikáme ve správě nemovitostí, proč bychom se tím zatěžovali.“ Tak zní podle novin argument pro pragmatismus.
O velkorysosti pak deník píše jako o pochopení toho, že kdyby Duka nechal o vlastnictví katedrály rozhodnout Ústavní soud, nebylo by žádné řešení dobré. „Pokud by konstituční tribunál potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu, že katedrála patří státu, měl by verdikt bolševickou pachuť (Nejvyšší soud se opíral o vládní nařízení z roku 1954, podle kterého památka patří "všemu československému lidu"). Pokud by naopak u Ústavního soudu vyhrála katolická církev, bylo by to smutné vítězství navzdory většině společnosti,“ píší Hospodářské noviny. Nedůvěra k církvím je podle nich v Česku olbřímí a stále roste. A pokud něco může toto jiráskovsko-brownovské paradigma podezřívavosti změnit, je to právě velkorysost, kterou projevil Dominik Duka, míní deník.
Doba, kdy policie našla většinu kradeného zboží především v bazarech či jiných kamenných obchodech, je dávno pryč. V současnosti zloději či překupníci prodávají odcizené věci téměř výhradně na internetu přes různé inzertní servery či bazary nebo přes aukce, informuje deník Právo. Podle něj na internetu končí osmdesát až devadesát procent kradeného spotřebního zboží. Zatímco ale v dobách kamenných bazarů museli prodávající poskytnout své osobní údaje doložené občanským průkazem, odhalení internetových prodejců je mnohem těžší. Toto prostředí dává prostor anonymitě a šance na dopadení prodejců i na nalezení kradených věcí je zatím mizivá, přiznává podle deníku policie.
Vedoucí odboru obecné kriminality na policejním prezidiu Václav Staněk odhaduje, že z krádeží pochází až deset procent zboží, prodávaného na internetových aukcích, a policii se z něj podaří odhalit nanejvýš dvě až tři procenta. Tím spíš, že zboží ukradené v Česku se vyváží a prodává v okolních státech, zatímco na českých internetových serverech se nabízejí kradené věci z ciziny.
Před reklamou v televizi už nebude úniku, varuje Mladá fronta Dnes. Od prvního června totiž bude legální skrytá propagace v televizních pořadech, takzvaný product placement. Jinými slovy, zanedlouho bude divák přesně vědět, jakou značku hodinek má na ruce jeho oblíbený seriálový hrdina a jaký přesně pije džus. Pořad obsahující skrytou reklamu musí být na začátku a na konci jasně označen a propagovat nesmí cigarety ani léky na předpis. Také ale nesmí otevřeně nabádat k nákupu výrobku nebo nepatřičně zdůrazňovat jeho kvality. A product placement je vyloučen ze zpravodajství, publicistiky a pořadů pro děti.
Televize tak zatím stanovují předběžné ceníky a zkoumají své možnosti, které pro propagaci výrobků nabízejí jejich původní seriály, talk show nebo sportovní pořady. V některých bodech je ale nová podoba zákona nejasná a nad jeho výkladem by se v nejbližší době měla sejít Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se zástupci televizí, dodává Mladá fronta Dnes.
