Přehled tisku
Deníky komentují kandidáty na prezidentský post. Všímají si především Jana Švejnara, profesora ekonomie na Michiganské univerzitě v USA, který se byl v úterý představit poslancům ČSSD.
Deníky komentují kandidáty na prezidentský post. Všímají si především Jana Švejnara, profesora ekonomie na Michiganské univerzitě v USA, který se byl v úterý představit poslancům ČSSD. Dlouho se zdálo, že kompromisy při hledání protikandidáta Václava Klause zplodí beznadějně kompromisní tvář, až se překvapivě vynořil silný, zajímavý a důstojný soupeř: Jan Švejnar, píší Hospodářské noviny. Komentátor listu nepochybuje, že by Švejnar mohl být dobrým prezidentem, zároveň si však všímá "obdivuhodné flexibility" předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který zjistil, že levicovější kandidáti na prezidentský post neprojdou, a tak začal vychvalovat zavrhovaného "Američana". Podle listu má v sobě profesorský souboj Klaus versus Švejnar několik paradoxů. Jednak ten, že sociální demokraté možná pošlou do boje o prezidentský stolec liberálního ekonoma. Za druhé ten, že Švejnar je původně (a primárně) kandidátem Strany zelených, která má pouhých šest poslanců. A konečně zatřetí: vítěze ze dvou relativně svobodomyslných vzdělanců určí zejména hlasy nereformovaných komunistů. Podle komentátora Hospodářských novin je Klaus až příliš zanořen do české politiky, Švejnar je od ní zase až příliš vzdálen. Jejich souboj o post prezidenta by stál za to. O vítězi souboje však podle listu nerozhodnou kvality kandidátů, ale "nákupčí schopnosti Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka". Právě oni, nikoliv Švejnar s Klausem, budou bojovat o rozhodující hlasy lidovců, komunistů a nezařazených senátorů.
Deník Právo píše, že potenciální kandidáti na prezidenta defilují před zraky poslanců ČSSD jako apoštolové na orloji. Komentátor deníku upozorňuje, že pro sociální demokraty přestává platit, že společný kandidát by měl vyznávat hodnoty a mít postoje blízké jejich světovému názoru. Přednost dostává aritmetika. Rozšifrovat tato slova je možné takto: když seženeme napříč politickým spektrem dost hlasů, abychom Klause dostali z hradu, může se nový prezident jmenovat čert, ďábel, Pačes, Švejnar nebo Dienstbier, na tom nesejde. Přičiněním ČSSD by se tak na Hradě mohl ocitnout člověk, který uvítá výstavbu amerického radaru v Česku a vyjádří podporu daňovým a sociálním změnám prováděným vládou Mirka Topolánka, uzavírá deník Právo.
Podle Mladé fronty Dnes je téměř jisté, že Klaus nebude mít konkurenci. Výběr prezidenta bude prý v parlamentu "dávačka" nehodná nejzuřivějšího bojovníka v dějinách české moderní politiky. Komentátor soudí, že Klaus by si zasloužil přímou volbu prezidenta, protože lze předpokládat, že boj o Hrad bude jeho posledním volebním bojem. List si všímá, že přímou volbu navrhuje ČSSD, zatímco Mirek Topolánek ji odmítá, ačkoliv Klaus je natolik oblíben, že ho za prezidenta chtějí i voliči ČSSD. Je pochopitelné, že Paroubek se - marně - pokouší prosadit lidové volby, byť v nich má jen malou šanci. V parlamentu totiž nemá žádnou. Topolánek by byl politický šílenec, kdyby teď na Paroubkovo lákání přistoupil. Hrad má takřka v hrsti. Vystoupit by měl Václav Klaus a říci: Já za tu přímou volbu stojím, míní komentátor Mladé fronty Dnes.
