Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes komentuje jednání o americkém radaru. Premiér Mirek Topolánek řekl, že jednání o základně se uzavřou tento týden ve Washingtonu, kam odlétá na pracovní návštěvu. Komentátor listu se domnívá, že rozhodnutí o umístění (či neumístění) americké vojenské základny v Česku se blíží, ale rozhodnuto zdaleka není.

Mladá fronta Dnes komentuje jednání o americkém radaru. Premiér Mirek Topolánek řekl, že jednání o základně se uzavřou tento týden ve Washingtonu, kam odlétá na pracovní návštěvu. Komentátor listu se domnívá, že rozhodnutí o umístění (či neumístění) americké vojenské základny v Česku se blíží, ale rozhodnuto zdaleka není. Několik sporných bodů dál existuje. A jednat by se mělo především na české politické scéně, píše list. Premiér podle něj jasně naznačil, že referendum v případě základny nebude, což rozlítí jak socialistickou a komunistickou opozici, tak odpůrce radaru, kterých u nás podle deníku není málo. Podle expertů je před dokončením hlavní smlouva, v níž ani jedna strana nespatřuje vážnější rozpory. Další kola jednání o bilaterální smlouvě SOFA k pobytu amerických vojáků se budou konat počátkem a koncem března a v ní nevyjasněné otázky existují, domnívá se komentátor. Sporným bodem je podle listu například to, zda budou případné delikty amerických vojáků podléhat české jurisdikci. Velkým problémem je, jak se ke smlouvám, které obě musí do parlamentu, zachová opozice. U komunistů je odpověď jasné ne. Neměl by ale Topolánek začít přesvědčovat o toleranci v případě radaru například Jiřího Paroubka? Ten tvrdí, že někdy "posouvá své názory". Co kdyby ho opět posunul zpátky? Kdysi už pro radar přece byl, píše Mladá fronta Dnes.


Foto: ČTK
Hospodářské noviny označují únor 1948 za "naše trapné výročí". Čechovi podle komentátora nezbývá než říct, že únor 1948 byl pro nás už jen konec, nikoliv začátek. Na výročí Mnichova 1938 se dá vracet k mladému Ladislavu Rašínovi, který málem byl válečným premiérem. "Zde na tomto Hradě se nikdy neustupovalo," apeloval na Beneše. "Příští generace nás odsoudí, že jsme bez boje odevzdali své kraje." I okupace v roce 1968 má své hrdiny: Františka Kriegla, který odmítl podepsat kapitulaci, Jana Palacha a Jana Zajíce. Únor 1948 je příběh země, jež si o komunismus koledovala. Možná se tehdy nemohla stát druhým Finskem či Rakouskem. Ale ani se o to nepokusila, uzavírá deník.


Sociálnědemokratického poslance Evžena Snítilého dál hlídá policie. Deníku Právo to potvrdil šéf speciálního týmu policejních ochránců Lubomír Kvíčala. Popřel tak páteční vyjádření Snítilého pro server Aktuálně.cz, že ho bude místo policie chránit soukromá společnost. Snítilému a několika dalším zákonodárcům přišel v době mezi první a druhou prezidentskou volbou dopis s kulkou. Ochrana Snítilého, který při druhé volbě podpořil Václava Klause a byl kvůli tomu vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD, byla podle dřívějších informací Práva na úrovni premiéra. "Pana poslance střežíme dál, a to ve stejném rozsahu jako dosud. Pro nás se nic nemění,"řekl Právu Kvíčala. Snítilý Právuřekl, že soukromá agentura bude hlídat od konce týdne jen jeho dům v obci Babí u Náchoda. "Na tom jsme se dohodli s manželkou už na podzim minulého roku a současná situace kolem mé osoby toto rozhodnutí pouze urychlila,"řekl Snítilý. Přiznává však, že kromě občasného pokřikování žádné přímé ohrožení nezaznamenal. "Nic to nemění na mém přesvědčení. Nadále nemíním podporovat reformu a nynější vládu. Nejde o moji vládu. Pokud bych se měl, obeznámen se všemi pozdějšími důsledky, znovu rozhodovat, jednal bych během volby stejně," uvedl Snítilý. Na rozsah ochrany Snítilého upozorňovala některá média, u jeho domu v Náchodě bylo monitorovací policejní vozidlo s nepřetržitou policejní službou a kolem pozemku byl instalován kamerový monitorovací systém. Přidělení ochranky pro Snítilého podle informací Práva schválil ministr vnitra Ivan Langer (ODS).


