Ministr financí Miroslav Kalousek podle Hospodářských novin navrhuje převratné zjednodušení daní. Od roku 2010 by se mělo proměnit téměř vše. Od stylu, jímž se daně vypočítávají, až po berní úřady. Největším průlomem je podle deníku spojení daní a sociálního pojištění do jediné daně, což má v Evropě jen Dánsko.
Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International
Ministr financí Miroslav Kalousek podle Hospodářských novin navrhuje převratné zjednodušení daní. Od roku 2010 by se mělo proměnit téměř vše. Od stylu, jímž se daně vypočítávají, až po berní úřady. Největším průlomem je podle deníku spojení daní a sociálního pojištění do jediné daně, což má v Evropě jen Dánsko. Pokud by ministr svůj záměr prosadil, nová 'superdaň' by se podle Hospodářských novin počítala velmi snadno. Od svého příjmu by si člověk odečetl jen tuto jedinou daň. Úplně by tak skončily povinné odvody sociálního pojištění. Pokud by lidé platili státu na daních a pojistném stejnou sumu jako dosud, superdaň by dosahovala zhruba 40 procent. Spojení plateb daní a pojistného doporučuje Česku už dlouho OECD. Výběr daní u nás totiž patří vůbec k nejdražším na světě. Vybrat stokorunu na daních přijde český stát na 2,80 koruny. Na Slovensku jen na 1,50 koruny, ve Francii 1,40 a ve Spojených státech na padesát haléřů, píšou Hospodářské noviny.
Hospodářské noviny ve svém komentáři uvádí, že Kalouskův návrh nemá žádný chytlavý slogan. "Když sliboval daňovou reformu Vlastimil Tlustý, na plakátech byli usměvaví krásní lidé a sazba 15 procent. Když ji dělá Miroslav Kalousek, dozvídáme se pravdu: při součtu daní i pojistného odvádíme státu ze 'superhrubé' mzdy přes 40 procent. Český stát není štíhlý jako v Tlustého reklamě, ale tlustý jako v Kalouskově realitě," míní komentátor. Změny a zjednodušení pocítí především velcí plátci daní. I když to drobný plátce nerad slyší, má to svou logiku: čtvrtinu všech příjmů z daní dnes odvádí 102 největších firem v zemi, píše komentátor.
Jiří Čunek, foto: ČTK
Deníky komentují návrat šéfa lidovců Jiřího Čunka do vlády a audit jeho financí. Auditorskou firmu vybere ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten kvůli Čunkově návratu hrozil odstoupením, ale zatím ve vládě zůstává. Karel Schwarzenberg byl podle komentátora Lidových novin poslední nadějí skupiny voličů, kteří doufají, že existuje něco jako "slušná politika". Nakonec to však dopadlo jako vždy. Čunek a Schwarzenberg spolu zasedli na zasedání vlády, píše list. Audit však podle komentátora nic nevyřeší. "Firma v červenci prohlásí, že žádné černé peníze v jeho majetku nenašla. Ne že tam nejsou, ale že je nenašla, což je samozřejmě obrovský rozdíl," píše list.
Foto: ČTK
Komentář Hospodářských novin se zabývá uznáním nezávislosti Kosova. "Odpor proti nezávislosti Kosova v sobě lidovečtí ministři objevili před pár dny a všichni najednou. A protože si padli do noty s řadou ministrů ODS, vláda odložila hlasování o této věci na neznámo kdy," píše list. Kabinet podle komentátora na rozdíl od nejvlivnějších států Evropské unie zaujímá k samostatnosti Kosova důsledně mdlý postoj. "Nikde v Evropě, v níž se prohlubuje demokracie i respekt k lidským právům, nedošlo k tak vražedné genocidě jako v Kosovu. I proto důležité státy dospěly k názoru, že než bránit nezávislosti Kosova, je realističtější uznat jeho vládu a potom na ní vyžadovat jak ochranu práv srbské menšiny, tak rozchod s organizovaným zločinem," domnívá se komentátor. Podle deníku se teď Topolánkova vláda po období trochu výraznější zahraniční politiky vrací, alespoň v případě Kosova, k již tradičnímu lavírování v české politické dolině.
