Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Občanští demokraté nepřistupují jednotně k možnosti uspořádat referendum k otázce umístění protiraketové základny Spojených států na území České republiky. Zatímco předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý se této myšlence nebrání, první místopředseda strany Petr Nečas je proti. Informuje o tom deník Právo.

Foto: ČTK
Občanští demokraté nepřistupují jednotně k možnosti uspořádat referendum k otázce umístění protiraketové základny Spojených států na území České republiky. Zatímco předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý se této myšlence nebrání, první místopředseda strany Petr Nečas je proti. Informuje o tom deník Právo. "Já jsem mnohokrát prohlásil, a je to i názor ODS, že jsou tři oblasti, které by měly být pro referendum tabu. První oblastí jsou občanská práva a svobody, druhou oblastí jsou daňové otázky a třetí je národněbezpečnostní oblast,"řekl deníku Nečas. Naproti tomu Tlustý v neděli v České televizi prohlásil, že referendum nevylučuje, a uvedl, že by se mohlo stát součástí veřejné diskuse. Pro referendum se vyslovili i zástupci dalších čtyř sněmovních stran. Oficiální žádost Spojených států o případnou účast státu na projektu protiraketové obrany USA se očekává koncem prázdnin. Téměř polovina občanů se přiklání k názoru, že případné umístění americké protiraketové základny v Česku neposílí bezpečnost země ani spolupráci se spojenci.


Do státní pokladny přiteče v příštím roce podle nejnovějších odhadů ministerstva financí o zhruba 25 miliard korun víc, než kolik činily původní propočty. Češi navíc zaplatí v příštím roce na daních rekordních 515 miliard korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, nejvyšší daňový výnos mají přinést dražší cigarety. Spotřební daň na tabákové výrobky má stoupnout od ledna a přinést za rok až deset miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka oznámil, že vládě předloží návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 88 miliard korun. K tomu si podle deníku dopomohl trikem, který však Brusel nepovoluje. Do příjmů započítá i 20 miliard korun příjmů z privatizace. O tyto peníze se dluh posuzovaný podle měřítek EU stejně navýší. Včetně hospodaření krajů a fondů dopravy i bydlení vzroste na 130 miliard korun. Jak informují Lidové noviny, podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty tak bude schodek veřejných financí představovat 3,8 procenta hrubého domácího produktu. Janota zároveň potvrdil, že "tím nesplníme maastrichtská kritéria". Ta je nutné splnit kvůli přijetí eura. Podle Lidových novin se tak plán vlády přijmout euro v roce 2010 zřejmě opět posune.


Čeští vědci jsou na dobré cestě vyvinout účinný lék proti ptačí chřipce. Jak píše Mladá fronta Dnes, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd do americké farmaceutické firmy Gilead Sciences odeslal k testům vzorky svých nových chemikálií. Naděje, že se z českého preparátu za pár let vyvine světově uznávaný lék proti ptačí chřipce, je velká. Podle informací listu by mělo jít o preparát s mnohem lepšími vlastnostmi a menšími vedlejšími účinky než má známý Tamiflu. Ředitel ústavu Zdeněk Havlas ale nabádá ke střízlivosti, protože na výzkumu léku bude nutné ještě několik let pracovat, než bude možné říct, že je vše hotovo, píše list. Na ptačí chřipku dosud zemřelo podle posledních Údajů světové zdravotnické organizace (WHO) nejméně 136 lidí. Smrtící virus ptačí chřipky H5N1 se vyskytl ve více než padesátce zemí světa.


Studovat v zahraničí by v budoucnu mohl být pro některé české vysokoškoláky problém, informují Hospodářské noviny. Rakouské a belgické univerzity totiž chtějí od září omezit počet zahraničních posluchačů, a to především mediků, aby nezabírali místa domácím studentům. A podobně uvažuje také Dánsko. České úřady i sami studenti se systémem kvót vesměs nesouhlasí. A omezování přístupu studentů na některé univerzity se nelíbí ani českému ministerstvu školství. Podle evropské legislativy mají navíc všichni občané Evropské unie stejnou možnost studovat v zemi unie jako její obyvatelé. Česko zatím zavedení podobných kvót neplánuje. Jedním z důvodů je to, že peníze ze školného, pokud ho zahraniční student platí, jsou pro tuzemské univerzity dobrým příjmem, konstatují Hospodářské noviny.


Duty-free obchody na letištích se stávají prvními oběťmi zmařených teroristických útoků na letecké linky z Velké Británie do Spojených států. Jak vysvětlují Hospodářské noviny, poté, kdy si kvůli bezpečnosti smějí lidé brát na paluby vybraných letů jen základní věci, klesl obrat těchto prodejen až o polovinu. Experti navíc předpokládají, že by problémy duty-free prodejen mohly být ještě větší. Celosvětový obrat tohoto prodeje je přitom 26 miliard dolarů. Obchodníci tvrdí, že vše záleží na době, po kterou budou zesílená bezpečnostní opatření platit. Jak dlouhé to období ale bude v tuto chvíli nikdo nedokáže předpovědět. Podle expertů ale nebude možné, aby zesílená opatření platila na neurčito. Předpokládají, že bude znovu povolen minimálně prodej parfémů a alkoholu. Prodejny na letištích v Praze a v Brně výrazné potíže zatím nepocítily, doplňují Hospodářské noviny.


Z morálního gesta policejního prezidenta Vladislava Husáka se stává byrokratický zádrhel, píší Lidové noviny. Někteří státní úředníci jsou totiž s tvůrci nového zákona o provozu na silnicích zajedno: pro dobrovolné odevzdání řidičského průkazu na pouhé 3 měsíce neexistuje žádný paragraf. Jinými slovy, pokud bude chtít Husák svůj řidičský průkaz zpět, měl by absolvovat opravné zkoušky v autoškole. O tom, že by si kdokoli mohl z úředního trezoru udělat časově omezenou úschovnu svých dokladů, zákon totiž nic neříká. Husáka nachytali novináři, jak se po dálnici řítí nepovolenou rychlostí. Šéf policie se potrestal tím, že na 3 měsíce odevzdal svůj řidičský průkaz pražskému magistrátu. To se ale setkalo s údivem úředníků jiných měst, protože tento krok nemá oporu v zákoně. Pražští úředníci, kteří Husákovy doklady střeží, naopak tvrdí, že jen vyhověli žádosti policejního šéfa, dodávají Lidové noviny.


Doping v československém sportu organizoval v 70. a 80. letech přímo stát. Mladé frontě Dnes se podařilo získat dokumenty, které nezvratně dokazují, že doping schválil Ústřední výbor KSČ a zaštítila ho tehdejší vláda. Shromažďování důkazů trvalo několik let. Systém, který ve velkém zásoboval sportovce anabolickými steroidy, zahrnoval lékaře, trenéry i sportovní funkcionáře. Sportovcům, kteří by zakázané látky odmítli, hrozil okamžitý vyhazov z reprezentace. Kořeny státního dopingu sahají podle objevených dokumentů před olympijské hry v Montrealu 1976. 80. léta byla dobou výrazných úspěchů československých atletů. Závodily tehdy hvězdy jako Jarmila Kratochvílová, Helena Fibingerová nebo Imrich Bugár. Někteří ze sportovců dokonce prý žádali i větší množství dopingu. Naprosto nezřízeně se podle Mladé fronty Dnes krmili anaboliky například vzpěrači za éry trenéra Emila Brzosky.


Do výšky krušnohorské dominanty, vrcholu Klínovce, budou dosahovat tři téměř 70 metrů vysoké větrné elektrárny. Jak píše