Týden v ČR

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Členství v Evropské unii nemá alternativu, tu však mají cesty k hledání optimálních struktur fungování unie. V novoročním projevu to řekl prezident Václav Klaus. Česko od 1. ledna vede Radu Evropské unie. 1. listopadu letošního roku - to je datum, kdy chce vláda oznámit termín přijetí společné evropské měny.

Novoroční projev prezidenta ČR Václava Klause,  foto: ČTK
Členství v Evropské unii nemá alternativu, tu však mají cesty k hledání optimálních struktur fungování unie. V novoročním projevu to řekl prezident Václav Klaus. Češi by podle něj měli ve vlastním zájmu přijít k červnovým volbám do Evropského parlamentu. Lidé tak mohou ovlivnit dění v unii a další směřování evropské sedmadvacítky, soudí Václav Klaus:

"Členství v Evropské unii pro nás alternativu nemá a je nefér, když nám někdo podsouvá opačný postoj. Metody a formy evropské integrace však řadu variant mají. Některé z nich vedou ke světu svobodnějšímu, jiné k méně svobodnému. Volby do Evropského parlamentu v červnu letošního roku k hledání rozumného evropského uspořádání mohou přispět. Zúčastněme se jich."

Prezident Klaus mluvil i o současné světové finanční krizi. Její dopady podle něj Češi ještě pocítí. I v této souvislosti zdůraznil pozici české vlády:

"Potřebujeme silnou, rozhodnou, dobrou a efektivní vládu, která bude vůči občanům přátelská, která se nad ně nebude povyšovat a která je nebude omezovat spoustou byrokratických opatření, zákazů a příkazů. Vládu, která s nimi bude umět komunikovat a o které bude mít občan pocit, že je to vláda jeho."


Česko od 1. ledna vede Radu Evropské unie. Řešit tak bude agendu celé evropské sedmadvacítky. Tu bude muset například připravit na červnové volby do evropského parlamentu, řešit se bude i reforma evropských institucí, možný summit s novým americkým prezidentem Barackem Obamou ale i konflikt Izraele a Palestiny. Podle premiéra Mirka Topolánka je to pro Česko příležitost, jak dělat nejen domácí politiku, ale i politiku evropskou, případně světovou:

"My v tom půlroce budeme národem a zemí, ke které se budou upírat zraky nejenom Evropanů, ale celé řady zemí. Jsou to například pobaltské země, které doufají, že se vyřeší řada jejich problémů s propojením elektrické soustavy, jsou to země Balkánu, které doufají, že během našeho předsednictví se urychlí některé procedury v přístupovém procesu. Já vím, že to mnoho lidí nezajímá, ale bylo by dobře, aby lidé věděli a byli trochu hrdí na to, že právě toto bude mít Česká republika na starosti."

Kabinet Mirka Topolánka bude navenek zastupovat celou unii, ale doma ho zřejmě čekají tvrdé politické boje, protože premiérovi se dosud nepodařilo vyjednat toleranci opoziční ČSSD. Sociální demokraté připravili dohodu, čekají ale i od premiéra Topolánka omluvu za výroky o krvavých rukou a o vydírání kvůli tomu, že ČSSD ve sněmovně nepodpořila vládní plán zahraničních misí českých vojáků. Šéf ČSSD Jiří Paroubek to ve čtvrtek řekl v České televizi:

"Pan Topolánek mele pořád to samé, něco o vydírání. Myslím, že i ta slova jsem měl na mysli, pokud je použil on, a on je použil znovu teď, aby je zahrnut do té omluvy. Pokud zkrátka omluva nebude, pokud nebude slušnost, tak nemůže být ani vzájemná důvěra, to je zřejmé. Jestli pan premiér hovoří o vydírání, pokud si nezchladí trošku hlavu v těch příštích dnech, tak my prostě jednat do té doby nebudeme."

Druhou podmínkou, kterou ČSSD klade, je, že se vládní strany v Senátu nepokusí bez dohody se sociálními demokraty upravit zákon o zrušení poplatků ve zdravotnictví.

