Přehled tisku

0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes a deník Právo se vracejí ke kauze Jiřího Čunka. Komentátor Práva ji srovnává s případem dnes už bývalého polského místopředsedy vlády Andrzeje Leppera, který je podezřelý z účasti v úplatkářské aféře a který byl proto na žádost premiéra Kaczynského odvolán z funkce.

Jiří Čunek,  foto: ČTK
Mladá fronta Dnes a deník Právo se vracejí ke kauze Jiřího Čunka. Komentátor Práva ji srovnává s případem dnes už bývalého polského místopředsedy vlády Andrzeje Leppera, který je podezřelý z účasti v úplatkářské aféře a který byl proto na žádost premiéra Kaczynského odvolán z funkce. V Polsku nezasáhla nejvyšší hlava prokuratury brutálně do vyšetřování s cílem vytáhnout z justičního klobouku Leppera jako králíka do nevinnosti vyběleného. Polský prezident nevyhrožoval policistům padáním hlav, všímá si list. Podotýká, že v české "válce žalobců" působí státní zástupce Petr Coufal, který má v úmyslu podat trestní oznámení na Čunkovu někdejší sekretářku Urbanovou, tak, jako by se mu z nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké rozklepaly nohy.

Komentátor Mladé fronty Dnes se českých žalobců zdánlivě zastává. Píše, že jaký je stát, takoví jsou i jeho zástupci. Nuže, chtěli byste zastupovat takový stát? Já ne. Přesto jsou lidé, kteří to mají přímo v názvu své profese: státní zástupci. Nedivme se, že jsou trochu jako tenhle stát: zmatení, líní a hubatí, píše komentátor Mladé fronty Dnes.


Padesát čtyři procenta lidí pro reformu veřejných financí je slušné číslo, píší Lidové noviny, které komentují průzkum agentury Median. Počet obyvatel podporujících reformu považují za úspěch vzhledem k tomu, že vláda reformu nikdy nezačala pořádně "prodávat". Komentátor listu si všímá toho, že s názorem opozice, že žádná reforma není potřeba, se ztotožnilo jen necelých deset procent převážně méně vzdělaných lidí. Navíc dotace stravenek, na jejichž rušení demonstroval Jiří Paroubek nesmyslný a protilidový charakter reformy, lidé vnímají jako nejméně důležitou sociální dávku. Zdá se, že přes veškerou pochopitelnou nevoli lidem z ustavičného omílání ekonomických skutečností cosi v hlavách uvízlo, uzavírá komentátor, ačkoliv podotýká, že každý volič si od reformy nejspíš slibuje něco jiného, případně se něčeho jiného bojí.


Hospodářské noviny se zamýšlejí nad institutem korunního svědka, který by chtělo ministerstvo spravedlnosti prosadit do nového trestního zákoníku. Pokládají si otázku, zda je Česká republika dost velká na to, aby se tu dal korunní svědek s případnou novou identitou schovat před spolupachateli, které udá policii. V převládající české kultuře utajování se podle komentátora "vykecá" úplně všechno. Dokud se nepolepšíme, bude to v Česku pro korunní svědky doslova o život, varují Hospodářské noviny.


