Přehled tisku
Komentátor Práva si všímá rozsáhlých bezpečnostních opatření, která provázejí návštěvu amerického prezidenta George Bushe v Česku. Nervozitě hostitelů kdekoli na světě se podle něj nelze divit, "protože vystavit na své půdě ohrožení prezidenta USA by byla událost s následky nedozírnými".
Předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi a jeho názorům se věnuje komentář Hospodářských novin. V tuto chvíli má před sebou dva scénáře: nahlas bude i nadále proti radaru hřímat, ale potichu dovolí některým poslancům zvednout ruku pro. Nebo řekne Bushovi do očí: NE, nikdy, a pokud se nám radar nepodaří zastavit, vypovíme smlouvu až budeme u moci. Šéf ČSSD má stále jistou šanci uhrát body před voliči a zároveň prospět našemu spojenectví. "Nebo hodlá následovat Gerharda Schrödera, který na vypjatém antiamerikanismu dvakrát volebně bodoval, aby nakonec skončil na výplatní pásce Ruskem vlastněného konsorcia?" ptá se komentátor.
Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek připustil, že sociální demokraté by v budoucnu mohli změnit svůj současný názor, podle něhož by podpořili umístění americké radarové základny v Česku jen tehdy, pokud bude radar součástí NATO. "Až se jednou uvidí, jestli jsou skutečně balistické rakety v Severní Koreji nebo Íránu či v obou zemích, tak je možné zvážit leccos. Ale myslím, že v nejbližších letech to nehrozí,"řekl v Mladé frontě Dnes Paroubek. List rovněž píše, že mezi členy ČSSD jsou lidé, kteří by za určitých podmínek pro základnu hlasovali.
Pokud reforma veřejných financí nebude schválena, rozpadne se podle premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka vláda, Václav Klaus nebude znovu zvolen prezidentem republiky a ODS bude mít velké problémy. Topolánek to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (MfD). Současně prohlásil, že nevěří, že jakýkoliv poslanec ODS bude hlasovat proti vlastní vládě a že někdo zvedne ruku pro rozpad koalice. Topolánek je přesvědčen o tom, že vládní návrh je kompromis přijatelný pro celou koalici i dva bývalé poslance ČSSD Michala Pohanku a Miloše Melčáka. Ministerský předseda rovněž prohlásil, že ho nechává "naprosto chladným" situace, pokud by reforma neprošla, protože to nemůže ovlivnit.
Šéf Správy Pražského hradu Ivo Velíšek spolupracoval podle informací Práva s komunistickou Státní bezpečností (StB). Podle listu byl počátkem 80. let důvěrníkem StB s krycím jménem Obchodník. Dvouletou spolupráci s ním StB hodnotila jako velmi dobrou a hodnotnou. Velíšek údajně předával i zprávy o kontaktech lidí ze svého okolí na signatáře Charty 77. Právo píše, že k výkonu současné funkce Velíška opravňuje čisté lustrační osvědčení a bezpečnostní prověrka, kterou ale zřejmě vůbec neměl získat. Z archivních dokumentů StB, jež má Právo k dispozici, vyplývá, že Velíšek, který tehdy studoval Vysokou školu zemědělskou a zároveň pracoval jako dozorce v pražském obchodním domě Kotva, s tajnou policií spolupracoval dobrovolně. Podle Práva Velíšek kontakty s StB připouští, ale podle něj se týkaly pouze jeho práce dozorce v Kotvě. Tvrdí, že vědomě nikomu neublížil. S prací dozorce v Kotvě souviselo podle Velíška i to, že byl příslušníkem Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti. Právo připomíná, že čisté lustrační osvědčení má Velíšek oprávněně, protože mimo jiné na důvěrníky se lustrační zákon nevztahuje.
