Přehled tisku

Václav Klaus, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Deník Právo komentuje středeční přijetí lisabonské smlouvy v Senátu. Česká republika se tak podle autora komentáře vyhnula hanbě, oslovská lavice Evropské unie zůstala prázdná. Prezident Klaus však s podpisem smlouvy spěchat nebude, chce počkat na výsledek další případné stížnosti k Ústavnímu soudu. Nestačí mu, že lisabonská smlouva prošla dvoutřetinovou většinou senátorů, a svádí na ně nemístný nátlak.

Václav Klaus,  foto: ČTK
Deník Právo komentuje středeční přijetí lisabonské smlouvy v Senátu. Česká republika se tak podle autora komentáře vyhnula hanbě, oslovská lavice Evropské unie zůstala prázdná. Prezident Klaus však s podpisem smlouvy spěchat nebude, chce počkat na výsledek další případné stížnosti k Ústavnímu soudu. Nestačí mu, že lisabonská smlouva prošla dvoutřetinovou většinou senátorů, a svádí na ně nemístný nátlak. Naznačuje, že dvacet let po sametu se vracíme do bezpráví. To ale podle komentátora deníku Právo není hodno prezidenta.

Souhlas senátorů s lisabonskou smlouvou komentují i Hospodářské noviny. Připomínají, že vicepremiér Alexandr Vondra z ODS nechuť své strany ke smlouvě vysvětloval českou reformační tradicí, dědictvím heretiků, kteří se vzepřeli Svaté říši římské. Středeční hlasování v Senátu však podle autora přineslo stylovou pointu: smlouva prošla jen díky tomu, že umírnění "husité" porazili radikály. Pro euroskeptiky to znamená nové Lipany. Ty ale nepředstavovaly úplný konec. Jan Roháč z Dubé se opevnil na své tvrzi a vzdal boj až o tři roky později. Jeho novodobý nástupce na Hradě se sice rád tváří jako bojovník, ale autor tipuje, že délku Roháčova odporu nepřekoná.


Znovuzavedení víz do Kanady by poškodilo hlavně české Romy, soudí komentátor Lidových novin. Česko by tak dostalo černou známku, která by ho v rámci evropské sedmadvacítky zařadila vedle Rumunska a Bulharska. Černá známka by byla nepěkným vysvědčením, pomohla by ale nějak českým Romům? - ptá se komentátor. Romové odcházejí do Kanady kvůli rasistickým útokům i možnosti práce. Zavede-li Kanada víza, budou její úředníci bedlivě kádrovat každého žadatele. A věří snad někdo, že nezaměstnaný Rok vízum dostane? Nebo že česká vláda obstará práci pro ty Romy, kteří o cestě za oceán uvažují? Čeští lídři by teď měli přímo, jasně a nahlas českým Romům říci: "My vás tady prostě chceme," uvedly Lidové noviny.


Teprve teď se konečně ukáže. jestli je David Černý skutečně umělec nebo uličník a zda ve své Entropě pro Brusel stvořil jenom účelovou provokaci nebo mistrovské dílo, píše ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. Ode dneška je totiž buřičský model Evropy na prodej na vídeňském veletrhu umění. Sice jen ve zmenšené, dvoumetrové podobě a bez pohyblivých součástí, ale také jen za 85 tisíc eur, tedy něco málo přes dva miliony korun. Ovšem dva miliony korun jsou směšná částka, odpovídající právě jen hodnotě dnešní úřednické Evropy, píše autorka komentáře. Chtít za Entropu dva miliony je jen další malá česká drzost. Za dvacet milionů by to už byl opravdu světový kumšt, uzavírá deník.


Krize nekrize, Češi kupují víc aut než loni, uvedly Hospodářské noviny. Prodej nových aut, který ve světě padá, v Česku naopak razantně roste. V dubnu si Češi koupili přes sedmnáct a půl tisíce nových aut. To je skoro o pětinu víc než loni. Od ledna do dubna se dokonce prodalo nejvíc aut za posledních osm let. Podle tajemníka Svazu dovozců automobilů Pavla Tunkla se tak začíná projevovat, že si firmy mohou odečíst DPH při nákupu všech aut, nejen nákladních. Zatímco ještě v březnu se firmy při nákupech osobních aut podílely jednou pětinou, v dubnu to už byla celá polovina. Nakupují však nejen firmy. Roste i počet individuálních zákazníků. Do autosalónu všech značek je v prvních měsících přilákaly vysoké slevy. Automobilky se přesto bojí, že zájem opět opadne. Tlačí proto na vládu, aby na podzim zavedla šrotovné.


Asi tři pětiny Čechů jsou proti tomu, aby se v Praze konaly letní olympijské hry. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti STEM. O výsledcích šetření informují Lidové noviny. Deník připomíná, že Praha se chce o pořádání her ucházet v r. 2020. Dvě třetiny oslovených lidí ale mají strach z finančních dopadů olympiády. Obávají se, že hry by byly financovány na úkor jiných veřejných služeb a rozpočtů měst a obcí. Podle ekonomické studie PricewaterhouseCoopers by pořádání her stálo 88 miliard korun. Dalších zhruba 500 miliard by bylo nutné vložit do infrastruktury. Průzkum rovněž zjišťoval, zda by o hrách chtěli lidé rozhodnout v referendu. 52 procent dotázaných je pro uspořádání lidového hlasování, naopak 37 procent je proti referendu. Zastánci referenda mohou od 6. dubna podepisovat petici za jeho uspořádání. Pokud organizátoři získají 60 tisíc podpisů, bude magistrát muset podle zákona referendum vypsat.


Český filmový dokument zaznamenal mimořádný úspěch. Festival v Cannes ocení snímek Heleny Třeštíkové Zázrak po 35 letech. Dokumentaristka za něj převezme prestižní cenu evropského programu Media. Její časosběrný snímek, v němž sleduje život pětatřicátníka od doby ještě před jeho narozením, byl oceněn jako nejkvalitnější projekt daného roku. Třeštíková zvítězila v konkurenci 345 dalších projektů. Cena režisérce zajistí kromě pozvání na festival i profesionální pomoc při jednání s producenty a propagaci na francouzském filmovém trhu. Dokumentaristka nyní pracuje na dokončení trilogie, kterou odstartovaly oceněné snímky Marcela a René. Do konce roku by měl vzniknout film o narkomance Katce. Do kin se ale dostane až příští rok, protože v současné době se ještě hodně promítá dokument René.


Deník Právo připomíná paradoxy, které provázely život a posmrtné stěhování ostatků Karla Hynka Máchy. Obrozenská společnost v r. 1836 Máchu kritizovala za vydání Máje, považovala jeho stěžejní dílo za málo vlastenecké. O sto let později se tentýž Mácha stal symbolem národa. Jeho ostatky byly 1. října 1938 spěšně stěhovány z Litoměřic pár hodin před tím, nežli město jako součást Sudet zabral nacistický wehrmacht. Exhumaci přitom provedli dva němečtí hrobníci, v té době ovšem ještě českoslovenští občané. Pár dní na to byly ostatky podrobeny antropologickému zkoumání, protože bulvární tisk psal, že do Prahy nebyl převezen pravý Mácha. Teprve prof. J. Malý tuto fámu vyvrátil. A 7. května 1939, právě před sedmdesáti lety, byl básník znovu pochován - tentokrát na Vyšehradě. 8. 11. 1836, když zemřel po hašení požáru pravděpodobně na tyfus nebo choleru, ho doprovodilo sotva dvacet lidí. O sto tři let později, na Vyšehradě, to už byl celý národ, píše Právo.