Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

ČSSD vyvolala ve sněmovně hlasování o nedůvěře koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Vláda hlasování ustála. Autor komentáře v Mladé frontě Dnes tvrdí, že hlasování má smysl, i když je výsledek předem jasný. Opozice podle něho jednala správně. Jestliže však chce poukázat na lži, věrolomnost, hrubost a nízkost vlády, měla by tak činit pravdivě, džentlmensky a rytířsky. Jinak veškerý smysl kritiky popírá, míní autor komentáře v Mladé frontě Dnes.

Foto: ČTK
ČSSD vyvolala ve sněmovně hlasování o nedůvěře koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Vláda hlasování ustála. Autor komentáře v Mladé frontě Dnes tvrdí, že hlasování má smysl, i když je výsledek předem jasný. Opozice podle něho jednala správně. Jestliže však chce poukázat na lži, věrolomnost, hrubost a nízkost vlády, měla by tak činit pravdivě, džentlmensky a rytířsky. Jinak veškerý smysl kritiky popírá, míní autor komentáře v Mladé frontě Dnes.

K pokusu o zničení Kartága přirovnává hlasování o nedůvěře vládě komentátor deníku Právo. Jenže k tomu, aby vojsko Lidového domu vtrhlo do pevnosti a vyplenilo ji, musel by někdo zevnitř otevřít bránu, píše list. Dohody s takovými "krtky" se ale podle autora neuzavírají veřejně. I kdyby se v řadách koalice našel člověk, který by uvažoval o změně praporu, měl by své konání hodně ztížené poté, co sociální demokraté ve sněmovně veřejně nabádali k přeběhnutí, píše autor komentáře deníku Právo.


Mezi ODS a zelenými se otevřela nová bojová fronta, píší Lidové noviny. ODS zastavila v parlamentu schvalování uznání Mezinárodního trestního soudu. Prý se o ratifikaci nebude jednat dál, dokud zelení nekývnou na protiraketovou základnu v Brdech. Kvůli radaru hrozila v minulosti ODS i v případě uznání evropské smlouvy. Lidovým novinám místopředseda vlády Alexandr Vondra z ODS řekl, že když Strana zelených nemá dva hlasy pro radar, tak on neví, jak chtějí získat podporu ODS pro jiné věci, třeba trestní soud. Narážel tím na poslankyně Olgu Zubovou a Věru Jakubkovou. Odmítl ale potvrdit, že radar na jedné straně a unijní smlouva či trestní soud na straně druhé tvoří výměnný obchod. Řekl ale, že se to nabízí "jako balíček, už kvůli časové shodě hlasování." Zástupce zelených ale taktika ODS pobouřila. Například podle poslankyně Věry Jakubkové není možné dělat žádné výměnné obchody a také se nedá čekat, že by ohledně radaru změnila postoj, píší Lidové noviny.


Majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi komentuje autor příspěvku v Hospodářských novinách. Do sporu o církevní majetek může podle komentátora vstoupit ještě třetí hráč, kterého by nebylo dobré podceňovat. A to - čím dál nervóznější vedení měst a obcí, jež nemohou nakládat se zablokovaným církevním majetkem. Právě jejich starostové se svého času semkli v tzv. Řečické výzvě a dotlačili stát a církev k vážnému jednání. Teď by mohli zásadně zamíchat kartami ve prospěch nečekaného restitučního happy endu, upozorňují Hospodářské noviny.


Ke kauze zneužívání evropských dotací na Ministerstvu pro místní rozvoj se vrací deník Právo. Případem se začal zabývat Evropský úřad pro boj proti podvodům. Úřad teď vyhodnocuje informace k podezření zneužití prostředků z fondů Phare v letech 1998 a 2002. Kauza se dostala do podvědomí české veřejnosti v roce 2006, kdy bylo obžalováno deset podnikatelů a vysokých úředníků ministerstva. Oprávněnost utracení více než 200 miliónů korun z Phare Česká republika podle ministerstva ale není schopna objektivně prokázat. Polovina prostředků, která nyní chybí z původně poskytnutých dotací, byla utracena anebo poskytnuta do roku 2002. Ministerstvo opakovaně tvrdilo, že dokumentaci o využívání prostředků Phare zničily povodně. Podle několika svědků, kteří se deníku Právo sami přihlásili, to ale není pravda. Jeden bývalý zaměstnanec ministerstva uvedl, že údaje o převodech se archivovaly i elektronicky.