Brusel podle Lidových novin zažije ve čtvrtek velký večírek: přijedou tam ministři Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra, zpívat bude Iva Frühlingová nebo kapela Čechomor a plzeňské pivo poteče proudem. To všechno v rámci slavnostního otevření Českého domu: budovy, kam přesídlí naše firmy a úřady, aby se kvůli předsednictví sjednotila reprezentace Česka v Bruselu. Sen o jednom silném bodě ale provází spor o peníze. Do budovy, která sousedí s českou misí při unii a kterou si pronajalo ministerstvo zahraničí, se totiž nechce přestěhovat část krajů. Tvrdí, že cena za nájem kanceláře a služby ve výši zhruba 1500 eur měsíčně, kterou vyměřilo ministerstvo, je pro ně nevýhodná. Zástupci Jihočeského, Středočeského a Libereckého kraje, kteří sídlí na společné adrese, se rozhodli svoje sídlo neměnit. Obdobně tak činí i Praha. Černínský palác ale tvrdí, že nájemné bylo rozpočítáno přesně podle toho, co se musí zaplatit majiteli sedmipatrové nemovitosti, bance BNP Paribas. Jde o 1,6 milionu eur ročně. A krajům byla prý nabídnutá sleva 50 procent.
Každá čtvrtý Čech podniká. Podle Hospodářských novin to vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. V Česku je podle údajů firmy registrováno přes 2,4 milionu firem, živnostníků či družstev. V poměru k počtu obyvatel je tak Česká republika zemí Evropské unie s největším, 24procentním podílem podnikatelů. "I když jsou tyto subjekty aktivně registrované, nemusí být vždy ekonomicky aktivní. Jsou mezi nimi i takzvané spící subjekty či firmy v konkurzu a likvidaci," upozornil deník Marek Jurčík ze společnosti Dun & Bradstreet. Například v Rakousku je v podnikatelských registrech zapsáno pět procent obyvatel, v Německu tři procenta. V Česku naproti tomu jen letos vzniklo téměř 20.000 nových společností s ručením omezením a celkem je jich už čtvrt milionu. Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že současná situace vychází z vývoje na počátku 90. let. "Po revoluci začalo v Česku podnikat úplně z ničeho mnoho obyvatel a spousta z nich si založila firmičky, které přežívají dodnes,"řekl Hospodářským novinám. Českou republiku navíc podle Dufka dosud tolik nezasáhla konsolidace trhu, což je vidět například v maloobchodě, u holičů nebo advokátních kanceláří. Největší podíl na vysokém počtu firem v tuzemsku mají živnostníci. "Skutečný počet živnostníků v Česku bych odhadoval na 900.000," uvedl pro deník předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. V registrech statistického úřadu jich ale figuruje 1,9 milionu. K vrácení živnostenského listu je nepřimělo ani zavedení minimální daně před třemi lety, připomněly Hospodářské noviny.
Krajský soud v Hradci Králové nevydal v úterý Ernstu Harrachovi bývalý majetek hraběcího rodu Harrachů. Sedmaosmdesátiletý dědic Jana Nepomuka Harracha ve své žalobě požadoval, aby mu stát v restituci vrátil kromě jiného rozsáhlé pozemky na území Krkonošského národního parku nebo zámek a městské lesy v Jilemnici. Krajský soud potvrdil loňský rozsudek Okresního soudu v Semilech, podle kterého Ernst Harrach nenabídl důkazy o svém nároku na bývalý rodový majetek. Píší o tom Hospodářské noviny. Harrachův advokát Pavel Hrdina uvažuje o dovolání k Nejvyššímu soudu, nebo bude řešit případ ústavní cestou. "Jan Nepomuk Harrach přišel o svůj majetek na základě Benešových dekretů,"řekl listu mluvčí hradeckého soudu Michal Strnad. Po druhé světové válce se konfiskoval německý, maďarský, kolaborantský a zrádcovský majetek. Jan Nepomuk Harrach ho ztratil kvůli údajnému členství v nacistické straně a kvůli pomoci německým okupantům.
