Přehled tisku
Lidovci mají nové šaty, konstatuje deník Právo. Spolu s ostatními deníky se shoduje v tom, že zvolení vsetínského senátora Jiřího Čunka předsedou KDU-ČSL bylo snad jedinou možností, jak zastavit pád lidovců. Ti podle Hospodářských novin opět potvrdili, že umějí naslouchat znamením doby a v době rozmazávání ideologické hranice mezi pravicí a levicí a únavy z okoukaných politiků sáhli po praktickém a rázném vsetínském šerifovi.
Poslankyně ČSSD Anna Čurdová se neshoduje s vedením své strany v názoru na postup ČSSD při vyjednávání o vládě, ale v tuto chvíli kvůli tomu neopustí poslanecký klub ČSSD, jako to udělal její stranický kolega Miloš Melčák. Čurdová to řekla Mladé frontě Dnes. Podle deníku Právo doufá, že diskuse o budoucím směřování ČSSD bude v poslaneckém klubu pokračovat. Před případnou vládou ČSSD s ODS a lidovci by preferovala opozici. Podle PrávaČurdová na dotaz, zda se podobně jako Melčák chystá opustit poslanecký klub ČSSD, napřed jednoznačně neodpověděla. "Řekněme to tak, že dneska jsem to dementovala, že to je nesmysl," reagovala. Předseda poslanců ČSSD Michal Hašek uvedl, že cílem informace o Čurdové je zkomplikovat vyjednávání o vládě a oddálit řešení povolební situace. Mladá fronta Dnes navíc poukázala na to, že Čurdová se před několika dny vyhnula hlasování členů poslaneckého klubu ČSSD, který poslance zavázal, že musejí hlasovat o vládě jednotně, podle toho, co vyjedná vedení strany.
Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká ostře kritizovala státní zástupce za to, že jsou často "ve vleku" policistů, ačkoli by měli být garantem přípravného řízení. Všímají si toho Lidové noviny, podle nichž Vesecká státní zástupce plísnila při pracovní poradě. Důvodů stavu, který se jí nelíbí, může být podle deníku několik - například to, že státní zástupci často sami vzešli z policie a používají stejné metody práce. Jak listu řekl nejmenovaný bývalý vysoký úředník ministerstva spravedlnosti, mívají kamarádské vztahy, kvůli kterým neslouží jako hlídači regulérnosti trestního řízení. Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, který se porady s Veseckou zúčastnil, vidí jako důvody kritizovaného stavu odborné nedostatky, profesní rutinu i některé náznaky vědomého zneužití pravomocí. Lidové noviny napsaly, že podobnému tlaku jako státní zástupci jsou ze strany policie často vystaveni i soudci. Ti kritizují fakt, že na ně policie působí prostřednictvím médií. Pod mimořádným mediálním tlakem byl například soudce, který rozhodoval o uvalení vazby na zadrženého fotbalového bosse Jaroslav Starku. Kromě rozhodování o vazbě policie vytváří na státní zástupce a soudce tlak i v případech domovních prohlídek nebo povolování odposlechů. Praxe je taková, že nejprve se provede domovní prohlídka a teprve potom policie zkoumá, co vlastně zabavila, píší Lidové noviny s tím, že by to mělo být opačně: policie by předem měla mít jasno v tom, co hledá a vyzvat k vydání věci.
Petr Zelenka, který podle policie zavraždil osm pacientů havlíčkobrodské nemocnice tím, že jim dal lék heparin, podle advokáta tvrdí, že heparin nepodal nikomu v jihlavské nemocnici, kde také působil. Podle Mladá fronty Dnes měl Zelenka advokátovi svěřit, že tam ho to ani nenapadlo, protože v Jihlavě byli chodící a mluvící pacienti. Právo zase zjistilo, že by měla být zbavena mlčenlivosti advokátka Marie Cupalová, která pro nemocnici sepisovala trestní oznámení související s úmrtím pacientů. Kdyby byla zbavena mlčenlivosti, mohla by vysvětlit okolnosti jeho vzniku. Policie tvrdí, že průtahy při objasňování vražd způsobila právě malá konkrétnost trestního oznámení nemocnice. Podle listu měl Zelenka doma chorobopisy zavražděných a studoval je. Proto si tak dobře pamatoval jména lidí, který heparin podal.
Suší se poslední knihy poničené povodní v roce 2002, píše deník Právo. Povodně v Praze a jejím okolí poškodily kolem 800 tisíc knih. Zhruba 140 tisíc vzácných tisků bylo posléze zamrazeno. Jejich vysoušení trvalo více než čtyři roky. Povodeň v metropoli nejcitlivěji zasáhla městskou knihovnu, když vyplavila její restaurátorské pracoviště vzácných tisků a depozitář. Vysušení knih je jen jedním z krůčků v návrati tisků do knihoven. Svazky musejí být ještě dezinfikovány, projdou rukama restaurátorů a nakonec nejméně půl roku leží v odvětrávaném prostoru. Návrat jednoho vyplaveného tisku tak trvá roky.
