Tisk komentuje kroky nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké v kauze vicepremiéra Jiřího Čunka. Odvoláním žalobce v jeho případu se Vesecká podle komentáře Mladé fronty Dnes vydala na hodně tenký led. Pokud svůj postup jasně a průkazně nevysvětlí, i dříve nebo později ve své funkci skončí.
Jiří Čunek
Tisk komentuje kroky nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké v kauze vicepremiéra Jiřího Čunka. Odvoláním žalobce v jeho případu se Vesecká podle komentáře Mladé fronty Dnes vydala na hodně tenký led. Pokud svůj postup jasně a průkazně nevysvětlí, i dříve nebo později ve své funkci skončí. Její krok může také znamenat naprostý krach důvěry veřejnosti v náš právní systém, soudí komentátor. Podle deníku Právo se Vesecká zbaví podezření, že se nechala z vládních míst ovlivnit, jen tehdy, pokud Čunek skutečně skončí před soudem.
Exministr spravedlnosti Pavel Němec podle Lidových novin nejméně tři měsíce radil premiérovi Mirku Topolánkovi v oblasti justice. Na oficiálních i soukromých schůzkách prý také jednal s mnoha lidmi, kteří mají vliv na případ údajné korupce vicepremiéra Jiřího Čunka. Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová údajně řekla, že Němec prý Čunkův případ ovlivňuje. Premiér ale popřel, že by mu exministr dělal poradce. Podle listu prý tak ale Němec byl představen 17. května při otevírání justičního areálu v Jihlavě. Lidové noviny také mají fotografii, na které je Němec zachycen se státním zástupcem Arifem Salichovem, který převzal Čunkův případ. Salichov prý ale tvrdil, že s Němcem nikdy nemluvil.
Zemědělci a výrobci potravin odhadují, že kvůli zavedení biopaliv zdraží své výrobky letos až o deset procent. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Ještě větší nárůst cen očekávají v příštích letech. Podobná situace je i v ostatních zemích, kde se přidávají rostlinné složky do pohonných hmot. Nařízení také přinese růst poptávky po obilninách a olejninách a zvýší tak jejich cenu. To se samozřejmě promítne i do cen potravin. Rostlinné složky budou součástí motorových paliv v případě nafty od září a v případě benzinu od ledna příštího roku, připomíná Mladá fronta Dnes.
Čistý výnos z mýtného na silnicích v Česku by mohl být 15 miliard korun ročně. V rozhovoru pro deník Právo to řekl děkan dopravní fakulty ČVUT a bývalý ministr dopravy Petr Moos. Předpokladem ale je, že se výběr mýta rozšíří z dnešních 980 kilometrů na zhruba deset tisíc kilometrů dálnic, rychlostních komunikací a silnic první, druhé i třetí třídy a že mýtné budou platit všechny nákladní automobily nad 3,5 tuny. Moos tak za přehnaný označil odhad bývalého ministra dopravy Milana Šimonovského, který prohlásil, že roční výnos mýtného na 2100 kilometrech silnic bude až 20 miliard korun. Podle Moose nelze ekonomiku zatížit vysokými mýtnými poplatky. Dopravci by pak museli zdražit přepravu zboží, stouply by maloobchodní ceny, a tedy i inflace.
Foto: ČTK
Podle Mladé fronty Dnes policisté, kteří v neděli v Praze na Proseku zastřelili třicetiletého taxikáře, selhali. Celý případ podle deníku ukazuje na zásadní chyby ve výcviku městské policie. Ani dva strážníci nedokázali muže zpacifikovat, dokonce se nechali zbít vlastním obuškem. Jednomu z nich útočník sebral i pistoli. Otázky podle listu zůstávají i nad postupem státních policistů, kteří muže nakonec zastřelili. Tvrdili, že taxikář střílel jako první a nezbylo než ho zneškodnit. Později se ale ukázalo, že nevystřelil ani jednou a průstřel auta si způsobili policisté sami. Podle odborníků za chybami městských i státních policistů je nedostatečný výcvik. Ten by se měl, zejména po nedělní střelbě, podle ministerstva vnitra zpřísnit. Strážníci by také měli každé tři roky projít přísným přezkoušením.
Recidivista David Lubina neuspěl ani ve své poslední zákonné snaze o zmírnění trestu za předloňské zastřelení střihače televize Nova Michala Velíška. Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl, uvádí deník Právo. Lubina v dovolání požadoval, aby o případu znovu rozhodoval pražský vrchní soud, který ho loni v listopadu poslal na 25 let do vězení. Důvody odmítnutí ani další bližší informace nejsou známy, protože usnesení ještě neobdrželi účastníci řízení, doplňuje list.
Foto: Evropská komise
Na nábor do Rakouska se podle Lidových novin přihlásili jen tři Češi. Rakouská vláda souhlasila s tím, aby do země bez složitého vyřizování žádosti mohlo z nových zemí Evropské unie přijít na osm set frézařů, zámečníků a soustružníků. Rakousko se totiž v tomto oboru potýká s velkým nedostatkem vlastních zaměstnanců. Velmi se ale podle deníku mýlil každý, kdo očekával, že se do Rakouska budou kvalifikovaní čeští dělníci jen hrnout. Nepřiměly je k tomu ani vyšší výdělky. Deník Die Presse informoval, že možnosti legálně pracovat v zemi využili pouze tři Češi. Ani v nových zemích unijních "nováčků" není situace lepší. Většina evropských zemí má podle odborníků totiž sama problém se zajištěním pracovních sil.
Kontroverzní výstavu preparovaných lidských těl v pražské Lucerně by podle průzkumu agentury Median třetina lidí nejraději zakázala, zatímco každému čtvrtému Čechovi se výstava líbí. Píše to Mladá fronta Dnes. O výstavu, která potrvá do 28. října, mají návštěvníci velký zájem. Již od počátku ji ale provázejí ostré protesty. Její okamžité uzavření požadoval místopředseda zdravotnického výboru sněmovny Boris Šťastný, proti byl i katolický kněz Tomáš Halík. Vystoupila proti ní také Česká anatomická společnost či Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Podle policistů, kteří výstavu zkontrolovali, na ní ale nejsou vystaveny lidské pozůstatky, ale výstavní exponáty.
V Česku podle Lidových novin klesá potřeba krve a transfúzní stanice mají stále méně práce. Řada operací se už totiž obejde bez dárcovské krve. Operatéři dnes mají modernější přístroje a při své práci používají i jiné metody. Spotřeba krve se tak snižuje dokonce i při transplantacích. Transfúzní stanice si kvůli nižší spotřebě krve mohou nyní daleko lépe prověřovat její dárce. Podle deníku to je vidět i na statistice. Zatímco v roce 2005 zdravotníci uskutečnili 420 tisíc odběrů, loni jich bylo o 12 tisíc méně.
Vltavské náplavky v Praze by měly už do konce letošního roku ožít. Podle Mladé fronty Dnes zde vzniknou promenády s desítkami restaurací a kaváren, pláže, ale i otevřená divadelní scéna na vodě. Autoři návrhu se inspirovali tím, jak vypadají nábřeží v Paříži, v Amsterodamu nebo v Benátkách. V původním plánu bylo ovšem i parkoviště s šedesáti místy, to ale rychle zmizelo. Na pět kilometrů dlouhém úseku naopak vznikne pětadvacet krámků s upomínkovými předměty, knihami, květinami nebo ovocem. Do roku 2010 by měla ostrov Štvanici s Vyšehradem spojit i "vodní tramvaj".
