Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Deníky komentují odchod Miloše Zemana ze sociální demokracie, tedy strany, kterou jako její bývalý předseda dovedl do Strakovy akademie. Zeman doufá, že jeho uražený odchod rozpoutá v ČSSD bouři, píše v Lidových novinách Martin Zvěřina.

Miloš Zeman (na billboardu v pozadí Jiří Paroubek), foto: ČTK
Deníky komentují odchod Miloše Zemana ze sociální demokracie, tedy strany, kterou jako její bývalý předseda dovedl do Strakovy akademie. Zeman doufá, že jeho uražený odchod rozpoutá v ČSSD bouři, píše v Lidových novinách Martin Zvěřina. Jenže jeho věrní jsou slabí, nesamostatní kverulanti. Možná se i nějaký poslanec vzbouří, to ale bude vše. Užitek z takové vzpoury může mít jen Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. Koalice možná získá nějaký hlas navíc a sociální demokracie nového "vnitřního nepřítele", proti kterému se může semknout. Současný šéf strany nemá na sobotním sjezdu protikandidáta a jako nestraník se mu Zeman ani nemůže postavit. Podle komentátora Lidových novin by bylo užitečnější, kdyby se Zeman vrátil k politickému kabaretu, který uváděl v televizi na počátku 90. let. Na ten se podle Lidových novin alespoň dalo dívat.

Vystoupením Miloše Zemana ze strany ČSSD ztratila podle deníku Právo jen šedesát korun stranických příspěvků, které Zeman ročně jako důchodce platil do stranické poklady. Jeho odchod ze sociální demokracie dva dny před jejím sjezdem je podle komentátora Jiřího Hanáka zoufale bezmocné gesto. V televizní diskusi minulou neděli totiž Zeman prokázal, že své straně už nemá co říct. I jeho skalní stoupenci se museli červenat při slovech, že každý poslanec má právo hlasovat podle svého svědomí. Čti Melčák a Pohanka, dodává autor komentáře. Sociální demokracie dnes ale podle něj musí ředit problém, který Miloš Zeman v době svého útoku na Strakovu akademii ignoroval. Jemu tehdy stačilo vysát "zdivočelé sociální demokraty" ze všech možných stran. Má-li si ale česká sociální demokracie zachovat vládní potenciál, musí získat příznivce v rodící se střední třídě, mladé a vzdělané lidi. Uvědomovali si to Vladimír Špidla i Stanislav Gross, oba však padli. Jiří Paroubek je však z jiného fládru a od ohlášené modernizace strany zřejmě neodstoupí, píše Právo.


Šéf protidrogové centrály Jiří Komorous není podle Mladé fronty Dnes jediným policistou v tomto elitním útvaru, který byl příslušníkem StB. Dosud v něm pracují i další jeho bývalí spolužáci ze školy pro rozvědčíky, jeden z nich dokonce působí jako jeho zástupce pro krizové řízení. Policejní prezident Vladislav Husák v tom však nevidí žádný problém. Podle svědectví svých spolužáků byl Komorous ve škole velmi aktivní, ve svém ročníku například předsedal základní organizaci KSČ. Komorous však tvrdí, že si své "hříchy z mládí" už odpracoval, svou minulost prý také nijak neskrýval.


Souboj Klaus versus Gore o změnách klimatu se nekonal, uvádějí Hospodářské noviny. Ke střetu mělo dojít na středečním zasedání výboru pro energetiku a obchod amerického Kongresu. Názory českého prezidenta na problematiku globálního oteplování byly ale nakonec pouze součástí tiskových materiálů, které dostali k dispozici novináři. Nikdo z amerických zákonodárců v debatě s Gorem z odpovědí Václava Klause o vlivu lidské činnosti na změny klimatu necitoval. Klaus zastává názor, že oteplování je falešný mýtus, a upozorňuje na nebezpečí, že environmentalisté chtějí vytvořit novou totalitu. Podle Al Gora představuje globální oteplování "největší hrozbu, které kdy lidstvo čelilo".


