Přehled tisku

Revista Respect sobre caso Kundera
0:00
/
0:00

Deníky se nadále věnují obvinění spisovatele Milana Kundery, že udal někdejšího západního agenta Miroslava Dvořáčka. Podle komentátora Práva není žádný důkaz, že by Milan Kundera někoho udal. Jak píše, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) není vědeckou institucí.

Deníky se nadále věnují obvinění spisovatele Milana Kundery, že udal někdejšího západního agenta Miroslava Dvořáčka. Podle komentátora Práva není žádný důkaz, že by Milan Kundera někoho udal. Jak píše, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) není vědeckou institucí. "To by totiž musel shromáždit všechny dostupné prameny, vyslechnout všechny žijící zúčastněné, vyhodnotit jejich motivy a teprve pak vynášet soudy."Právo také píše, že Dvořáčka udal nikoliv Kundera, ale tehdejší student pražské filosofické fakulty Miroslav Dlask. Své tvrzení opírá o svědectví literárního historika a pamětníka těchto událostí Zdeňka Pešata. Dlask se prý Pešatovi svěřil s tím, že oznámil Dvořáčkův pobyt v Praze bezpečnosti. Měl pocit, že musí informovat i příslušnou organizaci KSČ, a protože Pešat byl členem stranického fakultního výboru, řekl to právě jemu. Dlask zemřel počátkem 90. let. Ústav pro studium totalitních režimů však zopakoval, že si za svým zjištěním stojí. Připomíná svědectví Ivy Militké, pozdější Dlaskovy manželky, který jí měl před smrtí říct, že o pobytu agenta Dvořáčka informoval Milana Kunderu. Podle Ústavu je navíc Kunderovo jméno na dokumentu z bezpečnosti.

Lidové noviny se v této souvislosti ptají, jak Pešatova slova a nalezený dokument s Kunderovým jménem interpretovat? Nabízejí se dvě varianty. Tou první je, že Dlask udal Dvořáčka Kunderovým jménem. Pak ale není jasné, proč by se Pešatovi svěřoval, a navíc historici pochybují, že by něco takového šlo v "policejních" 50. letech provést. Druhou možností je, že udání bylo více - tedy že na bezpečnost šel Dlask, Kundera či někdo další. Jasné je, že o příjezdu Dvořáčka vědělo více lidí. Zda je Kundera udavač nebo oběť rozebírá i Mladá fronta Dnes. Na závěr klade i otázku, co když je všechno jinak? Příběh mohla zinscenovat StB, která mohla Dvořáčka sledovat. Nechtěla prozradit své lidi, proto sáhla po jménu předáka kolejí Milana Kundery a zapsala ho do policejního spisu jako udavače.


Foto: Štěpánka Budková
Česká národní banka (ČNB) půjčila ve středu bankám 4,7 miliardy korun. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) šlo o první den, kdy tyto půjčky centrální banka umožnila, aby podpořila zamrzlý trh s dluhopisy a financemi. Banky a další instituce si mohou počínaje středou půjčovat u ČNB na 14 dní peníze výměnou za to, že jí svěří jako zástavu státní dluhopisy. Podobnou možnost budou mít banky třikrát týdně, a to až do odvolání. ČNB se tak snaží rozhýbat ztuhlý trh se státními dluhopisy. Ačkoliv jde o nejbezpečnější cenné papíry, obchody s nimi výrazně klesly, protože většina hráčů na trhu raději shání hotovost a prodává. Stát už kvůli tomu zrušil dvě aukce svých dluhopisů z obav, že by je neudal anebo příliš levně.


Spravedlnost je v Česku nejpomalejší v severních Čechách, píše Právo. Tři stovky trestních kauz se u zdejších soudů vlečou déle než pět let. Je to téměř třikrát tolik než ve zbytku republiky. Vyplývá to ze statistiky, kterou na svém webu zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Málo soudců, hodně zločinců, tak vysvětluje fatální stav na soudu v Ústí nad Labem jeho mluvčí Pavel Suchý. Déle než dva roku tu na vyřízení čeká 2260 kriminálních případů. Ústí má teď po dlouhé době plný stav soudců. Severní Čechy také poznamenala vysoká kriminalita spojená mimo jiné s vysokou mírou nezaměstnaností. Naopak nejméně nevyřízených kauz je v Jihomoravském kraji. V polovině roku jich bylo 13, nad dva roky ležely trestní spisy na soudech 51 případech.


