Přehled tisku

0:00
/
0:00

Konec roku a úřady utrácejí jako zběsilí, píší Lidové noviny. Na magistrátním webu visela několik dní zpráva, že hlavní město pořídí pro kancelář ředitele magistrátu dva vozy za 22 milionů korun. Ukázalo se, že astronomickou částku zavinila úřednice, která se přepsala o nulu. Ve skutečnosti se jedná o dva miliony.

Konec roku a úřady utrácejí jako zběsilí, píší Lidové noviny. Na magistrátním webu visela několik dní zpráva, že hlavní město pořídí pro kancelář ředitele magistrátu dva vozy za 22 milionů korun. Ukázalo se, že astronomickou částku zavinila úřednice, která se přepsala o nulu. Ve skutečnosti se jedná o dva miliony. Mohlo by jí o úsměvnou historku, kdyby v obecné rovině neukazovala každoroční finiš úřadů při utrácení nevyčerpaných peněz. V tomto případě byla zakázka vypsaná 1. prosince a za týden už byl znám vítěz. Last minute nákupy koncem roku jsou běžnou praxí. Ještě výrazněji než na pražském příkladu to je vidět třeba u Generálního finančního ředitelství. To si na poslední chvíli pořizuje tři tisíce nových počítačů v hodnotě 40 milionů korun. Mluvčí úřadu to zdůvodňuje tím, že nákup zpozdily tahanice o konečnou podobu zákona o veřejných zakázkách. Nejúčinnější by bylo, aby úřady mohly zbylé peníze běžně převádět do dalšího roku a vytvářet si rezervy, říká Stanislav Beránek z organizace Transparency International. Jenže s takovou žádostí instituce paradoxně narážejí u ministerstva financí.


Václav Klaus, foto: Vláda ČR
Prezident Václav Klaus nabízel při pondělním setkání se stovkou čtenářů své knihy na univerzitě v polské Vratislavi eurozóně své zkušenosti z likvidace československé měny. Jeho výroky zveřejnila na webu polská gazeta.pl., píše deník Právo. Případnou účast České republiky na pomoci pro eurozónu prohlásil za 'těžkou chybu'. Jako 'velkou lež' označil prezident Klaus tvrzení, že pád eura by měl nepředvídatelné důsledky. Ty by mohly nastat, pokud by byl odchod od eura proveden chaotickým způsobem. Ale pokud by se odehrál plánovaně a organizovaně, myslím, že by proběhl klidně, prohlásil podle polského webu Klaus.


Trvalo to 22 let, ale je to tady: lékaři mají první učebnici etiky a komunikace s pacientem. A seminář, který na toto téma uspořádala Česká lékařská komora, byl co do návštěvnosti její nejúspěšnější akcí, píše Mladá fronta Dnes. Zdá se, že čeští lékaři chápou, jak důležitá je moc slov při léčbě pacientů. Mnozí zdravotníci teprve až se sami ocitnou v kůži pacienta, pochopí, v čem chybují. Podobnou zkušeností si prošel i spoluautor knihy Petr Bartůněk, který se ocitl po těžké nehodě v kladrubské léčebně. Vydařená kniha, kterou dva roky dávali dohromady spolu s psychologem Radkem Ptáčkem, popisuje úskalí komunikace lékaře - pacient. Od řeči těla a důležitost mimiky až po sdělování drsných diagnóz či hovorech se seniory. Do publikace se dostalo i slovo 'kulich' coby lékařské označení pro pacienty, kteří mají protekci. Původně je nechtěně proslavil šéf nemocnice v Praze - Motole Miloslav Ludvík. Na nahrávce, která unikla z výjezdního zasedání, podřízené nabádal, aby se ke kulichům chovali slušně. Nyní toto slovo používá v kapitole 'Komunikace a etické problémy s VIP pacienty' psychiatr Radkin Honzák. Jak dodává lékař Petr Bartůněk, slovo kulich se používalo odjakživa, on sám ho zná přes 40 let a prý pochází ze jména skutečného prominentního pacienta.


Foto: Milen Yakimov / Stock.XCHNG
Absolventi letos dostávali vyšší nástupní plat než loni, píší Hospodářské noviny. Hvězdou pracovního trhu v Česku roku 2012 bude vysokoškolsky vzdělaný IT specialista, který ovládá němčinu. Specialistů IT je na trhu stále neuvěřitelný nedostatek. Odpovídají tomu i mzdy, které už předběhly dlouho nepřekonatelný bankovní sektor. IT specialisté dnes berou 45 až 60 tisíc korun měsíčně, absolventi 25 až 30 tisíc a mzdy se jim rychle zvedají. Příští rok podle odborníků nebude pro absolventy univerzit nijak příznivý - bude méně nových míst a nárůst platů se čekat nedá. Ti, kteří během studia alespoň půl roku někde pracovali, budou ve velké výhodě. O absolventy s nulovou praxí firmy nestojí.


