Deníky se ve svých komentářích zabývají podpisem česko-americké smlouvy o radaru. Podle komentátora deníku Právo existují argumenty proti i pro radar. "Válka světů" podle něj nehrozí, nikdo ale také například neví, jak se zachová Írán.
Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová, foto: ČTK
Deníky se ve svých komentářích zabývají podpisem česko-americké smlouvy o radaru. Podle komentátora deníku Právo existují argumenty proti i pro radar. "Válka světů" podle něj nehrozí, nikdo ale také například neví, jak se zachová Írán. Zůstává však další nebezpečná možnost: Nikdo nemůže zaručit, že se státu, který už jaderné zbraně i rakety má, nezmocní islamisté. Mám na mysli Pákistán, tento dnes demokratický stát (byť nikoliv ve smyslu západních standardů), který je v permanentním boji s fundamentalisty, píše list. Jeho komentátor se však domnívá, že by bylo nejlepší, aby za bezpečnost Česka ručila Evropská unie. Je to však zatím ekonomický kolos na trpasličích mocenských nohách. Nedovedla si poradit ani s válkou v Bosně, uzavírá list.
Komentátor Mladé fronty Dnes se domnívá, úkolem české politiky je přivést republiku do tábora demokracie a pevně ji tam zakotvit a upevnit - ať už je to politika pravá, levá, zelená. Z radaru se podle listu však "stala vnitropolitická kafilerie, jakési mlecí zařízení, které všechny české chamberlainovce semlelo s komunisty, ekology, arabofily a rusofily v jednu jedinou Národní frontu". Protiradarová politika se opozici pro pár hlasů hodí teď a na podzim. Co by dělal Paroubek, kdyby sám zase vládl? Odpověď je jednoduchá: chtěl by radar, uzavírá list.
Foto: Kristýna Maková
Den podpisu smlouvy je dnem národní hanby - komentuje deník Právo výrok šéfa KSČM Vojtěcha Filipa. Ten se obává dalších závodů ve zbrojení, které se mají přenést i do kosmu. Podpis smlouvy kritizoval i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Podle něj jde o dobrodružný krok. "Nebylo rozumné podepisovat hlavní smlouvu, protože věc nemá podporu ani ve Sněmovně, ani u veřejnosti " nechal se slyšet Paroubek. Vojtěch Filip se obává bezpečnostních a politických rizik, jak prozradil deníku Právo. Také zdůraznil, že o podrobnostech nejsou informováni ani poslanci.
Lidové noviny komentují Marshallův plán, který zmínil premiér Mirek Topolánek (ODS) v souvislosti s podpisem smlouvy o radaru. Máme-li ještě pud sebezáchovy, neodmítejme kotvu, kterou nám už podruhé Amerika nabízí, píše list. Jen na evropská souručenství se podle názoru komentátora Hospodářských novin spoléhat nemůžeme. Pouhých pár set demonstrantů naštěstí ukazuje, jak jsou protiradarové postoje nakonec mělké. Lidé radar nechtějí, ale ze židle kvůli němu nevstanou - nad pacifismem převažuje lhostejnost. Je to svéráz národního charakteru: České země tak rády se utápějící v historických křivdách (o nás bez nás), přitom trpí zvláštní představou, že o naši bezpečnost se mají postarat ONI, zato NÁM je jejich bezpečí tak trochu ukradené, uzavírají Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes píše také o tom, že vláda občanům dostatečně radar nevysvětlovala, a tak se nemůže divit, že 70 procent veřejnosti je proti radaru. Vláda měla s radarem dvojí starost: získat ho a získat pro něj podporu doma. Řešila však jen lehčí úkol a druhou úlohu vzdala bez boje. Pokud za to někdy bude platit, bude si myslet, že je to trest za její oběť. Ve skutečnosti bude potrestána za svou neschopnost a bohorovnost, píše deník.