Foto: Daniel Beránek, Creative Commons 3.0
Policie vyšetřuje několik jihomoravských celníků, kteří se údajně dopustili trestného činu pytláctví. Celníci zřejmě místo kontrolování mýtného porcovali srnce, kterého našli sraženého na silnici nedaleko Horních Věstonic na Břeclavsku. Právu to potvrdila mluvčí jihomoravské policejní správy Jana Šípková. Celníci porušili služební kázeň, hrozí jim srážky z platu, ale možná i propuštění. Celníky odhalil svědek, který vše oznámil na policii. Podle informací Práva si celou akci natočil na mobilní telefon.
Řidiči nesmějí dostávat pokuty, pokud rychlost jejich vozu změří radary soukromých firem. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu, podle kterého mohou rychlost měřit jen policisté. "Tuhle pravomoc města nemohou přenášet na soukromníky, v zákoně nic takového není," potvrdila Hospodářským novinám soudkyně Jana Kaniová. Královéhradecký krajský soud už loni v květnu vyhověl žalobě řidiče, který se bránil proti pokutě, jež mu byla uložena za rychlou jízdu. Rychlost auta tehdy měřila právě soukromá firma. Nejvyšší správní soud rozhodl na základě podobného případu. Nový zákon o polici, který začali projednávat poslanci, už se soukromými radary počítá.
Zatímco někteří sponzoři posílají miliony "svým" stranám zištně, aby si například pojistili zakázky, další to dělají z čirého idealismu. Nebo kvůli sporům v rodině. Jak píše deník Právo, to je zřejmě případ manželů Jana a Renaty Vogeltanzových z Holýšova a Plzeňsku. Ti loni věnovali KSČM nemovitosti s pozemky a podíl v bytovém družstvu celkem za téměř milion korun a nyní byli zveřejněním darů zaskočeni. Zřejmě netušili, že zprávy politických stran i s identifikací dárců se každoročně stávají po odevzdání ve Sněmovně veřejnou informací. Jediný syn sponzora byl v šoku a přiznal, že rodiče s jeho rodinou přerušili kontakty už před deseti lety. Vše začalo podle jeho slov kvůli politickým názorům. Největším dárcem komunistů je Rudolf Němeček. Ten dal parcelu, rodinný dům a navíc 281 tisíc.
Stěžovat na finance si nemůže ODS. Její příjmy loni dosáhly více než 261 milionů. Přesto ODS finančních darů proti volebnímu roku výrazně ubylo. Zatímco v roce 2006 jí lidé poslali 66 milionů, loni do pokladny přiteklo od fyzických osob jen dvanáct milionů. A firmy? Ve volebním roce obdarovaly ODS 37 miliony, zatímco loni poslaly jen 5,5 milionů. Nejštědřejším dárcem se stal Lukáš Chlebovský, který sám za sebe poslal na konto strany půl milionu korun.
Na některých středních školách v Česku se rozmáhá nový nešvar: sponzorské dary za lepší známky na vysvědčení. Jak píšou Lidové noviny, ministerstvo školství a Česká školní inspekce připouštějí, že takovéto praktiky mohou na školách být. Ovšem dodávají, že s tím prakticky nemohou nic dělat. Dokázat, že student dostal za úplatek lepší známku, než jakou měl dostat, je totiž téměř nemožné. Hříšníky by totiž museli při předávání úplatku chytit za ruku. To se podařilo třeba na pražském soukromém gymnáziu Minerva. Otec studentsky dal škole úplatek za to, že dceři vylepší maturitní vysvědčení. Jednatel školy peníze přijal a dokument zfalšoval.
Na výlet do vesmíru chce 25 Čechů, píše Mladá fronta Dnes. Několik minut v kosmu by mělo stát zhruba 200 tisíc dolarů - asi 3,3 milionu korun. Se zájemci z Česka i z dalších států teď jedná americká společnost Virgin Galactic. Turisté by mohli poprvé odstartovat už zhruba za rok z Nového Mexika. Češi, kteří mají o let zájem, si zatím přejí zůstat v anonymitě. Roman Jonaš z Typ Agency je charakterizuje jako fandy letectví, kteří si mohou dovolit utratit několik milionů za splnění svého snu. V ceně letu jsou i speciální tréninky se zdravotní prohlídkou.