Jiří a Petra Paroubkovi
Okolnosti, za jakých manželé Jiří a Petra Paroubkovi vydělali na prodeji svých knih pět milionů korun, jsou podle Mladé fronty Dnes (MfD) podivné. Vydavatel Paroubkových knih Aleš Lederer přiznal, že dal bývalému premiérovi tak výhodné podmínky, až sám prodělal. Knihy se navíc na pultech knihkupectví moc neprodávají, hromadně mizí jen z internetových obchodů, uvedl list. "Pan Paroubek chtěl smlouvu na čtyři miliony. Spolupráce by se mi vyplatila až při 100.000 prodaných knihách,"řekl Lederer a dodal: "Jestli si pan Paroubek u mě vydělal čtyři miliony, je to má soukromá věc." Prodat 100.000 výtisků je přitom podle odborníků na knižní trh téměř nemožné. V historii se to z politiků povedlo jen Miloši Zemanovi s knihou o zákulisí ČSSD. Lederer se tak dobrovolně připravil o zisk, uvedla Mladá fronta Dnes. Dvou posledních Paroubkových knih se podle Lederera prodalo dohromady 43.000 výtisků. Manželé Paroubkovi si na jaře koupili za peníze z prodeje svých knih dům v Řecku za pět milionů korun, připomněla Mladá fronta Dnes.


Důl Žebračka, foto: YouTube
Ministerstvo financí zrušilo zakázku na zasypání propadlého dolu Žebračka u Zlatých Hor na Bruntálsku. Český báňský úřad (ČBÚ), který zasypání letos v dubnu nařídil, prý jednal v rozporu se zákonem. Pokud se propadlina nezaveze zeminou, státní rozpočet ušetří asi sto milionů korun. Tolik by totiž zasypání dolu podle ministerských úředníků stálo, píšou Hospodářské noviny (HN). Zasypání nařídil báňský úřad s tím, že propadlina je špatně zabezpečená a proto nebezpečná. Rozhodl však za zády památkářů, na jejichž popud ministerstvo kultury důl prohlásilo v roce 1994 národní kulturní památkou. Nyní to vypadá, že zasypání dolu ani nebude potřeba. Kolem propadliny totiž stojí nový plot. Už dříve uvedla česká centrála cestovního ruchu CzechTourism, že důl Žebračka by se mohl místo zasypání stát lákavou turistickou atrakcí. Obliba hornických památek totiž mezi turisty stoupá.


Lidové noviny v úterý upozornily, že ministerstvo obrany nemůže dohledat dvě obrněné tatry za necelých dvacet milionů. Do pátrání se zapojili i někteří čtenáři. Podle čerstvé reakce generálního štábu vedla poslední cesta tatrovek na Vysočinu. Obě vozidla jsou po zrušení jednotky SOG předána do Zásobovacího střediska Rančířov, uvedl armádní mluvčí. Už od října 2009 tam stojí zakonzervované zcela bez využití. Stejně jako další špičková technika rozpuštěného oddílu SOG, kterou si vojáci pořizovali pro své mise v Iráku a Afghánistánu. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý uvedl, že vhodnější než útvar rovnou zrušit, bylo provést reorganizaci a znovu nadefinovat jeho úkoly. I to mohlo pomoci, aby draze nakoupený materiál nekončil na odstavných parkovištích. Nález dvou tatrovek potěšil Aleše Knížka, ředitele Vojenského historického ústavu. Jeden vůz se budou snažit získat do svých sbírek. Na modelu je nejcennější fakt, že si jej vyrobili sami vojáci. Je to něco podobného, jako když si legionáři v Rusku stavěli dílny v železničních vagonech, přirovnává Knížek.


Horská služba už počítá úrazy na desítky, píše deník Právo. Zima letos ani pořádně nezačala, nicméně horští záchranáři už zasahovali skoro padesátkrát. Nejvíc v Krkonoších a na Šumavě. Úrazům na sjezdovkách dominuje zranění kloubů. Ačkoliv většina lyžařů dnes používá ochranné přilby, které ovšem nejsou samospasitelné, neméně důležitým faktorem bezpečnosti zůstává chování na sjezdovkách, připomíná náčelník horské služby Jiří Brožek. Pohyb na sjezdovkách, kde minulou sezónu přišlo v Česku k úrazu 5309 osob, upravuje často laxně respektované Desatero FIS.