Stokilových dětí rychle přibývá. V Česku už má nadváhu přes 300 tisíc dětí, informují Hospodářské noviny. Proč tloustnou? Děti hltají burgery a vysedávají u počítačů. To je hlavní důvod toho, proč se v Česku za posledních deset let zdvojnásobil počet obézních dětí. Jak varují Hospodářské noviny, dětem hrozí kvůli nadměrné váze zdravotní problémy. Rychle stoupá počet dětí, kteří mají váhu víc něž dvojnásobnou, než by měly mít. Ty pak mají bolesti kloubů, ale také kožní a dýchací potíže nebo vyšší tlak. Ještě vážnější je ale fakt, že tři čtvrtiny tlustých dětí nikdy nezhubne a jsou v dospělosti mnohem náchylnější k tomu, že dostanou infarkt, cukrovku, dnu nebo že se jim ucpou žíly. Navíc jim hrozí problémy s tlakem nebo onemocnění ledvin. Nasnadě jsou i psychické problémy. Rodiče by měly svým dětem dávat více zeleniny a ovoce. Zdravější jídlo do školních jídelen chce prosadit i ministr školství, Ondřej Liška. Odborníci na obezitu ale říkají, že přes školní jídelny cesta ke štíhlejší dětské populaci rozhodně nevede. Děti totiž kolikrát po škole běží do podniků rychlého občerstvení nebo automatů se slazenými limonádami nebo čokoládovými tyčinkami. Právě ty by měly podle odborníků ze škol zmizet, popisují situaci Hospodářské noviny.
Děkan Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Jaroslav Světlík opsal většinu své habilitační práce ze své dříve vypracované doktorské práce. To je závěr etické komise, která případ, označovaný za největší skandál v dosavadní historii univerzity, šetřila tři měsíce. Na plagiátorství Světlíka upozornil vedení univerzity anonym. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Etická komise zjistila, že opsané jsou celé strany, odstavce i věty, stejné jsou i přílohy a obrazová dokumentace. Nepůvodní je také závěr habilitační práce, který je z hlediska hodnocení přínosu vědeckého díla klíčový. Rozdíly, které jsou mezi oběma pracemi, jsou podle členů komise nepodstatné. Rektor Baťovy univerzity Ignác Hoza komentoval rozhodnutí etické komise s tím, že docent Světlík poškodil dobré jméno zlínské univerzity. "Jeho chování je nepřípustné a v rozporu s dobrými mravy. U pedagoga nelze tento prohřešek nijak omluvit," prohlásil. Rozladilo ho také chování Světlíka během šetření. "Stylizoval se do role oběti, i když skutečnost byla jiná. Ztratil morální kredit,"říká Hoza. Reakci Světlíka na závěry etické komise se nepodařilo zjistit, odcházející děkan má vypnutý mobil, údajně je na dovolené.
Foto: Evropská komise
Lidové noviny popisují dobrou zprávu pro české vysokoškoláky. Ty totiž Němci pustí na pracovní trh. Německá spolková vláda chce nalákat do země více zahraničních odborníků s vysokoškolským diplomem. Od začátku příštího roku tak hodlá zcela otevřít svůj pracovní trh pro vysoce kvalifikované pracovníky z Česka a dalších nových členských zemí Evropské unie. Německý kabinet ale také trvá na odložení termínu pro úplné otevření pracovního trhu o dva roky. Obává se totiž přílivu ,,levné pracovní síly" z Východu. Lidé z nových členských zemí Evropské unie bez vysokoškolského vzdělání tak budou moci v Německu pracovat až v roce 2011. Automaticky pracovní povolení nyní dostanou vysokoškoláci, kteří prokážou, že si ročně vydělají alespoň 63 tisíc eur, což je v přepočtu přibližně 1,5 milionu. Doposud přitom hranice byla o více než dvacet tisíc eur vyšší, píší Lidové noviny.
Češi milují psy. Šedesát procent lidí ho má nebo ho chce, uvádí Mladá fronta Dnes. Lidé mají potřebu citové vazby a pes jim takovou vazbu nabízí. Ještě před padesáti lety si lidé pořizovali psa za účelem hlídání nebo lovu. Teď se stal fenoménem společníka. "Pes tak člověku kompenzuje něco, co mu chybí u ostatních lidí," popisuje mluvčí kynologické unie Vladimíra Tichá. Průzkum, který si nechala vypracovat Mladá fronta Dnes, ukázal, že Pražané a obyvatelé středních Čech si nepořizují psy tak často jako lidé jinde v republice. Především je to proto, že lidé ve městech jsou více zaneprázdněni prací, než aby zvířeti věnovali dostatek času.
