Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek už netrvá na tom, že se trojkoaliční vláda občanských demokratů, lidovců a zelených nesmí opírat o jednoho či několik málo přeběhlíků. Řekl to Hospodářským novinám a deníku Právo.
Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, foto: ČTK
Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek už netrvá na tom, že se trojkoaliční vláda občanských demokratů, lidovců a zelených nesmí opírat o jednoho či několik málo přeběhlíků. Řekl to Hospodářským novinám a deníku Právo. Čunek přitom dosud tvrdil, že by byl nerad, kdyby budoucí vláda stála právě na takzvaných přeběhlících. Čunek chce, aby vláda dostala důvěru a pak co nejrychleji spojila reformní zákony s hlasováním o důvěře. Pokud by neprošly a sněmovna se k nim do tří měsíců neusnesla, musel by prezident vyhlásit předčasné volby. "Spočítal jsem si, že když budu trvat na tom, že s přeběhlíky žádnou vládu nepodpoříme, tak tady bude třetí pokus a ten může být pokusem na léta," vysvětlil v rozhovoru pro Hospodářské noviny změnu svého postoje. Přeběhlíky prý nicméně nadále neuznává a tento způsob "politického turismu" nemá rád. Deníku Právo v této souvislosti také řekl, že v minulosti vyzýval poslance Miloše Melčáka, aby neopouštěl sněmovní klub ČSSD. Nejpozději ve čtvrtek hodlá premiér Mirek Topolánek přinést prezidentovi Václavu Klausovi návrh své druhé ministerské sestavy. Do té doby chtějí mít občanští demokraté, lidovci a zelení hotový také program, kvůli jehož přípravě ustavili expertní skupiny. Paralelně výsledky jejich práce posuzují předsedové stran. Pokud jde o programové priority, zcela uzavřen zatím není podle Čunka žádný bod. "Kromě těch otevřených bodů, které se týkají dopravy, daní, energetiky, lidských práv a sociální spravedlnosti, ale mezi stranami nejsou větší problémy,"řekl Hospodářským novinám. Připustil, že problémová může být debata se zelenými o jaderné energetice. "V době, kdy stát investoval 120 miliard do Jaderné elektrárny Temelín, tak by v programu vlády neměla být likvidační část proti jaderné energetice. Se zelenými se naopak shodneme v důrazu na alternativní zdroje," dodal. Až se strany dohodnou na programových prioritách, mají se domluvit na mechanismech koaliční spolupráce, přesném rozdělení resortů i na tom, kteří politici budou ve vládě. Předsedové ODS, KDU-ČSL a Strany zelených se už dohodli na tom, že nejsilnější strana obsadí polovinu křesel a stejný počet ministrů by měli dohromady lidovci a zelení.
Logo KDU-ČSL
Komentář Lidových novin se podivuje tomu, že podle neoficiálních zpráv mají v nové vládě za KDU-ČSL zasednout Cyril Svoboda, Jan Kasal a Miroslav Kalousek. Tvrzení, že toto by měl být reformní kabinet, podle listu připomíná éru štrougalovské perestrojky. List míní, že dotyční lidovečtí funkcionáři se za léta v politice naučili výměnou za účast na moci klást si skromné cíle, vyčkávat a přežít. Právě jejich přežívací politická existence podle listu přivedla zemi do stavu, kdy reformy zoufale potřebuje.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek (vpředu uprostřed) v kruhu svých kolegů, foto: ČTK
Komentář deníku Právo se vrací v sobotnímu jednání sociálních demokratů. Slovní zatracení komunistů, kterého se dopustil předseda ČSSD Jiří Paroubek, může být podle deníku jen jedním ze záhybů na jeho cestě. Co když jde jen o pragmatické přizpůsobení momentální situaci? ptá se list. Vznikne-li "melčákovská vláda", zůstane sociální demokracie v opozici a tam bude s KSČM zákonitě spolupracovat, podotýká autor glosy. A v případě, že nastane třetí pokus o sestavení vlády a Paroubek jím bude pověřen, bude podle deníku Právo konstruovat vládu s lidovci a zelenými. Zavržení partnerství s komunisty, které tak výhodně uniklo ven z neveřejného projevu, by se stalo vhodným výchozím bodem pro takové rozhovory, míní autor komentáře.
Tisk se ve svých komentářích zamýšlí nad riziky spotřebitelských půjček a hypoték nejen pro dlužníky, ale i pro celou ekonomiku. To, kolik jsou Češi ochotni utratit při nákupním šílenství před Vánoci, má jen málo společného s růstem reálných příjmů. Banky a splátkové kanceláře se však radují. Pavel Páral v Lidových novinách vyslovuje obavy o vliv spotřebitelských půjček na zdraví celé ekonomiky. Situaci přirovnává k době, kdy banky bez rozmyslu půjčovaly čerstvě privatizovaným podnikům a pak se kvůli neopatrné úvěrové politice propadaly do hlubokých ztrát. Banky se však dnes nebojí snižovat nároky na solventnost dlužníků, půjčku dostane skoro každý. Roční poplatky a úroky totiž dosahují 15 a více procent, a to bankám vytváří velmi slušný polštář, který je zbavuje rizika, připouští Páral. Za problém považuje hypotéční půjčky, u kterých bývají pevné úrokové sazby nastaveny jen na dva až tři roky. Při vysoké jistině potom každé zvýšení sazeb je pro dlužníka velmi citelné. A růst úrokových sazeb je za současné situace hodně pravděpodobný, upozorňuje Páral.
