Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

"Zásluhou finanční krize lidstvo lépe chápe, že jsou i jiné hodnoty než peníze. Tak nás poučil dalajlama," začíná komentář deníku Právo a dodává, že nepochybuje o tom, že s podobným poselstvím přijede do České republiky i papež Benedikt XVI.

"Zásluhou finanční krize lidstvo lépe chápe, že jsou i jiné hodnoty než peníze. Tak nás poučil dalajlama," začíná komentář deníku Právo a dodává, že nepochybuje o tom, že s podobným poselstvím přijede do České republiky i papež Benedikt XVI.

"Zkuste to ale vykládat důchodci, kterému zrovna zvedli činži a hrozí mu zvýšení DPH na rohlíky. Anebo zkuste s takovým argumentem přijít za ministrem financí, který už má spočítáno, že jsme v bryndě. Lidem se sice líbí, jak dal ústavní soud ústavotvůrcům pěkně za uši, ale až nám rozpočtové provizorium zavře bruselský penězovod a odradí věřitele, nebude to už tak zábavné," míní komentátor deníku Právo.


Foto: ČTK
Komentář Lidových novin se věnuje squaterům, kteří o víkendu obsadili neobydlený dům na pražském Albertově a proti kterým policie zasáhla. Poznamenává, že Pražáci žijí ve městě, kde si běžný občan činžáku nesmí rozhodnout o plastových oknech a kde úředníci určují tvary, míry i materiály veškerých úprav. "Jak to, že v té všudypřítomné byrokracii stojí i v historickém centru města domy, na které estetizující předpisy neplatí.? Jak to, že hnijí, rozpadají se, jsou přístupné komukoliv, aniž to úřadům vadí? Tuhle informaci nám dávají squateři a díky jim za ni..." uzavírá komentátor.

Foto: ČTK
Komentář Mladé fronty Dnes radí, že pokud nemáte kde bydlet a nechce se vám platit za nájem, obsaďte opuštěný dům a svůj čin ještě navíc zahalte do chytlavých slov o rozvíjení alternativní kultury. Vzbudíte tak u některých pocit sounáležitosti proti "prohnilému" kapitalistickému režimu. Podle autora komentáře udělali policisté dobře, že proti squaterům zasáhli. "Ani sebevětší zaklínání se snahou o vytvoření alternativních center kultury neopravňuje squatery, aby obsazovali soukromý cizí majetek. Velkým problémem squatingu totiž je, že na rozdíl od západoevropských zemí se zatím nepodařilo vybudovat natrvalo squat, který by před veřejností obhájil právo na svou existenci. Například tím, že dům byl opraven do lepší podoby, než v jaké byl předtím." Zajímavé příklady např. z Norska, Španělska nebo dalších zemí, kdy byla činnost squaterů státem či obcí legalizována, přitom podle komentáře existují. Jenže ti čeští mnohdy zapomínají na to, že každý má sousedy a podle toho se má chovat. "Připomínají spíše násilníky než sociální a kulturní aktivisty, za které se vydávají," poznamenává Mladá fronta Dnes.


Komentář Hospodářských novin míní, že je skoro zábavné sledovat, jak českou politiku drží v šachu dva bezvýrazní strejdové. Jeden z nich byl "sudičkou" u vzniku Topolánkovy vlády, druhý "zatloukal hřebík do její rakve." Miloše Melčáka i Juraje Ranince podle listu spojuje nečitelnost nebo spíše neexistence politických názorů. "Veselý kus Spejbla a Hurvínka české politiky teď drží v šachu i nás - nevíme, kdy budou volby. Za mátožnými loutkami tedy musíme najít vodiče a režiséra. Ten se totiž taky baví - na náš účet."


"Předvolebním slibům stran věří jen necelá dvě procenta voličů," uvádí Mladá fronta Dnes s odvoláním na průzkum, který si nechala vypracovat agenturou Median. Podle něj téměř 47 % lidí bere sliby politiků s rezervou a více než polovina jim nevěří vůbec. Občané také podle průzkumu příliš nedají na stranický program a nejčastěji volí ze zvyku případně dají svůj hlas straně, kterou považují za nejmenší zlo. Předseda ČSSD Jiří Paroubek ale soudí, že voliči sociální demokracie dávají na první místo program a právě na něm záleží daleko většímu procentu lidí, než uvádí zmíněný průzkum.


"Chtějí být nájemníky, ne klienty," uvádí titulek Lidových novin. Řeč je o Romech z jednoho ostravského činžáku, který chce město prodat občanskému sdružení Centrom nabízejícímu bydlení s doprovodným sociálním programem. Obyvatelé s tím ale nesouhlasí, na nájemném nedluží a nejsou s nimi problémy. Lidé se bojí především toho, že se budou muset přizpůsobit podmínkám sdružení, např. povinně navštěvovat některé kurzy, a především toho, že se jim zvýší nájemné. Zakladatelka Centromu Ivana Neséthová ale říká, že žádné programy povinné nebudou, nicméně je obyvatelům domu nabízet bude - třeba specializovanou školku nebo doučování, lidé podle ní žijí v sociálně vyloučené lokalitě a je tedy otázka, zda programy potřebují nebo ne. Neséthová ale připouští, že ke zvýšení nájemného, pokud dům koupí a opraví, skutečně dojde. Situaci kritizuje Kumar Vishwanathan ze sdružení Vzájemné soužití, jde podle něj o ukázkou toho, jak se dají evropské peníze určené na integraci Romů použít na pravý opak: "Z lidí, kteří nemají žádné větší potíže, chce tento projekt udělat klienty sociální služby."