"Když se v antických hrách dostal děj do slepé uličky, spustila se nad pódium jeřábem postava ztvárňující boha, který neřešitelnou situaci šmahem rozetnul," píše v Lidových novinách komentátor Petr Kolář, protože podle něj, se "k zásahu deux ex machina upínají nejen bezradně působící politici, ale zejména veřejnost".
Zleva: Mirek Topolánek, Ivan Langer a Alexander Vondra, foto: ČTK
"Když se v antických hrách dostal děj do slepé uličky, spustila se nad pódium jeřábem postava ztvárňující boha, který neřešitelnou situaci šmahem rozetnul," píše v Lidových novinách komentátor Petr Kolář, protože podle něj, se "k zásahu deux ex machina upínají nejen bezradně působící politici, ale zejména veřejnost. Ovšem nynější herec obsazený do role Dia - prezident Václav Klaus - nemá ani zdaleka stejné možnosti, jako měli jeho dávní řečtí herečtí kolegové. Pokud se totiž v antických hrách božstvo skutečně spustilo a řešení nadiktovalo, ostatní postavy je respektovaly a nepolemizovaly s ním. A na to Klaus spoléhat nemůže." Prezident by byl podle komentátora Lidových novin spokojenější, kdyby se lídři stran dohodli a on mohl vše jen sledovat a v pravou chvíli se do věci vložit. "Ve čtvrtek jeho představení začíná. Klaus se ho jistě bude snažit odehrát se ctí. Nečekejme od něj však zázraky," uzavírá Petr Kolář svůj komentář v Lidových novinách.
Hospodářské noviny se zajímaly o život nelegálních migrantů, kteří do Česka přicházejí za prací. Obvykle pracují 10 až 12 hodin denně včetně víkendů, neberou více než patnáct tisíc měsíčně, je jim třicet až čtyřicet let. Přesto, že mají většinou vysokoškolské vzdělání, nejčastěji pracují v dělnických profesích ve stavebnictví. "Hlavní důvody, proč k nám přicházejí, jsou jednoznačně ekonomické," říká Zdeněk Čermák, spoluautor studie, kterou zpracovává katedra geografie Přírodovědecké fakulty pro Ministerstvo práce a sociálních věcí. Počet nelegálních pracovníků v Česku se odhaduje na 50 až 200 tisíc, píší Hospodářské noviny. Ti přitom nemají vliv na míru nezaměstnanosti, protože zaplňují mezery na trhu. "Nastupují do profesí, kde lidé chybějí a které jsou pro Čechy neatraktivní," uvedl pro Hospodářské noviny politický geograf Dušan Drbohlav. Odvrácenou stránkou jsou ale daňové úniky, podpora šedé ekonomiky a nedůstojné pracovní podmínky. "S nelegální migrací je úzce spojena i kriminalita a organizovaný zločin," dodává Dušan Drbohlav v Hospodářských novinách.
Generál František Fajtl, foto: ČTK
Událostem z České republiky se v úterý věnují dva z hlavních britských deníků. Listy The Times a The Daily Telegraph otiskly obsáhlé nekrology českého válečného pilota generála Františka Fajtla, který ve věku 94 let zemřel po dlouhé nemoci ve středu 4. října ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Jeho pohřeb se uskuteční za přítomnosti řady politických a dalších osobností tento pátek ve velké síni krematoria v pražských Strašnicích.. Nedávnému skonu jednoho z posledních žijících účastníků letecké bitvy o Británii z roku 1940 bude tento týden věnován i pietní akt, při němž lord Tebbit, náměstek britského ministra obrany pro záležitosti veteránů Derek Twigg a český velvyslanec Jan Winkler položí květy u desky československých pilotů londýnského památníku bitvy o Británii, která byla první porážkou nacistických jednotek a zabránila plánované invazi na britské ostrovy. Listy The Times a The Daily Telegraph obsáhle popisují válečná i poválečná dobrodružství generála Fajtla a zdůrazňují, že navzdory tomu, že bojoval za svobodu Československa, musel po válce za komunistického režimu do vězení. Jeho rehabilitace nastala až po pádu komunistického režimu, zdůrazňují oba deníky.
