Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Deníky komentují debatu sněmovny o Lisabonu. Podle komentáře Lidových novin byl na úterním jednání poslanců o smlouvě reformující EU nejsmutnější fatalismus, s nímž politici ODS ke smlouvě přistupovali. "Jako kdyby Lisabon byla smrt, kterou lze maximálně trochu odložit," píše autor. Žádná řádná debata se ale o tak zásadní smlouvě přitom nekonala.

Foto: ČTK
Deníky komentují debatu sněmovny o Lisabonu. Podle komentáře Lidových novin byl na úterním jednání poslanců o smlouvě reformující EU nejsmutnější fatalismus, s nímž politici ODS ke smlouvě přistupovali. "Jako kdyby Lisabon byla smrt, kterou lze maximálně trochu odložit," píše autor. Žádná řádná debata se ale o tak zásadní smlouvě přitom nekonala.

Podle deníku Právo se zdá, že při jednání o lisabonské smlouvě naštěstí vítězí rozum. Dokument je podle autora dalším krůčkem k politické integraci. "I tady je nejvyšší čas. EU je ekonomická velmoc, dnes už bohatší než USA, politicky a vojensky však trpaslík. A smlouva se snaží tyto trpasličí poměry alespoň trochu odtrpasličit," soudí deník Právo.


Deník Právo se zamýšlí také nad poklesem preferencí sociálních demokratů a naopak jejich nárůstem u ODS. Po loňském triumfu ČSSD v krajských a senátních volbách se zdálo, že Paroubkově straně nemůže už nic bránit v dalším úspěšném tažení na Strakovu akademii. Ekonomická krize pak mohla uštědřit ODS ránu z milosti. Jenže postoje veřejnosti jsou vrtkavé a mnohdy paradoxní. Sociální demokracie sice dál u voličů jasně vede, jenže všechny průzkumy voličských preferencí ukazují na stejný trend: ČSSD oslabuje a ODS posiluje. Analytici se shodují, že za možným návratem vládní ODS na výsluní může být české předsednictví EU. Za posilování občanských demokratů si ale podle autora komentáře může ČSSD i sama. Ostře a plošně kritizuje, jenže opravdu přesvědčila, že by si věděla rady se současnými globálními problémy? Některé z jejích návrhů, jak na hospodářskou krizi, jsou životaschopné, jiné s jejím řešením nemají nic společného. Lidový dům má další důvod se zamyslet nad tím, že spoléhat na preference a zlobit se na zrcadlo se nevyplácí, uzavírá svůj komentář Právo.


Mladá fronta Dnes komentuje pomoc, kterou firmám a občanům v současných ekonomických problémech vyhlásila energetická společnost ČEZ. Žádná finta v tom není, i když ji budou nejspíš všichni hledat, píše deník. "Stovky milionů věnuje ČEZ jako dárek novým nezaměstnaným. Lze těžko spočítat, kolik lidí splní podmínky a jak vysoké zálohy na elektřinu dnes platí," namítá autorka komentáře. V každém případě to podle ní bude dobrý byznys pro pojišťovnu, která celou transakci zprostředkuje a jako celé pojistné plnění za ně ty tři měsíční zálohy zaplatí. Ve srovnání s běžnými zisky ČEZ to bude stejně maličkost.


Ceny bytů rychle klesají, začínají statisícové slevy, píší Hospodářské noviny. Za půl roku klesly ceny v průměru o sedm procent. Přesto o ně není zájem. Prodej se meziročně snížil o polovinu. Příčinou je finanční krize. Banky zdražily hypotéky a lidé kvůli obavám z budoucnosti koupi bytů odkládají. Naprosto nezvykle vyřešil nezájem o byty developer v Hradci Králové. Na své vlastní byty si vzal hypotéku a snaží se je pronajímat. Zájem o pronájmy totiž roste, uvádí deník.


