Přehled tisku

V komentáři Mladé fronty Dnes se píše o možnosti vzniku velké povolební koalice sociálních a občanských demokratů. Podle autora by bylo sice lepší, kdyby volby měly jasného vítěze. V opačném případě se ale není třeba děsit velké koalice. Ta by podle něj byla férovou možností do doby, než bude v Česku možné klasické střídání pravicových a levicových vlád. K tomu je ale nutné, aby si lidovci ujasnili, zda jsou levice, či pravice, a aby komunisté zanikli, nebo se přejmenovali a vzdali stalinské rétoriky, napsal deník.

---

Právo komentuje tři roky působení Václava Klause ve funkci prezidenta. Klaus podle něj v politice hraje především svůj vlastní part. Jeho cílem je být zvolen na dalších pět let a tomu podřizuje vše, uvádí se v komentáři. Autor mimo jiné připomíná veto, které Klaus uplatnil vůči zákonu o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví. "V době, kdy zákon vetoval, stoupla mu popularita o pět procent," všiml si komentátor.

---

Podle Lidových novin nejsou někteří sociální demokraté příliš nadšeni ze svého jihočeského lídra a nejpopulárnějšího českého politika Vítězslava Jandáka. Podle listu o něm hovoří jako o neřízení střele a člověku, který působí problémy. "Vystupuje s naprosto nepřipravenými záležitostmi, které s nikým nekonzultuje," cituje deník zdroj blízký kabinetu.

---

ČSSD zvažuje, že zamítne trestní zákoník, ze kterého byl na návrh poslance ODS Marka Bendy odstraněn paragraf postihující tunelování firem. Píší o tom Hospodářské noviny. Zamítnutí zákoníku podpořil šéf strany Bohuslav Sobotka a podle deníku o tom má znovu jednat klub ČSSD za účasti premiéra Jiřího Paroubka. Z úterního vyjádření předsedy poslaneckého klubu ČSSD Michala Haška vyplynulo, že sociální demokraté chtějí trestný čin do legislativy vrátit, zatím ale nevědí, jak přesně to udělat. Podle HN je připraveno jednat se sociálními demokraty i ministerstvo spravedlnosti. Podle šéfa resortu Pavla Němce je možné se dohodnout na technickém postupu.

---

Premiér Jiří Paroubek se v Právu zabývá důvody, proč sociálním demokratům klesají volební preference. První příčinou klesající obliby ČSSD jsou podle Paroubka nepopulární kroky ve zdravotnictví. Tento resort potřebuje zásadní změny, ale dosavadní kroky se odrazily na popularitě sociální demokracie. Například úhradovou vyhlášku, která bude dodatečně k 1. dubnu změněna ve prospěch lékařů, premiér nazval "technokraticky správnou, ale politicky necitlivou". Podle Práva tím Paroubek poprvé veřejně varoval ministra Ratha, který svou razancí sjednotil vedení většiny lékařských organizací v odporu proti krokům ČSSD. Paroubek se chce poradit s vedením strany, jejími volebními lídry a manažery, jak nepříznivý vývoj zvrátit. Volební štáb ČSSD podle něj zatím nedokázal vymyslet témata volební kampaně. Za propadem preferencí stojí podle Paroubka i pasivita regionálních představitelů ČSSD. Další příčinu odlivu voličů vidí Paroubek v médiích, některá podle něj produkovala vůči ČSSD "jednu aféru za druhou".

---

Deníky také ostře kritizují Ústavní soud i politiky za řešení regulovaného nájemného. Ústavní soud totiž odsoudil regulované nájemné, ale zároveň odmítl, že by pasáže občanského zákoníku o nájemném byly v rozporu s ústavou. A politici si rázným rozhodnutím o zrušení regulovaného nájemného nechtějí odradit voliče. Hospodářské noviny připomínají, že občanský zákoník umožňuje dědění dekretů na byt s regulovaným nájemným. To podle deníku vytváří v nájemnících pocit jakéhosi pseudovlastnictví. Podle dalšího sporného paragrafu může majitel dát nájemníkovi výpověď pouze v případě, že mu sežene rovnocennou náhradu. Stát tak za peníze majitelů domů provádí sociální politiku, která dotuje náhodně vybranou skupinu lidí, upozorňují Hospodářské noviny. Komentátorka Mladé fronty Dnes v souvislosti s regulovaným nájemným konstatuje, že politici diskriminují majitele a dělí nájemníky hlavně kvůli sobě. Proklamovaná rovnost všech a sociální cítění by politikům totiž v případě nepopulárního rozhodnutí o zrušení neregulovaného nájemného mohly sebrat "dekret" na místo v parlamentu.

---

Policie posiluje elitní protikorupční útvar, uvádí deník Právo. Podle policejního prezidenta Vladislava Husáka by se měl od dubna zvýšit na dvojnásobek počet elitních detektivů, kteří se specializují na nejzávažnější případy korupce. V současné době jich je pro celou republiku pouze čtyřicet. Stabilizace protikorupční policie je podle Husáka v současné době priorita, proto se připravuje reorganizace Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. Loni tato elitní policejní složka prošla krizí, když ji opustilo téměř padesát lidí. Do civilu mimo jiné odešli policisté spojení s domovní prohlídkou u uprchlého miliardáře Radovana Krejčíře.

---

V orgánech soukromé brněnské Vysoké školy Karla Engliše působí nejen lidé podezřelí z napojení na skupinu kolem soudce Jiřího Berky, kteří čelí obvinění ze zmanipulování konkurzů, ale i někteří politici. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Deník s odvoláním na internetové stránky školy napsal, že členy její akademické rady jsou například senátor Josef Jařab, ministr životního prostředí Lubomír Ambrozek, ředitel společnosti Setuza František Janů či manželka europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného Konstancie. Je v ní ale i soudce Zdeněk Sovák, který byl dočasně zbaven funkce, protože je podezřelý z porušování autorských práv a podvodu, či Jan Harangozzo. Ten čelí obvinění z pokusu uplatit bývalého kancléře Národního bezpečnostního úřadu Vladimíra Šišu. Ambrozek listu řekl, že se zatím žádného jednání školy nezúčastnil a přesně ani neví, komu škola patří. "Pokud se skutečně jedná o majitele, který je zapleten do nekalostí, akademickou radu opustím," řekl ministr.

---

Česká republika musí opět platit za soudní průtahy, uvádí deník Právo. V úterý byla opět odsouzena u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za přílišnou délku řízení u tuzemských soudů. Tentokrát si na průtahy v soudním řízení stěžoval Břetislav Bačák, který byl v roce 1997 obviněn z porušení povinností při správě cizího majetku v bance a jehož případ není dořešen ani po více než osmi letech. Za utrpěnou škodu mu štrasburský tribunál přiznal odškodnění ve výši 6500 eur a dalších 1200 eur jako náhradu soudních výdajů. Soudci ve Štrasburku však odmítli jeho požadavek na kompenzaci údajné hmotné škody ve výši téměř deseti milionů korun.