Podle deníku Právo má Česká republika téměř jistou investici v průmyslové zóně v Nošovicích. Jihokorejská automobilka Hyundai se s největší pravděpodobností už rozhodla, že tam postaví svůj nový závod. Smlouvu s ministerstvem průmyslu a obchodu podepíše nejspíš příští týden, možná už v pondělí, uvádí dobře informovaný zdroj deníku. V neděli má totiž do Prahy přijet prezident Hyundaie Čong Mong-Ku.
Podle deníku Právo má Česká republika téměř jistou investici v průmyslové zóně v Nošovicích. Jihokorejská automobilka Hyundai se s největší pravděpodobností už rozhodla, že tam postaví svůj nový závod. Smlouvu s ministerstvem průmyslu a obchodu podepíše nejspíš příští týden, možná už v pondělí, uvádí dobře informovaný zdroj deníku. V neděli má totiž do Prahy přijet prezident Hyundaie Čong Mong-Ku. Podpůrný tým korejské firmy je tu už od středy. Podle ministra Urbana i premiéra Jiřího Paroubka může celková výše investice, které s jihokorejskou automobilkou přijdou, dosáhnout až 45 miliard korun, píše Právo.
Ministr zemědělství je možná ve střetu zájmu, tvrdí nezávislá organizace Transparency International. Jak vysvětlují Lidové noviny, Jan Mládek před nástupem do funkce založil podnikatelské družstvo zaměřené na odborné přednášky. To poskytuje služby firmám, o kterých jako náměstek ministra financí ještě nedávno rozhodoval. Jde třeba o Československou obchodní banku nebo IPB. Jan Mládek se přitom tehdy podílel na prodeji IPB, ovládané japonskou Nomurou, do rukou ČSOB. Mládkovo družstvo pořádalo i semináře pro Český Telecom, který ministr kdysi připravoval k privatizaci. Ministr Mládek sice z družstva odešel už před pěti lety, dodnes ale vystupuje na jeho seminářích. A za to také dostal zaplaceno, upozorňují Lidové noviny.
Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International
Rekordní dividendy až za 110 miliard korun si letos z Česka na své účty převedou zahraniční vlastníci zdejších firem. Bude to skoro desetinásobek oproti roku 2000. Vyplývá to z údajů, které Hospodářským novinám poskytla Česká národní banka. Její předpověď se shoduje i s názory zdejších a zahraničních analytiků, uvádí deník. Experti hovoří o tom, že ekonomika je "zralá". Zahraniční vlastníci už nemusejí zdaleka tolik investovat do modernizace. "V minulosti investovali zhruba dvě třetiny toho, co zde vydělali; teď je to asi polovina," řekl listu Miroslav Plojhar ze Citibank.
Správa hřbitovů v pražských Ďáblicích odmítá, že by v jednom hrobě leželi vedle sebe parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, a čelný nacistický pohlavár Karl Hermann Frank. Jak uvedl pro deník Právo vedoucí Ladislav Máj, byli tam pouze příslušníci wehrmachtu. Jejich ostatky se v druhé polovině 90. let převezly do Ústí nad Labem. Mladá fronta Dnes se ve své zprávě opírala o soukromého badatele Jaroslava Čvančaru. Ten však pro Právo uvedl, že nikdy netvrdil, že všechni leží vedle sebe. Trvá ale na tom, že ostatky parašutistů v Ďáblicích skutečně jsou. V roce 1938 byla podle Čvančary u severní hřbitovní zdi vyhloubená jáma, která mohla unikat pozornosti nežádoucích svědků, a tam postupně mohlo tajně za války i po ní skončit až osm tisíc mrtvých. Čvančaru částečně podpořil Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu. Podle něho parašutisté leží na hřbitově v Ďáblicích, kde jsou uloženy i ostatky K.H. Franka. Považuje však za přehnané, že by leželi vedle sebe. Nesouhlasí s tím, že by v jámě mohly být tisíce lidí, hovoří spíše o stovkách. Nejasnosti vznikly podle historiků v 50. letech, kdy shořela hřbitovní kniha. Komunistický režim se tak údajně snažil zahladit stopy po svých zločinech. Právě v Ďáblicích byli totiž pohřbeni umučení a popravení hrdinové třetího odboje.
Zámek Opočno|Foto: Pavla Horáková, Radio Prague International
Krajský úřad v Hradci Králové vydal potvrzení o českém státním občanství Josefa Colloredo-Mansfelda, jehož dcera Kristina žádá na východě Čech v restituci rozsáhlé majetky. Potvrzení jí může pomoci v dílčích majetkových kauzách, pravděpodobně ne však při vydání zámku Opočno. Uvedla to Mladá fronta Dnes. Až dosud byla státní příslušnost Josefa Colloredo-Mansfelda zpochybňována tvrzením, že se za války přihlásil k říšskému občanství. Přímý důkaz se o tom ale nikdy nenašel. Dcera původního majitele Kristina Colloredo-Mansfeldová se vydání opočenského panství domáhá od roku 1995.