Komentátor Hospodářských novin Jan Macháček se zamýšlí na úmyslem finanční skupiny J&T požádat stát, aby začal regulovat ceny hnědého uhlí. Podle něho by finančníci neměli zatahovat stát a daňové poplatníky do svého privátního obchodního sporu s Mosteckou uhelnou. Ceny uhlí stát regulovat podle pravidel Evropské unie nesmí. Navíc stát nemůže regulovat dodávky pro jednu lokální teplárnu. Uhlí by se muselo zlevnit pro všechny, tedy i pro koncern ČEZ s mnohamiliardovými ziska, upozorňuje Macháček. Když se ceny uhlí od MUS šéfům z J&T nelíbí, mohou uhlí nakupovat jinde, třeba i v zahraničí, píše komentátor.
Britští detektivové prošetřují, zda při českém miliardovém tendru na nákup stíhaček v minulosti nedošlo ke korupci. Tendru se totiž zúčastnila i britská zbrojařská firma BAE Systems, která je podezřelá z masivního uplácení při získávání zakázek. Napsala to Mladá fronta Dnes. "Nemohu uvést žádné podrobnosti. Jediné, co mohu potvrdit, je to, že vyšetřujeme obchody BAE Systems v řadě zemí včetně České republiky,"řekl listu mluvčí britského Úřadu pro závažnou hospodářskou trestnou činnost David Jones. Za vlády Miloše Zemana BAE Systems v konsorciu se švédským Saabem vyhrála tendr na dodávku stíhaček. Obchod se ale nakonec neuskutečnil, protože nejdříve parlament neschválil jeho financování a pak ho definitivně pohřbily povodně v roce 2002. Britští vyšetřovatelé nyní zkoumají obchody BAE Systems po celém světě. Kromě Česka prošetřují chování společnosti při získávání státních zakázek v Chile, Tanzanii, Jihoafrické republice, Saúdské Arábii nebo Rumunsku.
Úřad pro ochranu osobních údajů může uložit až desetimilionovou pokutu za údajné sledování chodců před pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Píše to deník Právo. Pracovníci soukromé bezpečnostní služby, kteří sídlo rádia střeží, podle listu natáčejí a fotografují digitálními kamerami a fotoaparáty na místech běžně přístupných veřejnosti vybrané kolemjdoucí. Deník píše, že ochránci dat se začali případem podrobně zabývat. Pokud by úřad zjistil porušení zákona o ochraně osobních údajů, hrozila by stanici pokuta pět milionů korun. Kdyby však jejím jednáním bylo postiženo větší množství lidí, sankce může činit až deset milionů, píše list. Deník již dříve uvedl, že lidé z bezpečnostní služby pořizují ze záznamů databázi možných podezřelých, kterou odesílají do USA, zřejmě pro potřeby amerických tajných služeb. Česká policie byla údajně v minulosti neoficiálně požádána o prověření některých vyfotografovaných osob. Bezpečnostní experti a právníci, které deník Právo oslovil, v tom vidí problém a možné porušení českých zákonů a legislativy Evropské unie.
V Česku jsou nejoblíbenějším televizním pořadem zprávy, teprve na druhém místě jsou filmy. Podle nejnovějšího celoevropského průzkumu sledování televize, který provedla společnost UPC, označilo zprávy za nejoblíbenější pořad 47 procent Čechů a filmy 44 procent. Napsala to Mladá fronta Dnes. K nejoblíbenějším Televizním novinám na Nově každý večer usedá v průměru přes tři miliony diváků. Tolik lidí letos v televizi nezhlédlo žádný film. Kdekoliv jinde v Evropě přitom v oblíbenosti pořadů vedou filmy. "Podobně je to i u sportovních přenosů. Všude jinde vede fotbal, u nás a na Slovensku nejraději fandíme lednímu hokeji," uvedl mluvčí společnosti UPC František Malina. Češi vedou i v pečlivosti, s jakou si dopředu vybírají televizní pořady. Plná čtvrtina lidí si v televizním programu zaškrtává na týden dopředu všechny pořady, které si nechtějí nechat ujít. A denní televizní program si sestavuje 44 procent lidí. Téměř polovina lidí v Česku si ale neumí naprogramovat nahrání pořadu na videu nebo DVD, vyplývá z průzkumu.
