Přehled tisku

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

O možných vážných problémech spjatých s Listinou základních práv EU věděl kabinet někdejšího premiéra Mirka Topolánka již v dubnu 2007. Uvádí to deník Právo.

Zdroj: Evropská komise
O možných vážných problémech spjatých s Listinou základních práv EU věděl kabinet někdejšího premiéra Mirka Topolánka již v dubnu 2007. Uvádí to deník Právo. Vláda proto chtěla zamezit jejímu včlenění do lisabonské smlouvy. Později ale vyjednávací taktiku změnila a ze své pozice ustoupila. Podle deníku to vyplývá z tehdejšího usnesení vlády. Právě unijní Listina základních práv by však podle prezidenta Václava Klause mohla vést k případnému prolomení Benešových dekretů. U Evropskému soudu v Lucembursku by podle ní mohli vysídlení Němci žádat náhradu za zabavený majetek. Proto prezident podmínil podepsání Lisabonu sjednáním výjimky, že Listina práv EU nebude pro ČR právně závazná, připomíná Právo.


Mladá fronta Dnes komentuje skandál na plzeňských právech. Soudí, že je svým způsobem důsledkem prudkých změn, kterými prochází české vysoké školství. V posledních letech došlo ke skokovému nárůstu vysokoškoláků. Před dvaceti lety studovalo na vysokých školách jen patnáct procent lidí z populačního ročníku, dnes je to až šedesát procent. Školy se tomuto nárůstu musí přizpůsobit i za cenu snížení úrovně. Podle nových kvalifikačních předpokladů si také musejí dodělávat vysokoškolské studium lidé s dlouholetou praxí, někteří dokonce krátce před odchodem do důchodu. Nechtěným důsledkem těchto prudkých změn ve školství pak je to, že se tiše toleruje neplnění studijních plánů a povinností. Jako by autoři přísných pravidel už předem počítali s tím, že se tyto normy nijak úzkostlivě plnit nebudou. To vše ale jsou průvodní jevy vysokoškolské revoluce, která ve skutečnosti míří správným směrem, píše se v komentáři Mladé fronty Dnes.


Miroslav Dvořáček,  foto: Archiv ABS
Podle Lidových novin historikové objevili dokument, který potvrzuje pravost policejního záznamu o zatčení bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Toho měl v březnu 1950 údajně udat spisovatel Milan Kundera. O zatčení Dvořáčka na základě udání hovořil ve své přednášce v r. 1952 někdejší náměstek ministra národní bezpečnosti Jaroslav Jerman, píší Lidové noviny. Důkaz o Kunderově spolupráci s StB však podle deníku stále chybí. O Kunderově udání psal vloni Respekt v článku Adama Hradilka. Podle jeho zjištění Dvořáček uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa a do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. Zatčen byl v Praze na studentských kolejích, v jejich správě působil i Kundera. Ve vězení pak Dvořáček strávil 14 let. Kundera svou vinu na jeho udání popřel a podle Lidových novin ji dosud nic jednoznačně neprokázalo.


Až tři procenta českých studentů se na vysokých školách setkávají se sexuálním obtěžováním ze strany svých pedagogů. Uvádí to Mladá fronta Dnes na základě průzkumu, který provedla Univerzita Karlova. Deník přitom zmiňuje situace, kdy zkoušející vyhodil perfektně připravenou studentku se slovy: "Jste tak pěkná, že vás musím vidět znovu. To musíte uznat." Jiný vyučují pronásledoval studentku vzkazy. Podle šetření UK se s přímým sexuálním obtěžováním a nabídkami setkává až jedenáct tisíc nynějších českých vysokoškoláků. V průzkumu studenti přiznali, že si s obtěžováním nevědí rady. Podle Ireny Smetáčkové z UK je to mimo jiné i proto, že vedení většiny fakult neúnosné chování svých pedagogů přehlíží a raději je hodnotí jako dohodu mezi dvěma dospělými lidmi. V podobným závěrům dospěl v jiném průzkumu i Sociologický ústav AV ČR. Výzkumníci proto doporučí ministerstvu školství pravidla, jimiž by se měly vysoké školy v budoucnu při posuzování sexuálního obtěžování studentů řídit, píše Mladá fronta Dnes.


Český vědec "rozlousknul" otázku, jak spočítat nejtvrdší látku. Díky tomuto objevu se dá vyrobit i materiál tvrdší než diamant. Píší o tom Hospodářské noviny. S objevem přišel pražský fyzik Antonín Šimůnek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Našel totiž odpověď na otázku, proč jsou některé materiály tvrdé a jiné měkké. A jak se jejich tvrdost dá spočítat. Tento problém přitom trápí fyziky po celém světě už celá desetiletí. Podle Antonína Šimůnka lze přesně vypočítat tvrdost materiálů na základě atomárního složení látky. Jeho objev přitom nezůstává jen v rovině vědeckých teorií. Na jeho základě bude možné vyvinout nejtvrdší látku na světě. O tom, že Šimůnkův objev je skutečně výjimečný, svědčí i fakt, že o něm píše prestižní britský časopis Nature.


Ilustrační foto
Meningokokovou infekcí skupiny C onemocněly dvě malé děti z mateřské školky v Sedleci u Starého Plzence na Plzeňsku. U dalšího dítěte se čeká na definitivní potvrzení nemoci, píše Mladá fronta Dnes. Onemocnění se zřejmě podařilo zachytit včas a nemělo by mít pro nemocné ty nejhorší následky. Děti leží na infekčním oddělení plzeňské fakultní nemocnice a jsou v relativně dobrém zdravotním stavu, řekla deníku lékařka krajské hygienické stanice Ivana Morávková. Lékaři z krajské hygieny nařídili preventivní opatření ve školce. Zatím nevědí, proč infekce vypukla. Podle krajského epidemiologa Petra Pazdiory je výskyt tří případů meningokoka v jednom kolektivu zcela ojedinělý. Další případy v kraji nyní nejsou. Meningokokovou nákazou onemocní ročně v kraji pět až deset lidí.


Komentář Lidových novin se věnuje modernizaci Zlína a jeho baťovských domků. Zlín jako by do poetické moravské krajiny spadl z Marsu, píše autor. Osmdesát let stará industriální výstavba působí exoticky a má své kouzlo. Máme to kouzlo zachovat v původní podobě, nebo uchovat spíše ideu, kterou dostal Zlín do vínku od Bati? Tyto otázky podle deníku nastolilo zateplování baťovských domků, které mnozí památkáři považují za zohavení. Dnešní trendem je uchování původnosti. Jenže baťovská exotika neodráží strnulost, ale podnikavost a rychlost. Co by dnes řekl Tomáš Baťa? Zřejmě by nakázal: "Zateplujte!" Divil by se také tomu, že jeho domky stále ještě stojí. Podle jeho představ měl už půlstoletí stát docela nový Zlín. Fanatici původnosti najdou spoustu důvodů proti zateplování. Ale Zlín bez vývoje by připomněl Šumavu ponechanou kůrovci, uzavírají Lidové noviny svůj komentář.