Hospodářské noviny se zamýšlejí nad možností jak na české politické scéně dospět ke koncensu o státním rozpočtu na příští rok.
Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International
Hospodářské noviny se zamýšlejí nad možností jak na české politické scéně dospět ke koncensu o státním rozpočtu na příští rok. "Jak ušetřit a současně zvýšit výplatu důchodů, podpor v nezaměstnanosti a pokud možno k tomu nezvyšovat daně vyjma těch spotřebních? To je politická cesta k rozpočtu, kterou by neprošel ani mág David Copperfield,"čteme v deníku. Hrozivý schodek rozpočtu kladou Hospodářské noviny za vinu "rozhazovačnému šílenství, které zachvátilo strany před volbami v roce 2006. Pravice i levice bez výjimky tehdy přidávaly na všech stranách. A to včetně ODS..." Současná situace je podle deníku pokračováním tehdejšího chování. V předvolebně laděných návrzích stran, jak řešit rozpočet, nevidí autor komentáře žádný použitelný koncept.
Bohuslav Sobotka, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes kritizuje místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, že hraje předvolební divadlo, když kritizuje Janotův balíček, že vychází z priorit pravicových stran TOP 09 a ODS. Ve skutečnosti je podle deníku soubor opatření navržen spíš levicově. Navíc pracuje i s "ikonou volebního programu ČSSD v podobě gottwaldovské milionářské dávky. (…) Ministr skutečně v ústupcích socialistům už dál jít nemůže, pokud chce zachovat funkčnost celého balíčku a udržet deficit pod 5 procenty DPH. Pokud zde však ČSSD chtěla sestavovat socialistický rozpočet, mohla vyhrát listopadové volby. Místo toho je odpískala. A pokud chce povalit další vládu bez toho, že by byla ochotna sama převzít vládní odpovědnost v situaci, kdy země potřebuje pevné vedení a respekt mezinárodních finančních trhů, nechť to řekne rovnou a děje se vůle boží," uzavírá deník.
Jiří Paroubek, foto: ČTK
Lidové noviny komentují útok předsedy ČSSD Jiřího Paroubka proti exprezidentu Václavu Havlovi. Paroubek v diskusi, kterou rozpoutalo rozhodnutí USA nestavět ve střední Evropě protiraketový deštník, nařkl Havla, že chce znovu stavět železné opony. "Předhazovat zrovna zakladateli Charty 77 toužení po studené válce bylo od šéfa ČSSD mimořádně netaktní." Havel Paroubka písemně označil za lháře, ale Lidové noviny Paroubkovi doporučují, aby v odpovědi četl spíš dovětek "na rozdíl od vás." Jím totiž Havel porušil zvyklost, že disidenti svou vlastní statečností nezahanbují méně statečné spoluobčany. "Havel tento úzus na veřejnosti po dvacet let dodržoval. To, že teď Paroubka srovnal se sebou a nalezl ho lehkým, svědčí o míře jeho pobouření," píše se v Lidových novinách.
Jiří Paroubek osobně reaguje v deníku Právo. Připouští, že Havel se zasadil o pád železné opony, která rozdělovala svět na kapitalistický a komunistický. Jinak ale píše: "Mé stanovisko, kdy jsem vás zařadil mezi Mirka Topolánka, Karla Schwarzenberga, Alexandra Vondru, kteří sází na kartu vojenské konfrontace, je zcela promyšlené a trvám na něm. (...) Trvám na tom, že chcete Evropu a svět znovu rozdělovat a nejste schopen pochopit potřebu hledání nového celosvětového konsensu a dialogu, který je nezbytný při řešení palčivé situace v Iráku, Afghánistánu, Íránu ale i Severní Koreji."