Policisté zabavují transparent Komunistického svazu mládeže,  foto: ČTK
Postoj pražských policistů k členům Komunistického svazu mládeže, kteří se zúčastnili prvomájové manifestace, byl podle autora článku v Lidových novinách chybný. Za "velikou pitomost" totiž považuje slova mluvčího pražských policistů, podle kterého se prý jednalo na výstavišti o pronajatý a přesně vymezený prostor, proto nebyla propagace "komsomolu" veřejná. Kdyby to byla pravda, stačí si pronajmout přesně ohraničený prostor, třeba ve Stromovce, a zde pak v "soukromí" hajlovat, míní autor.


O proměně českého školství se dočtete v Hospodářských novinách, které získaly nejnovější verzi takzvané Bílé knihy, což je koncepční materiál ministerstva školství. Podle listu počítá mimo jiné s tím, že univerzity by řídily správní rady, kde by kromě uznávaných vědců seděli i zástupci měst a byznysmeni. Ti by měli především tlačit na lepší výsledky školy a do zkostnatělých institucí přivést více soukromých peněz. Další změna spočívá v tom, že o rozpočtu i volbě rektora by měli rozhodovat vlastníci, tedy lidé ze správních rad. Její členy by volili jak zástupci měst a akademici, tak ale i například ministerstvo školství. Rektor už by nemusel být přímo akademik, ale i schopný manažer bez několika titulů. K proměně by mohlo dojít do dvou let. Ve světě není takový model řízení novinkou a přechází na něj stále více evropských univerzit. Řídí se jím i americké školy, které patří k nejlepším na světě, píší Hospodářské noviny.


Kam se podělo šedesát tisíc autovraků? Takovou otázkou se zabývá Mladá fronta Dnes. 60 tisíc je rozdíl mezi počtem aut vyřazených z centrálního registru vozidel a počtem vozů, které oficiálně projdou přes vrakoviště. 60 tisíc starých aut tedy ročně v Česku zmizí, aniž by stát věděl kde. Automobily tak zřejmě prochází nelegální likvidací bez povolení. Ta může značně zatěžovat životní prostředí. Ukazují to i kontroly České inspekce životního prostředí na vrakovištích. Podle mluvčí inspekce Ivany Awadové často dochází k nelegálnímu rozebírání autovraků ze strany osob maskujících tuto činnost pod jiný podnikatelský záměr, například opravy vozidel nebo obchod s náhradními díly. Podle zákona by k tomu ale nemělo docházet, protože každý, kdo chce z registru odhlásit své staré vozidlo, by měl současně předložit potvrzení o tom, že bylo ekologicky zlikvidováno, připomíná Mladá fronta Dnes.


Foto: Evropská komise
Pracovat v průběhu rodičovské dovolené bude výhodnější, píší Hospodářské noviny. Pokud dnes rodič vydělá víc než 38 tisíc a 40 korun ročně, tak už si na ně jejich partner nemůže odečíst roční slevu na dani přes 24 tisíc. A to chce vláda Mirka Topolánka změnit. Beztrestný výdělek pro otce nebo matky na rodičovské dovolené se má zvednout na 68 tisíc. Partner si pak stále bude moci odečíst celou slevu na dani. Rodinám, ve kterých si dnes jeden z rodičů vydělá 38 až 68 tisíc, tak výrazně klesnou daně, uzavírají Hospodářské noviny.


Jaký plat dostávají šéfové velkých firem? Na to se zaměřila Mladá fronta Dnes. Lidé z představenstev deseti firem, které patří mezi nejvýznamnější v Česku, si za loňský rok rozdělili přes 1,5 miliardy korun. Vyplývá to z výročních zpráv, které dodaly firmy působící na pražské burze. Například pro pět členů představenstva ČSOB činila loni mimořádná odměna 269 milionů korun. Mimořádné bonusy, náhrady nebo opční akciové programy vynášejí manažerům zpravidla mnohem více než jejich základní plat, shrnuje Mladá fronta Dnes.