Přehled tisku

0:00
/
0:00

Deníky připomínají členství Česka v Severoatlantické alianci. Lidové noviny uvádí, že příběh deseti let českého členství je příběhem deseti let vývoje solidarity v alianci. NATO prý totiž nepotřebuje žádné "Lisabony", smluvní základ je stále stejný, stručný a jasný, už šedesát let. Opírá se právě o solidaritu s mušketýrským heslem "všichni za jednoho, jeden za všechny".

Deníky připomínají členství Česka v Severoatlantické alianci. Lidové noviny uvádí, že příběh deseti let českého členství je příběhem deseti let vývoje solidarity v alianci. NATO prý totiž nepotřebuje žádné "Lisabony", smluvní základ je stále stejný, stručný a jasný, už šedesát let. Opírá se právě o solidaritu s mušketýrským heslem "všichni za jednoho, jeden za všechny". "Součástí příběhu solidarity je i protiraketová obrana. Česko samo o sobě radar v Brdech nepotřebuje - na nás Írán střílet nebude, nás Rusko neobsadí. Právě proto je radar - při vší úctě k českým vojákům nasazeným v Afghánistánu - hlavním projevem solidarity k něčemu, co úzce české obranné potřeby přesahuje," míní autor v Lidových novinách.

Podle prezidenta Václava Klause je NATO jedním z pilířů svobodného světa a musí zůstat základem evropské obranné architektury. Pouze tak lze zachovat pevnou transatlantickou vazbu, na níž stojí poválečná bezpečnost Evropy, uvedl prezident v komentáři, který uveřejnily Hospodářské noviny. V přijetí Česka do Severoatlantické aliance spatřuje Klaus naplnění jedné z klíčových priorit polistopadové zahraniční a bezpečnostní politiky ČR. Čeští vojáci za deset let členství ČR v NATO ukázali, že jsou spolehlivými spojenci, prokázali bojové hrdinství a iniciativu, uvádí Klaus.


Elektrárenská společnost ČEZ brzy dostane od vlády silnou zbraň na zákazníky, které označí za neplatiče elektřiny. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž navrhuje zákon, který ČEZ umožní nechat lidi bez proudu, dokud nezaplatí jím vyčíslenou náhradu škody. Jak píšou Lidové noviny, změnit by se tak měla současná praxe, kdy podle energetického zákona smí ČEZ lidem odpojit elektřinu jen do doby, než nainstaluje nový elektroměr. Pokud firma doloží, že dlužník odebíral elektřinu nelegálně, musí po něm pak vymáhat dlužné částky zpětně. Tím jsou chráněni lidé, u nichž se prokáže, že elektřinu nekradli. Podle právníků, kteří zastupují dlužníky, je chystaná úprava naprosto nepřípustným tlakem. Podle nich tak bude moci ČEZ vypnout elektřinu i v případě, že získá pouhé podezření. Pokud se však podezření neprokáže, bude domnělý neplatič celou dobu bez proudu.


Chudých Romů v ghettech stále přibývá a rychlá řešení nefungují, píše Mladá fronta Dnes. Politiky to však v minulosti ani dnes, příliš nevzrušuje. Na řešení mají přece Radu vlády pro romské záležitosti. Ta však skoro nic nezmůže. Nastala tak paradoxní situace: z mnoha zdrojů plynou peníze na romské projekty, jenže nesystémově. Exekuce sociálních dávek v Chomutově vrátila do hry zásadní otázku: jak pomoci desítkám tisíc chudých a obtížně zaměstnatelných lidí, převážně Romů, kteří žijí v ghettech? Odpověď nezná téměř nikdo. Obce začaly řešit romskou problematiku samy a že se jim to nepovedlo, je vidět na příkladu Chomutova nebo Litvínova. Za dobu fungování romské rady se nepovedlo zásadní - přesvědčit politiky, že sociálně vyloučené lokality jsou priorita.


Lékárníci varují: soukromé lékárny už nevydrží déle než několik týdnů. Pak prý začnou masově krachovat. A to kvůli postupu krajů, jež ve svých nemocničních lékárnách po pacientech nechtějí regulační poplatky. Jak píší Lidové noviny, lékárny na to, aby pacientům platily poplatky ze svého, dlouhodobě nemají. Zkrachovat jich mohou prý stovky. Lékárníci kritizují nejenom kraje, ale i ministerstvo zdravotnictví a vládu, že s tím nic nedělají. Lékarníci a majitelé lékáren se už obrátili na Evropskou komisi. Podle prezidenta lékárnické komory Stanislava Havlíčka jsou stovky stránek analýz, co se může udělat. Ke skutečným krokům však podle jeho slov chybí snaha.


Liberečtí vědci spolupořádají světový summit o využití nanovláken. Akce, nad níž převzal záštitu premiér Topolánek, se zúčastní na 250 odborníků z celého světa. Právě liberečtí vědci spolu s vývojáři firmy Elmarco jsou průkopníky nanotechnologií. Pro účastníky připravili celosvětovou premiéru - solární články s nanovláken, které dovedou vyrábět energii v zeměpisných šířkách s nedostatkem slunečního svitu, a to podstatně levněji než klasické solární panely.


Lákat televizní diváky, posluchače rádií nebo třeba konzumenty sušenek na peněžní výhry už nebude tak jednoduché. Věcný záměr nového loterijního zákona, který koncem měsíce projedná vláda, totiž zakazuje vyplácet výhercům soutěží peníze. "Provozování výherních soutěží o jiné než věcné ceny bude zakázáno," citují Hospodářské noviny z věcného záměru návrhu zákona. V praxi by to znamenalo nejen konec hledání peněz schovaných v balení brambůrek, ale ohroženo by bylo také vyplácení milionových či stotisícových výher v televizních a rozhlasových soutěžích, kde stačí poslat sms či odpovědět na otázku. Firmy či média, které by si chtěly soutěže ponechat, by musely zažádat o udělení licence pro provozování loterií a sázek. Zda by ji dostaly, přitom není zdaleka jisté. Televizím se proto chystané změny nelíbí. Podle informací Hospodářských novin lobbovala za změny v návrhu zákona hlavně Sazka, které vadilo, že kvůli nejrůznějším soutěžím o peníze přichází o sázkaře.


Nejbohatší Čech Petr Kellner, spolumajitel skupiny PPF, si polepšil mezi světovými 'superboháči', píše Mladá fronta Dnes. Na zveřejněném žebříčku amerického časopisu Forbes, poskočil z loňského 91. místa na 76. To však neznamená, že by v důsledku finanční krize, která na evropské firmy začala dopadat loni na podzim, nezchudl. Ale méně, než ostatní miliardáři.


V pražských Štěrboholích by měl podle deníku E15 v příštích letech vyrůst největší autosalon se závodní dráhou v Evropě. Počítají s tím alespoň plány společnosti Charouz, které představila na realitním veletrhu v Cannes. Na deseti hektarech se má kombinovat prodej automobilů, sport i zábava. Centrum má nabízet nejméně 35 značek aut. Firma chce zahájit výstavbu 'po krizi'. O stavbě závodní dráhy v Praze, kde by mohly závodit dokonce i vozy Formule 1, se hovořilo již v roce 2006. Podle tehdejších informací některých médií měl pražský magistrát hotový plán na stavbu závodního okruhu. Projekt měl stát 200 až 300 milionů eur a hradit ho měl nejmenovaný soukromý investor.