Dubnová stávka v mladoboleslavské automobilce Škoda byla podle státního zástupce zřejmě nezákonná. Jak píše Mladá fronta Dnes, odboráři se však soudu obávat nemusejí. Státní zástupce Václav Kotas, který z vlastní iniciativy začal odborářskou akci prověřovat, žalobu nepodá. Stávka podle něj neovlivnila podstatným způsobem negativně například situaci v regionu nebo podnikání ostatních podnikatelů. Vedení společnosti už dříve uvedlo, že stávku považuje za uzavřenou záležitost, ke které se nebude dál vracet a ani nebude požadovat náhradu škody. Odboráři původně označovali přerušení výroby, kterým vrcholil ve Škodě boj o zvýšení platů, za stávku. Po dotazech státního zástupce začali stávku nazývat jen protestem. Podle zákona o kolektivním vyjednávání mohou odboráři přistoupit ke stávce až poté, co vyčerpají všechny možnosti jednání včetně nezávislého zprostředkovatele ministerstva práce a sociálních věcí, což se nestalo, připomíná Mladá fronta Dnes.
Satelitní mýtný systém, který chce ministerstvo dopravy použít v Česku pro silnice první, druhé a třetí třídy, si vyžádá ve srovnání s mikrovlnou technologií vyšší provozní náklady. S odvoláním na vyjádření odborníků to píše deník Právo. Děkan dopravní fakulty ČVUT a šéf expertního týmu ministerstva Petr Moos je ale přesvědčen, že satelitní technologii patří budoucnost. V Evropě zatím satelit pro mýtné používá jen Německo. Na dálnicích tam platí mýto kamiony o hmotnosti 12 a více tun. Úspěšnost výběru je ale v Německu nižší než v Rakousku či na českých dálnicích, kde firma Kapsch vybudovala mikrovlnný systém s mýtnými branami. Navíc hybridní palubní jednotka pro satelitní i mikrovlnný systém je několikanásobně dražší, než dnešní jednotka jen pro mikrovlny.
Z domu v Kuřimi na Brněnsku, v němž byl týrán sedmiletý Ondřej, mohly podle Mladé fronty Dnes zmizet důležité věci či dokumenty. Deník píše, že domovní prohlídku provedli policisté v domě až týden poté, co chlapce našli a vysvobodili. Sousedé Ondřejovy matky Kláry Mauerové listu potvrdili, že den po vysvobození týraného chlapce přišla do domu blízká přítelkyně rodiny Mauerových Hana Bašová a z domu vynášela nějaké věci. Na otázku, co mohlo policii zmizet, Mladá fronta Dnes odpovídá, že v domě mohly být další důkazy o týrání Ondřeje, o existenci údajné třináctileté Anny či o propojení rodiny Mauerových na sektu vycházející z učení Poselství Grálu.
Jedno jediné písmeno "R", které napíše lékař na recept, může pacientům od příštího roku zachránit tisíce korun, uvádějí Hospodářské noviny. Pokud ho totiž lékař při předepisování léku na receptu vyznačí, započítá se pacientovi do ročního stropu pět tisíc korun celý doplatek, který v lékárně zaplatí. Tato změna se do zákona, který zavádí poplatky ve zdravotnictví, dostala těsně před tím, než ho v tomto týdnu projedná sněmovna. Měla by pomoci desetitisícům chronických pacientů, kteří už dnes za léky zaplatí přes pět tisíc ročně. Poplatky u lékaře nebo doplatky v lékárnách za ně nad pět tisíc korun budou hradit pojišťovny.
Biofarma u Jihlavy začala na polích pěstovat kopřivy. Tedy plodinu, které se zahrádkáři rádi zbavují. Produkci ze čtyř hektarů bude nejprve používat ke krmení zvířat, později se počítá s jejím prodejem zpracovatelským podnikům. Jak uvádí Jihlavský deník, kopřivy vykupují farmaceutické, potravinářské firmy a drogisté, výhledově by mohly být zpracovávány i na textilní vlákna. Ve velkém se již kopřivy pěstují například v Dolním Sasku, v Česku se podle deníku jedná o první pokus. Farmář Josef Sklenář za semena zaplatil desetitisíce korun. Kopřivy považuje za výživnější krmivo, než je vojtěška.