Podle deníku Právo loví občanští demokraté i zelení mladé voliče na Facebooku. Oslovit uživatele tohoto stále populárnějšího servru se už pokusili třeba ministr školství Ondřej Liška nebo poslankyně Kateřina Jacques ze Strany zelených, ale i ministr dopravy Petr Bendl z ODS. Důvodem je to, že počet tuzemských uživatelů Facebooku, nejčastěji ve věku od 15 do 24 let, strmě stoupá. V půlce ledna jich bylo přes čtvrt milionu. Přitom koncem loňského října se toto číslo pohybovalo kolem 100 tisíc. Podle psycholožky Evy Kneblové je internet pro mladé lidi, kteří jsou zároveň nerozhodnutými voliči, nejfrekventovanějším médiem. Politici se u nich snaží vyvolat pocit, že pokud chatují, blogují nebo komunikují prostřednictvím Facebooku, jsou vlastně jako oni. Nejpilnějším propagátorem své osoby na Facebooku je právě jednatřicetiletý ministr Liška. Odkaz na jeho Facebook visí dokonce i na oficiálním webu jeho ministerstva.


Mladá fronta Dnes informuje o tom, že bývalí vězni komunistického režimu, odbojáři i jejich pozůstalí, kteří nemají český důchod, zřejmě dostanou jednorázové odškodnění za své útrapy. Návrh na příspěvek schválili v úterý poslanci. Musí jej sice ještě posoudit horní komora, tam se ale problémy nečekají. Jednorázový příspěvek by se měl rovnat 72násobku příplatku, který dostávají oběti komunistického režimu k penzi. V průměru se jedná o zhruba 170 tisíc korun. Příspěvek by mohlo dostat asi dvě stě lidí, kteří například dostávají důchod na Slovensku či jinde v cizině nebo ho nemají vůbec. Na nerovnost upozornila Konfederace politických vězňů a ministr práce Petr Nečas uznal její připomínky za oprávněné, píše list.


David Rath, foto: ČTK
Lidové noviny se vracejí k facce, kterou v roce 2006 uštědřil bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek poslanci ČSSD a nynějšímu středočeskému hejtmanovi Davidu Rathovi. Podle deníku na sebe narazili dva narcisté, dvě přebujelá ega. Soud při stanovení výše odškodnění však neposuzuje ega, soudí deník, nýbrž paragrafy. Proto teď vystupuje Rath jako vítěz a Macek jako poražený. Musí zaplatit sto tisíc korun jako odškodnění za to, že veřejnou fackou narušil Rathovo soukromí. Před rokem si přitom prvoinstanční soud vystačil s třítisícovou pokutou. Teď tu máme třicetinásobek, vyšší částku, nežli jakou Národní bezpečnostní úřad pokutoval ministerstvo zahraničí za únik rozhovoru mezi premiérem Topolánkem a prezidentem Sarkozym, připomínají Lidové noviny.


Příběh předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka, který byl do letošního ledna vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj, bude podle Práva námětem chystaného hraného filmu. Autoři scénáře Radim Procházka a Petr Fischer teď na něj začínají shánět peníze. Doufají, že film natočí letos v létě a příští rok by mohl jít do kin a do televize. Čunek s autory filmu spolupracoval, ale jak řekl, výsledek nezná. Podle listu bude jádrem filmu vzestup regionálního politika do první politické ligy a také jeho problémy - podezření z korupce a ze sexuálního obtěžování sekretářky Marcely Urbanové, která byla korunní svědkyní v Čunkově údajné korupční kauze.


Marc Veyrat
Nejlepší šéfkuchař světa, Francouz Marc Veyrat, chce otevřít restauraci u Berouna. Píší o tom Hospodářské noviny. Na stohektarovém pozemku u dálnice na Prahu vyroste gastronomický areál s restaurací, ubytováním a školicím centrem pro kuchaře. Veyrat se už byl v bývalém vojenském prostoru za Berounem podívat a byl prý nadšený. Podobu místa chce prý měnit jen minimálně, jde mu o zachování přírodního rázu pozemku. Jako součást gastronomického areálu chce využít i bunkry, které tu po armádě zůstaly.


Mladá fronta Dnes upozorňuje na to, že v Česku nastává konec alejí. Pokácí se tisíce stromů. Trend masivního kácení trvá podle deníku už delší dobu, letos ale poprvé úřady spočítaly, kolik stromů padne. Za rok 2009 to bude nejméně 8961. Silničáři i policisté mají pro kácení silný argument - při nárazu do stromu u silnice umírá příliš mnoho lidí. Loni to bylo 177, tedy pětina obětí dopravních nehod. Podle České inspekce životního prostředí se ale stromy kácejí v mnoha případech zbytečně. Nesmyslně jsou káceny celé aleje. Stromy na mnoha místech naopak bezpečnost zvyšují. Kmeny brání silnici třeba před sněhem, cituje deník stanovisko ekologů.