Benjamin Kuras v Mladé frontě Dnes upozorňuje na jednu pozoruhodnost mezi všemi povolebními spekulacemi, a sice na to, že "během čtyř měsíců faktického bezvládí český stát, český národ, česká ekonomika, kultura a vzdělání fungují dál, stejně jako za té nejlepší vlády. Z čehož se dá vyvodit, že pro blaho českého národa by bylo nejlepší nemít vládu žádnou." V rovnoměrném rozložení voličských preferencí mezi levici a pravici, které se však mezi sebou vždy domluví, dávají podle Kurase Češi najevo, že jim je opravdu lhostejné, kdo sedí ve vládě, pokud se jim nesnaží vládnout. "Vláda, parlament, prezident a všechny státní instituce tudíž mají pro Čechy význam ryze dekorativní a teatrální - což ostatně Václav Havel věděl od samého začátku," domnívá se v Mladé frontě Dnes Benjamin Kuras. "Nejefektivnější - a taky nejlevnější - vládní systém by tedy byl takový, v němž by se nemusely nikdy konat žádné volby, nechalo by se na politicích, aby si role rozdělili podle svých vlastních pravidel a třeba i s pomocí profesionálních režisérů. Na ten se ale podle autora těšit nemůžeme, "takže zbývá co nejdříve propustit ty herce, kteří politiky dnes hrají, a jejich režiséry a inspicienty, kteří je řídí, protože jejich repertoár začíná být příliš omletý, předvídatelný a nudný, a vyměnit je jinými, kteří by uměli hrát něco zajímavějšího".
Foto: ČTK
Desítka těžkooděnců v černých kuklách se samopaly, terénní vozy s kouřovými skly a hlouček netrpělivých fanoušků čekajících na příjezd hvězdy. Tak podle Mladé fronty Dnes vypadal převoz Věstonické venuše, hvězdy staré 25 000 let, která v pondělí dorazila z Moravského zemského muzea v Brně do Prahy. V hlavním městě a vůbec v Čechách se nejslavnější Moravanka ocitla úplně poprvé od doby, co byla před jednaosmdesáti lety nalezena. Originál sošky bývá vystavován jen zřídka, nyní bude podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše součástí nové výstavy Lovci mamutů, jež je věnována době pravěku. Postavičku z pálené hlíny našel v roce 1925 tým paleontologa a archeologa Karla Absolona při průzkumu sídliště lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi. Od té doby patří Moravskému zemskému muzeu v Brně, píše Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny připomínají na svých stránkách 50leté výročí existence pražského kouzelnického klubu. Lidé nadšení kouzelnictvím se poprvé sešli 12. října 1956 v pražské kavárně U Nováků, kde založili kouzelnický kroužek Kim club Praha. Jméno "Kim" je složeninou počátečních písmen slov kouzla, iluze a magie. Po krátkém přerušení v 90. letech funguje klub znovu od roku 2000, kdy se z něj stalo občanské sdružení. Dnes má 35 členů, z toho ale jen jednu ženu, informují úterní Lidové noviny.
Deník Právo zve na výstavu umělkyně známé pod jménem Ultra Violet. Její díla budou vystavena od 10. října do 5. listopadu v Muzeu Kampa. "Ultra Violet, múza Salvadora Dalího a Andyho Warhola, je kultovní osobou newyorské umělecké scény, kde žije už půl století," řekl k výstavě publicista Jiří Kostelecký. Komorní kolekce s názvem Symboly věčnosti doprovází knihu jejích vzpomínek Patnáct minut slávy - Má léta s Andy Warholem, která vychází znovu v českém překladu, informuje úterní Právo.