K zahájení českého předsednictví Evropské unii se vyjádřil i kardinál Miloslav Vlk. Podle něj Evropa ztrácí paměť. Zapomíná na své židovsko-křesťanské duchovní kořeny. Je přesvědčen, že tento trend je neprozřetelný. Pro Česko v předsednickém unijním křesle to podle něj znamená výzvu:

"Domnívám se, že my bychom měli, nevím, jestli na to máme, přispět k tomu obnovení paměti. A my máme tradici křesťanskou, duchovní, svatováclavskou. Podívejte se do galérií, tam to všechno je. A my bychom z té tradice a kultury křesťanské měli něco té Evropě také přinést."


Premiér Mirek Topolánek
Koaliční vládu premiéra Mirka Topolánka čekají změny. Jak ve čtvrtek řekl, budou to změny výrazné a chce je oznámit v pondělí 5. ledna na zasedání vlády:

"Já si myslím, že bude výrazná, protože opakuji, že ti lidé nebudou odcházet proto, že by nezvládli své úkoly ve vládě nebo na rezortu, ale spíše nezvládli prezentaci. A musím říct, že ta rekonstrukce se musí týkat všech tří stran, a tak to i proběhne."

Předseda vlády se také rozhodl nejmenovat vicepremiéra pro ekonomiku. Sdělil, že o tom několik týdnů uvažoval, ale nakonec se rozhodl jinak:

"Pokládám tu funkci v dané chvíli ne za zbytečnou, ale beru to jako osobní prioritu, premiérskou prioritu. Všechny ostatní věci jdou stranou. Já budu fakticky člověkem, který bude koordinovat ty práce. Zřizuji, a na vládě o tom budu 5. ledna informovat ministry, Národní ekonomickou radu, do které přizvu, a už to postupně dělám, ty největší experty."

V národní ekonomické radě chce Mirek Topolánek spolupracovat s opoziční ČSSD. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek soudí, že vláda si musí nejdřív ujasnit, co vlastně chce, když najednou nehodlá vytvořit funkci vicepremiéra pro ekonomiku.


Foto: Evropská komise
1. listopadu letošního roku - to je datum, kdy chce vláda oznámit termín přijetí společné evropské měny. Premiér Mirek Topolánek to ve čtvrtek sdělil v České televizi. Přesné datum požadovala opoziční ČSSD i zástupci podnikatelských svazů. Podle národního koordinátora pro přijetí eura Oldřicha Dědka je reálný termín pro zavedení evropské měny rok 2013. Jak řekl, do jeho kompetencí ale termín přijetí eura nepatří:

"Toto bude úlohou České národní banky, která spolu s ministerstvem financí každý rok připravuje materiál o plněné maastrichtských konvergenčních kritérií. Pokud tam takovéto rozhodnutí padne, tak já určitě nebudu rozporovat a vyjádřím s ním plný souhlas."


Řada lidí si čas mezi vánočními svátky a příchodem Nového roku krátila třeba návštěvami výstav. Rekordy v těchto dnech láme výstava populárního českého malíře a ilustrátora Josefa Lady v olomouckém Muzeu umění, na níž je k vidění bezmála 200 obrazů a kreseb. Muzeum v Lomnici nad Popelkou na Semilsku zase vystavuje betlémy z celého světa. Pocházejí ze soukromé sbírky Jarmily Haldové a jak řekl ředitel muzea Jan Drahoňovský, některé z nich jsou kuriozitami. Například betlém zabudovaný do popelníku:

"Jsou zde zastoupeny například betlémy africké z Ugandy, Kenii, Madagaskaru, máme tady indiánské betlémy z Mexika, Bolívie. Jsou to betlémy z různých materiálů, z mahagonu, z mastku, z ebenu. Jsou zde také zastoupeny betlémy z Itálie, z Vatikánu, a pochopitelně nechybí ani betlémy z Čech a z Moravy."