Smutné a bolestné bude počítání po letošní zimě, píše Mladá fronta Dnes. Pojišťovny zaplatí obrovské škody na majetku, skoro třicetkrát víc, než loni. Jen ohlášených pádů střech bylo letos přes dvě stě, a to hasiči odhadují, že je to jen asi desetina všech případů. Silničáři bojují s financemi už dlouho. Letošní zima byla dražší více než o jednu miliardu korun. Neobvykle dlouhé zimní období ale postihne i české rodiny a firmy. Nejvíce to pocítí na účtech za topení.
Sto šedesát jedna milionů korun. O tolik měl, podle Hospodářských novin připravit stát likvidátor Fondu dětí a mládeže. Pavel Žák totiž prodával nemovitosti za daleko nižší cenu, než byla jejich tržní hodnota. Policie likvidátora fondu už loni v září obvinila. Škodu odhadla na jednatřicet milionů korun. Vyšetřování Národního kontrolního úřadu ale ukázalo, že při rozprodávání majetku Fondu dětí a mládeže nejspíš šlo o promyšlený tunel. Pavel Žák prodal osmadvacet z šestatřiceti nemovitostí třem firmám, které vznikly jenom týden před výběrovým řízením. Likvidátor fondu navíc o prodeji informoval jen v obchodním věstníku a ne v novinách. Prodej dokonce neoznámil ani ministerstvu financí.
Ani špatná ekonomická situace často nedonutí Čechy, aby se odstěhovali jinam. Zjistila to Mladá fronta Dnes na základě statistických údajů za poslední čtyři roky. Češi jsou konzervativní. Z regionu s největší nezaměstnaností - z Mostecka se za poslední roky odstěhovalo jen pár stovek lidí. Deník ale vypozoroval opačný trend - lidé se stěhují z velkých měst, kde je většinou práce dostatek. Praha, Brno a Ostrava každoročně ztratí tisíce občanů. Další se přistěhují, ale úbytek převažuje. Lidé odchází za novým a levnějším bydlením a čistým vzduchem. Nejčastěji do satelitních vesniček za městem. Do práce pak většinou dojíždějí. Podle odborníků by se v budoucnu mělo stěhovat čím dál tím víc Čechů, dodává Mladá fronta Dnes.
Tržnice s textilem z Asie
Potůčky na Karlovarsku se nechtějí vzdát velké asijské tržnice, která na území obce stojí. Pokud by tržnici zrušily, přišly by o významnou část příjmů rozpočtu. Ročně představuje více než 20 milionů korun. V obci má přitom vyrůst zcela nové nákupní centrum, píšou Deníky Bohemia. Neměli bychom peníze na provoz školy nebo školky a dopadli bychom špatně. Tržiště zaměstnává i hodně místních lidí," řekl starosta Pavel Husařík. Podle něho mají o tržiště turisté stále zájem. V září nebo říjnu se navíc otevře v Potůčkách hraniční přechod i pro automobily. Na tržnici nedají dopustit ani místní. Podle nich by byla hloupost areál rušit. Díky trhovcům a jejich zákazníkům se v Potůčkách uživí například několik kadeřníků a dalších živnostníků.
Život s dětmi je v současné době ekonomický nerozum, domnívají se Hospodářské noviny a komentují tak poslední demografické údaje Českého statistického úřadu. Češi pomalu vymírají a úbytek obyvatel v republice nahrazují cizinci. Deník se domnívá, že mladí lidé v současné době odkládají založení rodiny především z ekonomických důvodů. "Život s dětmi je dnes fakticky ekonomický nerozum. Pacholátka přinášejí emoční slast, ale hospodářskou strast," píše deník.
Blanka Fuxová s dcerou Půlnoční bouře, foto: ČTK
Pražský soud zamítl odškodné 100.000 korun a omluvu, které od státu požadovala matka holčičky pojmenované Půlnoční bouře. Jak píší Lidové noviny, sociální úřednice holčičku rodičům na jaře 2002 odebraly a umístily do kojeneckého ústavu kvůli tomu, že neměla rodný list, nebyla zapsána v matrice a neměla povinné očkování. Matrika totiž odmítla dítě s neobvyklým jménem zapsat a vystavit mu rodný list. Úředníci podle soudce Martina Valehracha plnili svou zákonnou povinnost, protože nebyli k dítěti "vpuštěni a nemohli ověřit, v jakých podmínkách žije". Případem Půlnoční bouře se v minulosti zabývala také ombudsmanova kancelář. Podle ní sociální pracovnice v této kauze pochybily. Matka dívky se svým partnerem žijí podle Lidových novin alternativně a stát k životu už léta nepotřebují. Většinou bydlí na svém statku a jedí jen to, co sami vypěstují. Dcera se jim narodila doma během bouřky a podle toho dostala jméno Půlnoční bouře.