Podle deníku Právo se nečekaně potvrdila jedna ze spekulací o radaru, který by měl být na žádost Spojených států umístěn v České republice. Podle zprávy ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, která se omylem ministerských úředníků dostala do sněmovny, by do Česka měl být přemístěn radar z tichomořských Marshallových ostrovů. Ve zprávě se píše, že pro vybrané poslance a senátory se v polovině dubna chystá cesta na Aljašku a Marschallovy ostrovy, aby se s radarem seznámili. Ve zprávě se rovněž uvádí, že paprsek radaru na ostrovech je zaměřen na základní a střední školu, čímž se jednoznačně demonstruje neškodnost radaru pro lidské zdraví. Ministr kvůli úniku informací půjde na kobereček k premiérovi Topolánkovi, píše Právo. Premiér totiž opakovaně před poslanci tvrdil, že nemohou oficiálně dostat žádné informace až do chvíle, než vláda odpoví Američanům na jejich žádost. Schwarzenberg se ale brání tím, že vycházel z dohody, že o radaru bude vláda sněmovnu pravidelně informovat.


Ministryně školství Dana Kuchtová, foto: ČTK
Ministryně školství Dana Kuchtová odmítá propustit 20 tisíc učitelů, píše deník Právo. Drastické snížení počtu státních zaměstnanců navrhuje ministerstvo financí. V resortu školství nyní pracuje téměř 230 tisíc lidí, z toho je skoro 150 tisíc pedagogů. Programové prohlášení vlády počítá s každoročním úbytkem o tři procenta do roku 2010. Stát by tak ušetřil jen v kapitole školství 4,5 miliardy korun ročně. Ministryně školství však považuje návrh za nepromyšlený a kontraproduktivní. "Masové propouštění učitelů nepřipadá v úvahu,"řekla Kuchtová v Právu. Upozorňuje navíc na to, že učitelé nejsou státními úředníky, zřizovateli škol jsou obce nebo kraje. Školy proto nelze považovat za orgány státní správy, kde má podle vládního prohlášení k úsporám dojít. Proti snižování počtu pracovníků ve školství se vyjádřily také školské odbory.


Mladá fronta Dnes komentuje nový zákon, podle něhož by pacienti měli mít právo nahlížet do své zdravotní dokumentace a pořizovat si z ní kopie. Zákon schválila sněmovna, nyní o něm bude jednat i Senát. Autor komentáře se zamýšlí nad tím, zda je to dobrý nápad. Lékařská dokumentace je vysoce odborná záležitost, kterou mohou i znalci interpretovat různě. Pro zdravotníky se může toto nové právo pacienta stát noční můrou. Lékaři ztratí mnoho energie i času tím, nežli zápisy pacientům vysvětlí. Ale co naplat, píše komentátor. Přišla epocha "nahlížení do svazků" a je to tak dobře. Lidé za zdravotní péči platí, tak mají nárok vědět, jak se věci mají, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Katedrála sv.Víta
Handrkování o pražskou katedrálu by bylo malicherné, kdyby šlo jen o kameny, sochy a nějaký ten zvon, píší Lidové noviny. Ono jde však o vztah státu a katolické církve. Ze strany státu přitom přežívají nedůvěra a předsudky, ze strany církve přehnaná polistopadová očekávání. Stát nevrací církvi mnohé z toho, co jí v minulosti vzal, a tím ji drží v šachu. Napětí mezi státem a církví podle deníku navíc probouzí v jejich představitelích to horší, co v nich je. Znovu tu je pohled "my a oni", známý z předlistopadové éry. K tomu, aby se situace zlepšila, nepotřebuje církev státní intervence, ale to, aby jí stát neházel klacky pod nohy.


V České republice se otepluje. Dokazuje to nový, unikátní Atlas podnebí Česka, o kterém píše Mladá fronta Dnes. Klimatologové porovnali data z roku 1958 se současnými údaji o klimatu a došli k jednoznačnému záměru: průměrné teploty u nás stoupají, mění se i rozložení srážek. Jižní Morava například zažívá jedno z nejsušších období, což může mít dopad i na zemědělství. Novou knihu chtějí odborníci předat i prezidentu Václavu Klausovi, který se zapojil do debaty o globálním oteplování. Nesouhlasí s tím, že za změny klimatu může i lidská činnost.