Nedostatečné zabezpečení bankomatů českými peněžními ústavy před tzv. skimmingem, kdy jsou údaje o kartách klientů nelegálně zkopírovány v průběhu vybírání peněz, komentuje Mladá fronta Dnes. Konstatuje, že sofistikovaná a co možná nejmodernější ochrana účtů by měla být dopředu samozřejmostí a ne pouhou reakcí na případy okrádání, které se objevují pravidelně v médiích. Autor komentáře připomíná, že v Česku je proti skimmingu, který je v současnosti jedním z nejčastějších způsobů zneužití platebních karet, zatím zabezpečena pouze třetina bankomatů a že se u nás budou v blízké době montovat jakési náhubky, které mají nahradit starší způsoby ochrany proti kopírování karet. Všichni tuší, snad kromě bank, že vynalézavost zločinců je v tomto směru nekonečná a že by mělo být samozřejmostí, že právě banky budou vymýšlet způsoby a systémy, aby zloději měli co nejtěžší práci. Jenže finanční domy působící v Česku spíše vymýšlejí nekonečnou sérii poplatků, které v jiných zemích nejsou vůbec účtovány, píše komentátor Mladé fronty Dnes a uvádí příklady moderního zabezpečení v bankovnictví ve světě. Například přes tři miliony Američanů už platí každý den své účty tak, že se používá kombinace snímačů dotyků prstů a zadání číselného PIN kódu. "Až nám banky začnou odebírat otisky a zkoumat barvu očí, také nás to zpočátku zarazí. Co bychom však pro ochranu účtu neudělali, že? Pak už nám nezbývá než se modlit, aby si zločinci neporadili i s touto ochranou," píše Mladá fronta Dnes.


Problémy, jak sehnat nové pracovníky, mají tři čtvrtiny českých firem. Píší to Hospodářské noviny s odvoláním na exkluzivní průzkum, který pro ně mezi 1900 tuzemskými společnostmi připravila Hospodářská komora. "Nepamatuji, že by byla o zaměstnance tak velká nouze. Neseženeme ani lidi z venkova, kde nebyla taková nabídka míst," potvrdil listu šéf největších tuzemských mlékáren Madeta Milan Teplý. Rovněž společnost Siemens by uvítala 500 spolupracovníků, stejně jako mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. Naproti tomu tuzemským bankám by většinou stačilo získat několik desítek posil. Nejvíce lidí je zapotřebí v průmyslu, kde je shání 88 procent firem. Citelně chybějí také řidiči kamionů, prodavači a IT specialisté. Třetina firem se spoléhá na cizince. Například ve společnosti Foxconn zatím pracují dělníci osmi národností. V technologické IBM je podle Hospodářských novin dokonce zaměstnáno 30 národností. Firmy také stále častěji sázejí na důchodce. Obchodní řetězec Globus dokonce ve spolupráci s úřady práce oslovuje kluby důchodců, mezi nimiž hledá nové síly do svých prodejen, píše deník. Téměř 60 procent podniků potvrdilo, že nedostatek pracovních sil tlačí na růst mezd. Na podzim tak jejich šéfy čeká ostrý boj s odboráři o platy. "Nedostatek lidí roztáčí platovou spirálu. Kvůli několik zaměstnancům, které chceme dostat či udržet ve firmě, rostou mzdy všem. Před třemi lety byl u nás průměrný plat 20.000, dnes je to 27.000 korun,"řekl Hospodářským novinám Zbyněk Frolík, ředitel firmy Linet, která vyrábí zdravotnická zařízení.


Václav Fischer, bývalý majitel cestovní kanceláře Fischer, se podle


Česká domácnost loni v průměru nasbírala 8,2 kilogramu hub, což bylo o 2,1 kilogramu více než v předchozím roce. Celkem tak loni lidé našli 26 milionů kilogramů hub. Píše to deník Právo s odvoláním na studii České zemědělské univerzity. Studie, která je součástí Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství v ČR v roce 2006, vyčíslila také cenu loni nasbíraných hub. Češi si jich odnesli téměř za 2,7 miliardy korun. Tuto sumu přitom podle listu vyčerpali během několika měsíců. Hlavní houbařská sezona v republice totiž podle mykologů začíná během června, její délka a výnosy jsou pak závislé na počasí. Doba vhodná ke sběru končí zhruba v říjnu. Houbařský zápal Čechů má však podle deníku i své stinné stránky. Lesníci si stěžují na poničené porosty, zdravotníci zase rok co rok ošetřují stovky otrav. Jejich příčinou bývá špatné skladování nasbíraných kousků nebo jejich neodborná příprava.