Na českém trhu by měla být za pár dní k dostání kniha maleb, jejichž autorem je nacistický vůdce Adolf Hitler. Publikace představuje zlomek z několika set akvarelů a několika skic. Jak píší Lidové noviny, mužem, který stojí za vydáním knihy, je Radomír Fiksa a jeho nakladatelství Sowulo Press. Už jen název nakladatelství je problematický. Sowulo je totiž šestnáctým znakem germánské runové abecedy a je překládáno jako slunce. Během druhé světová války si však nacistické Německo runu Sowulo přivlastnilo ve zdvojeném provedení jako nechvalně proslulý symbol jednotek SS. Sám Radomír Fiksa tvrdí, že knihu maleb Adolfa Hitlera vydává pouze ze zájmu. Netají se tím, že ho druhá světová válka zajímá. Dokazuje to i další kniha, kterou chce věnovat symbolu svastiky.


Foto: Evropská komise
Více než polovina obyvatel Česka dýchá znečištění vzduch. Jak píší Lidové noviny, Česko podle Zprávy o stavu životního prostředí za rok 2007 stále pokulhává v řadě oblastí za ostatními evropskými státy. Nejvíc alarmující je především informace, že více než polovina obyvatel loni dýchala vzduch, který překračoval zdravotní limity pro rakovinotvorné látky. Oblasti, kde byly emisní limity překročeny, jsou sice malé - týká se to jen necelých 5 procent území - ale žije na nich přes padesát procent obyvatel Česka. Týká se to zejména Prahy, Kladenska a celého Ostravska-Karvinska. Mezi hlavní zdroje znečištění patří vytápění domácností uhlím a automobilová doprava. Zpráva také uvádí, že Česko má nejhorší zdravotní stav jehličnatých lesů v Evropě. Souvisí to s vysokou koncentrací přízemního ozonu, který překračuje limit na většině území ČR. Pokud jde o třídění odpadu, jsou Češi jedni z nejlepších v celé Evropě. S ostatním odpadem si ale poradit neumí. Většina komunálního odpadu tak stále končí na skládkách. Přitom je tento odpad využitelný. Dá se z něho vyrábět hnojivo nebo bioplyn.


Je to pravda, v Karlově mostě jsou vajíčka. Jak píše Mladá fronta Dnes, vědci potvrdili dávné legendy o stavbě Karlova mostu, podle kterých se do malty přidávala vajíčka. Biochemici analyzovali vzorek malty odebraný při opravě starobylé památky. A podařilo se prokázat přítomnost vaječných bílkovin. O vajíčkách přidávaných do malty vypráví třeba pověst, jak se radní z Velvar báli, aby jejich dodávka vajec pro most došla v pořádku, a tak do Prahy poslali vajíčka vařená. Ta se do malty z pochopitelných důvodů přidat nedala. Stavba Karlova mostu začala v roce 1357 a nebyl jediný, kde stavitelé použili do malty vajíčka. Kromě vajec se přidávalo i mléko, klíh nebo volská krev. Podobnými přísadami například prodlužovali dobu, po kterou šla malta zpracovávat. Podobné látky se objevily ve vzorcích mostu u Roudnice nebo z rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě.


Medúzka sladkovodní,  foto: OpenCage,  CC BY-SA 2.5 Generic
Vědci poprvé zkoumají výskyt medúzy v jižních Čechách. Exempláře medúzky sladkovodní objevil v zatopeném lomu v Řečici u Blatné instruktor potápění a upozornil na ně vědce. Živočichy nyní studuje Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, píše přílohaMladé fronty Dnes. Medúzky sladkovodní dorůstají do velikosti maximálně dvou až tří centimetrů, ale mají stejně jako mořské medúzy žahavá chapadélka. Podle experta na hydrobiologii z Univerzity Karlovy Adama Petruska se medúzka sladkovodní rozšířila z Číny postupně do celého světa a v Československu ji poprvé objevili v roce 1930. Její domovina je v jihovýchodní Asii, díky člověku se ale dostala na většinu kontinentů. U nás žije ve Vltavě kolem Prahy a v pískovnách a zatopených lomech v Polabí a na Ostravsku. Její vůbec první objev v Čechách byl pod Karlovým mostem v Praze.