Úřady už v roce 2004 věděly, že skupina kolem později zavražděného podnikatele Františka Mrázka a nyní uprchlého podnikatele Tomáše Pitra tuneluje potravinářský koncern Setuza, ale nic s tím nedělaly. S odvoláním na policejní spis nazvaný Olej o tom informuje Mladá fronta Dnes. Deník píše, že úřady už v roce 2004 věděly, kdo ze státní správy pro skupinu kolem Mrázka a Pitra dělá, koho chtějí korumpovat či jaké další podvody chystají. Tým, který spis zpracovával, byl ale po roce rozpuštěn a spis uložen do archivu. Podle Mladé fronty Dnes to bylo buď kvůli snaze chránit Mrázkovy kontakty v politice, nebo šlo o neschopnost policistů, kteří na spise pracovali. List uvádí, že se to stalo za ministra vnitra Stanislava Grosse, který ale pochybnosti odmítá. "Dokud jsem měl sílu, tak vyšetřovatelé na kauze pracovali,"řekl. Policisté tehdy zjistili i kontakty mezi Pitrem a pozdějším ministrem dopravy Alešem Řebíčkem. Řebíček to vysvětluje obchodním vztahem firem, které oba zastupovali. Mrázka ale neznal a nikdy se s ním nesetkal, řekl Řebíček listu.
Státní podnik Lesy ČR podle Hospodářských novin prodal za podivných okolností chalupu v Jizerských horách podnikatelce Ivaně Petříkové, jejíž firma S.M.A. pro Lesy ČR pracuje. Podle HN podnikatelka za objekt zaplatila 3,6 milionu Kč, podle tržní ceny ale na tomto místně bývají mnohem vyšší. Chalupa leží v osadě Jizerka, jam jezdí například nejbohatší Čech Per Kellner. Podle HN dostala firma S.M.A. v posledních dvou letech od Lesů ČR zakázky za 27,5 milionu korun na marketingové a reklamní služby. Už jen to podle deníku stačí pro vážné podezření, že celý obchod nebyl čistý. Například že Petříková měla zevnitř podniku cenné informace o tom, že je chalupa na prodej. Nebo že mohl někdo prodej ovlivnit. Petříčková listu odmítla ke koupi cokoliv sdělit.
Ocelářská firma ArcelorMittal Ostrava se chystá obnovit výrobu ve třetí vysoké peci, kterou loni kvůli krizi odstavila. Do provozu by mohla být uvedena počátkem roku 2010, napsal deník E15. Nyní má firma dostatek zakázek a vytížené dvě ze čtyř vysokých pecí. "Máme už dost zakázek, abychom mohli využívat kapacity ze 60 až 65 procent,"řekl listu generální ředitel ArcelorMittal Ostrava Augustin Kochuparampil. Podle něj by už k žádnému dalšímu poklesu nemělo dojít. Zároveň ale naznačil, že zlepšování určitě nebude rychlé. Bude nějakou dobu trvat, než se dostaneme na běžnou úroveň roku 2006 či 2007. Kochuparampil popřel, že koncern chce výrobu v Ostravě ukončit nebo omezit a přesunout do Polska. "Je to smyšlenka. V Ostravě je dobrá továrna na rostoucím trhu. Očekává se, že trhy střední a východní Evropy porostou mnohem rychleji než Západ,"řekl listu.
Hnědé uhlí by v zimním období podle vyjádření těžařů mělo meziročně zdražit minimálně či vůbec, píše Mladá fronta Dnes. Severočeské doly navýší cenu na čtvrté čtvrtletí maximálně o dvě procenta, řekl deníku jejich obchodní ředitel Pavel Vaňas. Pokud by průměrný růst na celém tuzemském trhu činil dvě procenta, majitel menšího domku by na letošní zimu za uhlí zaplatil zhruba o 400 korun více než loni. Mezi sezónou 2007 a 2008 byl přitom nárůst ceny v řádu tří až čtyř tisíc, píše list. "Nedá se hovořit o zdražování, ale spíše o konci letních slev," dodal Vaňas.
