Přehled tisku
Deníky se nadále věnují obvinění spisovatele Milana Kundery, že udal někdejšího západního agenta Miroslava Dvořáčka. Podle komentátora Práva není žádný důkaz, že by Milan Kundera někoho udal. Jak píše, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) není vědeckou institucí.
Deníky se nadále věnují obvinění spisovatele Milana Kundery, že udal někdejšího západního agenta Miroslava Dvořáčka. Podle komentátora Práva není žádný důkaz, že by Milan Kundera někoho udal. Jak píše, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) není vědeckou institucí. "To by totiž musel shromáždit všechny dostupné prameny, vyslechnout všechny žijící zúčastněné, vyhodnotit jejich motivy a teprve pak vynášet soudy."Právo také píše, že Dvořáčka udal nikoliv Kundera, ale tehdejší student pražské filosofické fakulty Miroslav Dlask. Své tvrzení opírá o svědectví literárního historika a pamětníka těchto událostí Zdeňka Pešata. Dlask se prý Pešatovi svěřil s tím, že oznámil Dvořáčkův pobyt v Praze bezpečnosti. Měl pocit, že musí informovat i příslušnou organizaci KSČ, a protože Pešat byl členem stranického fakultního výboru, řekl to právě jemu. Dlask zemřel počátkem 90. let. Ústav pro studium totalitních režimů však zopakoval, že si za svým zjištěním stojí. Připomíná svědectví Ivy Militké, pozdější Dlaskovy manželky, který jí měl před smrtí říct, že o pobytu agenta Dvořáčka informoval Milana Kunderu. Podle Ústavu je navíc Kunderovo jméno na dokumentu z bezpečnosti.
Lidové noviny se v této souvislosti ptají, jak Pešatova slova a nalezený dokument s Kunderovým jménem interpretovat? Nabízejí se dvě varianty. Tou první je, že Dlask udal Dvořáčka Kunderovým jménem. Pak ale není jasné, proč by se Pešatovi svěřoval, a navíc historici pochybují, že by něco takového šlo v "policejních" 50. letech provést. Druhou možností je, že udání bylo více - tedy že na bezpečnost šel Dlask, Kundera či někdo další. Jasné je, že o příjezdu Dvořáčka vědělo více lidí. Zda je Kundera udavač nebo oběť rozebírá i Mladá fronta Dnes. Na závěr klade i otázku, co když je všechno jinak? Příběh mohla zinscenovat StB, která mohla Dvořáčka sledovat. Nechtěla prozradit své lidi, proto sáhla po jménu předáka kolejí Milana Kundery a zapsala ho do policejního spisu jako udavače.
Spravedlnost je v Česku nejpomalejší v severních Čechách, píše Právo. Tři stovky trestních kauz se u zdejších soudů vlečou déle než pět let. Je to téměř třikrát tolik než ve zbytku republiky. Vyplývá to ze statistiky, kterou na svém webu zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Málo soudců, hodně zločinců, tak vysvětluje fatální stav na soudu v Ústí nad Labem jeho mluvčí Pavel Suchý. Déle než dva roku tu na vyřízení čeká 2260 kriminálních případů. Ústí má teď po dlouhé době plný stav soudců. Severní Čechy také poznamenala vysoká kriminalita spojená mimo jiné s vysokou mírou nezaměstnaností. Naopak nejméně nevyřízených kauz je v Jihomoravském kraji. V polovině roku jich bylo 13, nad dva roky ležely trestní spisy na soudech 51 případech.
Na českém trhu by měla být za pár dní k dostání kniha maleb, jejichž autorem je nacistický vůdce Adolf Hitler. Publikace představuje zlomek z několika set akvarelů a několika skic. Jak píší Lidové noviny, mužem, který stojí za vydáním knihy, je Radomír Fiksa a jeho nakladatelství Sowulo Press. Už jen název nakladatelství je problematický. Sowulo je totiž šestnáctým znakem germánské runové abecedy a je překládáno jako slunce. Během druhé světová války si však nacistické Německo runu Sowulo přivlastnilo ve zdvojeném provedení jako nechvalně proslulý symbol jednotek SS. Sám Radomír Fiksa tvrdí, že knihu maleb Adolfa Hitlera vydává pouze ze zájmu. Netají se tím, že ho druhá světová válka zajímá. Dokazuje to i další kniha, kterou chce věnovat symbolu svastiky.
