Přehled tisku

0:00
/
0:00

Komentátor Mladé fronty Dnes se vrací k návrhům na snížení platů ústavních činitelů a politiků a zdanění poslaneckých náhrad. Čerstvý příklad podle něj potvrdil, že málo co je tak jisté, jako to, že si politici platy navzdory bohatým slovním exhibicím platy nesníží.

Komentátor Mladé fronty Dnes se vrací k návrhům na snížení platů ústavních činitelů a politiků a zdanění poslaneckých náhrad. Čerstvý příklad podle něj potvrdil, že málo co je tak jisté, jako to, že si politici platy navzdory bohatým slovním exhibicím platy nesníží. Ministr financí Eduard Janota navrhl snížení platů o 20 procent, po jednáních ale nakonec zbyla procenta čtyři. Zdanění poslaneckých náhrad, které podle komentátora přesahují poslanecké platy, zamítl senát. "Báchorka Jak si politici plat snižovali, až si nakonec málem přidali, trvala pouhých 16 dnů. ... Přesto by po letech planých řečí měli najít odvahu k činu... a uzákonit jen jeden plat, dostatečně vysoký, jak se na ústavní činitele sluší, ale hlavně celý zdaněný."


Eduard Janota, foto: ČTK
Lidové noviny se vyjadřují k plánům ministra financí Eduarda Janoty na tzv. úsporný balíček č.2. Zatím podle autora nemáme vůbec jisto ani pokud jde o balíček první. Jeho definitivní podobu budeme znát až po skončení všech jeho poslaneckých čtení a tam se podle autora máme na co těšit, není vůbec jasné, co z něj zbyde. Komentátor Lidových novin poukazuje na to, že "se v naší zemí považuje za úsporný rozpočet navyšující výdaje o tři procentní body a kde i konzervativně se tvářící ministr s ambicí léčit veřejné finance počítá s tím, že ještě minimálně za tři roky bude státní rozpočet - když vše dobře půjde - v deficitu více než 5 procent DPH." ... "Janotův balíček č. 2 by měl místo snahy o hledání politického koncenzu přijít s takovými opatřeními, která jsou skutečně potřeba, bez ohledu na jejich průchodnost. nemá-li současný ministr financí politické ambice a rozumí-li rozpočtu jako nikdo jiný u nás, měl by se svým týmem připravit návrhy takových kroků, které vyvedou zemi z rozpočtové pasti, aniž by podkopaly růstový potenciál ekonomiky víc, než je nezbytně nutné. Pokud neuspěje, může s čistým svědomím odejít, což ho stejně nejpozději po volbách čeká," soudí autor v Lidových novinách.


Václav Havel, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes přispívá do diskuse mezi historiky o publikování dvou nově objevených dopisů Václava Havla ze 70. let. Listy se týkají případného propuštění z vazby, v jednom Havel žádá prokuraturu o propuštění a nabízí vedle jiného rezignaci na veřejné vystupování, v druhém, který byl adresován do zahraničí, zmiňuje propuštění naopak jako nabídku a vysvětluje, že nemůže přijmout hostování v New Yorském divadle. Historik Petr Blažek komentuje spor mezi publicistou Ondřejem Šťastným, který o dopisech napsal, a Vilémem Prečanem, který ho obvinil ze senzacechtivosti a touhy po vlastním zviditelnění. Prečan tvrdí, že oba dopisy jsou dávno známé. "Navzdory emocím Viléma Prečana nebyl dosud publikován ani první Havlův dopis z roku 1977," píše Petr Blažek. "Doposud se o jeho existenci vědělo zprostředkovaně z jiných Havlových textů. Ani v souhrnné edici dokumentů Charty 77, které vyšly v roce 2007, není v poznámkách citován. Je to zajímavé, editorem byl přitom Vilém Prečan, který - jak sám píše - dopis v archivu četl. Co je příčinou jeho opomenutí?" ptá se autor a přiznává se k subjektivnímu dojmu, že Prečan se nejspíš "snaží pietně pečovat o odkaz Václava Havla." Podle Blažka je pak hlavní problém v tom, že o Havlových dopisech nepsal dříve s patřičným komentářem Prečan sám.


Přerovskou vrtulníkovou základnu, která patří k elitním útvarům armády, opustí do konce letošního roku 65 lidí. S odvoláním na mluvčího základny Milana Kouřila o tom informuje Přerovský deník. Podle ministerstva obrany je částečné propouštění součástí úsporných opatření a nebude mít na činnost základny vliv. "Ke konci roku odejde na pětatřicet vojáků a 30 civilních zaměstnanců,"řekl listu bez dalších informací Kouřil. Už předloni opustila základnu elitní tygří letka bitevních vrtulníků, která se přesunula do Náměště nad Oslavou. Po jejím odchodu zůstalo na základně zhruba 890 lidí z původních více než 1300.


Pražská policie znovu požádala Evropský parlament o vydání europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) k trestnímu stíhání kvůli nehodě, při níž předloni v červnu v Praze autem porazil ženu a lehce ji zranil. Píše to Právo s odvoláním na mluvčího pražských policistů Tomáše Hulana. "Požádali jsme v průběhu září europarlament, aby znovu zbavil zmíněného poslance imunity a vydal ho ke stíhání pro totožný skutek jako poprvé,"řekl listu Hulan. Očekáváme stejnou časovou prodlevu jako v prvním případě, doplnil. Česká policie už jednou o Ransdorfovo vydání žádala. Europarlament o něm letos v únoru rozhodl, tehdy úřadům z Prahy vyhověl. Potřebný dokument se ale do Česka dostal i přes opakované urgence až v červenci, tedy měsíc po eurovolbách. Ransdorf byl znovu zvolen, a proto státní zástupci z Prahy 2 nařídili policii, že musí Ransdorfovo stíhání pro ublížení na zdraví z nedbalosti zrušit a znovu požádat o zbavení jeho imunity nově zvolený Evropský parlament.


Státní podnik Lesy České republiky se chystá investovat téměř miliardu korun do pily dřevařské společnosti CE WOOD, jejíž hodnota je podle posudků mnohem nižší. Podle právníků to může to být podvod. Hodnota pily ve Ptení na Prostějovsku, která patří do majetku firmy Javořice vlastněné firmou CE WOOD, je údajně několikanásobně nižší. Účetní hodnota je 220 milionů korun, znalecký posudek došel k ceně kolem půl miliardy. Firma sama posílá Lesům České republiky tajný scénář, jak se bude dražba odehrávat a jak se dosáhne téměř miliardové částky. Uvedla to středeční Mladá fronta Dnes s odvoláním na materiál, který má k dispozici. Lesy ČR a CE WOOD se k žádným dohodám nehlásí. Podle listu chce státní podnik tímto nezvyklým způsobem narovnat vztahy se CE WOOD.