Přehled tisku

Policie by mohla hledat pohřešované přes mobil, píše deník Právo. Když se dosud například ztratí dítě a chcete na policii, aby ho našla přes mobil, máte smůlu. Podle dosavadního zákona mohou policisté lokalizaci žádat, jen pokud jde o pátrání v rámci nějakého již zahájeného trestního řízení. Ministr vnitra Ivan Langer ve svém návrhu nového policejního zákona chce policistům pomoci tím, že by si mohli údaje o uskutečněných hovorech vyžádat při jakémkoli pátrání v rámci svých povinností. Navíc jim pro takové případy chce umožnit žádat po bankách přehled o použití platební karty či po zdravotnických zařízeních informace o ošetření.

---

Foto: ČTK

Ze zdravotních poplatků si ředitel nemocnice ve Vrchlabí udělal díky veřejnoprávní televizi výbornou předvolební kampaň, píší Lidové noviny. Vladimír Dryml totiž odmítl vybírat ve své nemocnici poplatky od dětí. Noviny ale za tím vidí pouhé sbírání politických bodů. Dryml totiž kandiduje za ČSSD do senátu. List proto vyčítá České televizi, že si Drymla pozval Václav Moravec do svého diskusního pořadu. I deník Právo si všímá případu Vrchlabské nemocnice. Ve svém komentáři souhlasí s tím, že by se od dětí a starých lidí poplatky vybírat neměly. Připomíná, že výdělky starých i mladých lidí stát limituje, omezuje jejich pracovní dobu a přesto jim nařizuje platit u lékaře.

---

Česká vláda by podle Hospodářských novin měla tento týden vystavit politické garance kvůli olympiádě. Musí potvrdit, že pokud olympiádu získáme, nenechá Prahu na holičkách a finančně jí s organizací pomůže. Jenže komentátor Hospodářských novin sarkasticky dodává, že většina z těch, kteří dokument ve vládě připraví se Olympiády u nás stejně nedožije. Proč? Jednotlivé kontinenty se v pořadatelství her střídají, takže po Londýnu 2012 nepřijde Evropa na řadu ani v roce 2016, ani 2020. Pořadatelství her navíc v posledních 50 letech téměř výhradně získávají velkoměsta s nejméně třemi miliony obyvatel. O olympiádě se proto mluví jako o dobrém politickém sloganu, který upoutá a také za sebe schová spoustu gigantických investic do staveb silnic i stadiónů.

---

Miroslav Szamszely, foto: ČTK

Bezdomovec Miroslav Szamszely, který zachránil novorozeně z kontejneru se kvůli přílišnému zájmu veřejnosti, kterému ho vystavila pražská radnice, zhroutil. Jak připomínají Lidové noviny, po různých peripetiích tak skončil na psychiatrii v Bohnicích a už se z něj stal dlužník. Už dnes má v léčebně účet na 240 Kč za hospitalizaci. Ministr zdravotnictví Julínek ale nemá možnost mu 60korunový poplatek za den v nemocnici odpustit - v zákoně nic o bezdomovcích není a prý by tak za ně měla zaplatit účet obec. Jenže pražský radní Jiří Janeček nedá Szamszelimu ani korunu a vzkazuje mu: Má-li na krabicové víno a nebo cigarety, tak určitě najde i peníze na hospitalizaci.

---

Mezi českým Krompachem a německým Jonsdorfem se táhne půldruhého kilometru úzká a léta nepoužívaná silnice. Jak píše Právo, právě tahle komunikace na Českolipsku by se však mohla stát dějištěm prvního porušení schengenských dohod na česko-německých hranicích. Na inspekci sem proto přijedou úředníci z českého ministerstva vnitra. Za všechno mohou zřejmě velké balvany přes silnici, které i po připojení Česka k schengenskému prostoru bránily dopravnímu propojení obou městeček. To se nelíbilo skupině lidí z Krompachu a několikatunové pískovce ze státní hranice odvalili na německou stranu svahu. Jenže to se zase nelíbí jonsdorfské radnici, která nechala na hranici velké balvany vrátit - opět doprostřed silnice.

---

Stovka největších firem v Česku roste dvakrát rychleji než ekonomika. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na žebříček firem, který v souladu s postupem amerického časopisu Forbes připravila společnost Top Press. Tuzemská ekonomika přitom loni rostla šestiprocentním tempem. V první stovce je 22 podniků v rukou českého kapitálu, devět je státních a zbylých 69 vlastní zahraniční firmy. Za třináct let historie žebříčku se například obrat energetického gigantu ČEZ zvýšil na trojnásobek a Škody na čtyřnásobek.

---

Jen málo českým vědcům se zatím dostalo takové pocty jako Františku Sehnalovi. Jak píší Hospodářské noviny, jako druhý Čech se stal čestným členem vědecké organizace sdružující přes pět tisíc špičkových badatelů z celého světa, kteří se zabývají studiem hmyzu. Do svých řad přibírá maximálně deset čestných členů ročně. Je opravdu výjimkou, když je to někdo mimo USA. Evropanů je tam asi osmnáct a každý rok se volí pouze jeden, vysvětluje entomolog Sehnal, který nyní řídí Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích. Profesor Sehnal byl jedním z českých vědců, kteří kritizovali před devíti lety kácení stromů napadených kůrovcem v první zóně Národního parku na Šumavě. Jak říká, místům, kde se nekácelo, se nyní daří lépe. V jiných případech se ale zásahům člověka do přírody nebrání. Nevadí mu například geneticky upravené plodiny.