Přehled tisku

0:00
/
0:00

Deníky Právo a Mladá fronta Dnes komentují rozhodnutí Městského soudu v Praze o zákazu pochodu neonacistů během sobotního výročí židovského pogromu v roce 1938. Pravicoví extremisté na to reagovali prohlášením, že i přesto v sobotu uskuteční pochod pražským Židovským Městem. Deníky se shodují, že neonacistická demonstrace ale v Praze určitě neuspěje, protože narazí na odpor lidí, kteří se jim postaví.

Deníky Právo a Mladá fronta Dnes komentují rozhodnutí Městského soudu v Praze o zákazu pochodu neonacistů během sobotního výročí židovského pogromu v roce 1938. Pravicoví extremisté na to reagovali prohlášením, že i přesto v sobotu uskuteční pochod pražským Židovským Městem. Deníky se shodují, že neonacistická demonstrace ale v Praze určitě neuspěje, protože narazí na odpor lidí, kteří se jim postaví.

Podle komentátora Práva je soudní zákaz neonacistické demonstrace dobrý k tomu, že policie nebude pravicové extremisty chránit a bude po rozpuštění shromáždění i fyzicky zajišťovat výkon rozhodnutí zástupce magistrátu. Rozpuštění zakázaného shromáždění je podle zákona povinné, pouhé neoznámení pochodu by důvodem rozpuštění nebylo, píše list. Komentátor Práva si zároveň klade otázku, zda ministerstvo vnitra neznalo cíle pravicově extremistických Mladých národních demokratů už v září, kdy je registrovalo jako sdružení. Připomíná, že hlásají omezování práv občanů pro jejich národnost, rasu, původ, politické smýšlení či náboženské vyznání a že rozdmýchávají nenávist a nesnášenlivost a podporují násilí. Zákon uvádí, že taková sdružení nejsou dovolena, nelze je registrovat, a jsou-li registrována, je nutno je rozpustit, míní komentátor. Podle listu tedy nejpozději nyní ministerstvo ví a může u soudu prokázat, že Mladí národní demokraté jsou totéž co neonacistický Národní odpor. Proto je může a má rozpustit, soudí komentátor deníku Právo.

Komentátor Mladé fronta Dnes se domnívá, že i neonacistům je třeba dát prostor, aby se vyjádřili, protože je třeba chránit svobodu slova. Projevy extremismu je ale podle něho třeba rozumně regulovat. Dnes máme největší svobodu projevu v dějinách země. Ať si ji užijí i neonáckové. Ale ne 10. listopadu (na výročí židovského pogromu) v Židovském Městě. Jindy a jinde, píše komentátor Mladé fronty Dnes.


Zlý Julínek odvolal hodného Klenera. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek je v očích lidu špatný jaksi z definice (je to politik, navíc takový divný). Šéf hematologického ústavu Pavel Klener je dobrý také jaksi z definice (skvělý pan doktor, zachraňuje životy). Ale předsudečné uvažování obvykle svádí na scestí - v tomto příběhu jsou špatni bohužel oba, píše komentátor


Vězeňské službě v Česku bude na konci letošního roku chybět téměř 600 strážníků. Deníku Právo to řekl tiskový mluvčí Vězeňské služby Robert Káčer. Současný plánovaný stav služby je podle něho 5738 mužů a žen, neobsazených míst v tabulkách pak prý bude více než deset procent celkového stavu. Další odchody se zřejmě dají očekávat i v dalších měsících, což podle Káčera může znamenat problém pro ostrahu českých věznic. "Do konce roku odejde 301 příslušníků. Většina z odcházejících, přesněji více než třetina, jsou lidé sloužící déle než 25 let. Těch, co nemají odslouženo, není ani 40,"řekl listu Káčer. Nahradit zkušené strážce a vychovatele podle něho nebude snadné, píše list. "Už teď máme neobsazených 287 míst, hlavně v Praze, kde nám chybí nejvíce lidí. Musíme věc analyzovat a zjistit, čím bychom mohli lidi pro službu na Pankráci nebo v Ruzyni motivovat," uvedl. Nedostatek strážců potvrdil deníku Právo také příslušník justiční stráže z obvodního soudu v Praze. "Když je naplánován soud s nějakým nebezpečným pachatelem, musíme pracně obvolávat všechny soudy v Praze, jestli by nám nepůjčili své lidi aspoň na těch pár hodin přes trvání líčení,"řekl. Justiční stráž má mít podle tabulek 1115 příslušníků, píše deník. Masivní odchod členů vězeňské služby má podobné důvody jako úbytek policistů. Po účinnosti nového zákona, který vstoupil v platnost začátkem roku, se většině zvedly platy a tím i základ pro výpočet výsluhy. A právě na valorizaci renty čekalo hodně starších policistů, kteří si díky roku navíc ve službě mohou měsíčně přijít až na několik tisíc korun navíc. Někteří ale ze služby odcházejí i kvůli nespokojenosti s novým zákonem. V médiích uvedli, že mají nižší plat, píše deník Právo.


Jak zamezit úniku informací z tajných služeb a zaručit, aby čeští rozvědčíci a kontrarozvědčíci pracovali efektivně? Odpověď na tuto otázku se šestice našich poslanců vydala hledat před několika dny do Izraele, píší Hospodářské noviny. Inspiraci hledali právě u proslulého Mossadu. Poslaneckou delegaci prý zajímal hlavně mechanismus, jakým jsou izraelské služby kontrolovány. Inspirativní se jim zdál tamní institut generálního inspektora. Listu to řekl poslanec za ODS Juraj Raninec s tím, že jde o civilního pracovníka, kterého volí Parlament, ale ve svém poslání je naprosto autonomní. A takový model prý rozhodně stojí za úvahu.


Včelstva v Česku hromadně hynou, včelaři bijí na poplach, všímají si Lidové noviny. Parazitní onemocnění známé jako varoáza může za to, že v mnoha regionech včely úplně zmizely. Minulá velmi mírná zima vytvořila dobré podmínky pro přemnožení roztoče, který napadá evropské včely od sedmdesátých let minulého století. List připomíná, že vláda tento týden schválila pro včelaře dotaci 171 milionů korun. Peníze jsou určené hlavně na boj proti varoáze. Včelaři z nich také mají obnovit včelstva, kterých ubývá, a hradit náklady na rozbory medu.


Školy přicházejí s novým "fíglem", jak se zbavit odpovědnosti za děti při školních výletech a exkurzích, zjistila Mladá fronta Dnes. Chtějí tím předejít problémům, které měla například škola v Cizkrajově v jižních Čechách. Ta musela platit patnáctimilionové odškodné chlapci, který zůstal postižený poté, co se topil na školním výletě. Jako příklad deník uvádí počin pražské Českoslovanské akademie obchodní Edvarda Beneše. Pokud se tamní učitel rozhodne s dětmi v rámci výuky jet na exkurzi nebo poznávací výlet, musí rodiče své dítě z vyučování prostřednictvím formuláře uvolnit. Kromě toho škola požaduje, aby si kantoři na den, kdy s dětmi vyjedou, vzali studijní volno. Znamená to tedy, že by za žáky po dobu konání akce měli odpovědnost rodiče, nikoliv škola. Ta by ale podle odborníků s podobným, byť podepsaným formulářem od rodičů, u soudu neuspěla, pokud by se na výletě nějaké neštěstí opravdu stalo. Jednání školy překvapilo i ministerstvo školství. To, jak školy v podobných situacích jednají, chce proto prověřit.