Komentář Hospodářských novin si všímá rostoucího zisku národního energetického šampiona, skupiny ČEZ. Firma si v uplynulém roce polepšila o polovinu na téměř 43 miliard korun. Jak je něco tak závratného vůbec možné, ptá se komentátor, a odpověď hledá v růstu cen elektřiny či podílu průmyslových firem na domácím hospodářství. Koho by před dvaceti lety napadlo, že se staneme evropskou velmocí elektřiny? Naše hruď by se asi více dmula, kdybychom byli velmocí softwaru, vědy a turistiky. Jenže tak to není, a dokud se evropský trh opravdu nepropojí, vůbec nic se nezmění, shrnuje komentář Hospodářských novin.


Foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Lidové noviny tlumočí varování soudců, aby se lidé zbytečně nepouštěli do osobního bankrotu. Někdy totiž nemusí být důsledek takový, jaký lidé očekávají. Možnost umazat dluhy nalákala od začátku roku k podání návrhu na oddlužení už stovky lidí. Na některé z nich ale čekalo nemilé překvapení. Soud místo oddlužení vyhlásil na jejich majetek konkurz. Ministerstvo spravedlnosti proto chystá kampaň, ve které lidem vysvětlí úskalí osobního bankrotu.


Deníky se také věnují úmyslu vlády částečně zrušit zvýhodnění stravenek. Mladá fronta Dnes oslovila dvanáct firem. Pouze dvě z nich by po zrušení části výhod stravenky zachovaly ve stejné míře. Ve větších firmách by musely změny v systému udělování stravenek projít odbory. Ty jsou však proti rušení stravenek, takže minimálně letos by neměli zaměstnanci těchto firem o lístky na stravování přijít. Hospodářské noviny tipují, že si firmy netroufnou při současném nedostatku zaměstnanců stravenky zrušit, takže částečný konec výhod poškodí především firmy, nikoli zaměstnance. Některé společnosti podle deníku uvažují o tom, že zaměstnancům místo stravenek přidají na jídlo k platu. Další zase oprašují a modernizují závodní jídelny.


Markéta Irglová a Glen Hansard, foto: ČTK
Titulní strany českých novin patří předávání Oscarů a úspěchu Markéty Irglové. Deník Právo oslavuje prvního českého Oscara po dlouhých 11 letech. Lidové noviny připomínají, že Oscara dostala první Češka v historii a dodávají, že Irglová za dva dny oslaví teprve dvacáté narozeniny. Přidávají i detaily ze soukromí české zpěvačky a pianistky. Podle deníku se hudbě věnuje od sedmi let, kdy rodiče koupili piano. V devíti letech pak dostala od otce akustickou kytaru. Podle její babičky je nesmírně šikovná. Z mléka dokáže vyrobit tvaroh a pomáhá jí v obchodě s vínem. Mladá fronta Dnes láká čtenáře titulkem "Irglová se prozpívala k Oscaru". Připomíná, že Irglová nebyla jediným zástupcem České republiky na letošním předávání cen. Kromě ní byl de facto oceněn i Jan Pinkava, který se podílel na animovaném snímku Ratatouille, nebo Adolf Burger, podle jehož knihy byl natočen film Ďáblova dílna, oceněný za nejlepší cizojazyčný film. Irglová s Hansardem už podle Mladé fronty Dnes dostali pozvání, aby zazpívali na předávání Českých lvů.


A ještě zpráva pro milovníky piva. V Německu se podle Mladé fronty Dnes dá české pivo pořídit levněji než v Česku. Důvodem jsou rozdílné výše záloh na lahve a přepravky u nás a u našich západních sousedů. Zatímco v Německu zaplatíme za plnou basu zálohu v přepočtu osmdesát korun, v Česku dáme dvakrát tolik. Prázdné sklo a přepravku pak lze bez problému vrátit v českých obchodech i s patřičným ziskem. Sečteno, podtrženo - láhev plzeňského piva vyjde touto metodou v Německu na necelých 12 korun. Takové ceny jsme mohli v českých obchodech podle Mladé fronty Dnes vidět naposledy před deseti lety.