Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Letošní první leden ukázal, že Rusko nepatří do skupiny vyspělých zemí G8. Ve svém komentáři tak soudí Lidové noviny. Z Ruska k tomuto dni přestal proudit na Ukrajinu zemní plyn a Rusko se zároveň stalo předsedající zemí G8. "Pokud Rusko vnese i do tohoto elitního společenství způsoby, jež nyní používá v hádce s Kyjevem, pak slovo 'elitní' bude ve vztahu k G8 nutno zaměnit za nějaké jiné," míní list.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Dnešní deníky kritizují novoroční projev prezidenta Václava Klause. Tisk považuje jeho tradiční promluvu k občanům většinou shodně za slabou. Někteří komentátoři se také domnívají, že projev hlavy státu byl určen spíše politikům než obyčejným lidem. Klaus si podle nich nekonfliktní řečí začal připravovat půdu pro své znovuzvolení. Lidové noviny považují prezidentův novoroční projev za slabý. Klaus podle deníku podal "výkon z druhé ligy" a byl - co se týče kritiky - velmi opatrný. "Klaus ukázal, že když něco potřebuje, umí být hodný. Ale lidem toho moc neřekl. Jeho první letošní projev zkrátka nebyl adresován občanům, ale pár desítkám českých politiků," píší Lidové noviny.

Stejný názor mají i Hospodářské noviny, podle kterých Klaus mluvil nečekaně smířlivě a málo. "Prezidenta čeká boj o znovuzvolení a nemůže si popudit nikoho, ani levicové poslance. Nejdůležitější z jeho projevu tak bylo právě všechno to, co spolkl a neřekl," domnívá se deník. Mladá fronta Dnes pak označila Klausův projev za prázdný. "Václav Klaus letos nadstranickost dodržel. Před zlomovými volbami nejpopulárnější politik ani v náznaku nedoporučil občanům pravici a levici neznevážil," píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku by stálo za úvahu mimo jiné zrušit "mýtus o nadstranickém prezidentovi", který se už prý nehodí do moderní doby. Také Právo zmiňuje z prezidentova projevu jeho slib nestranit nikomu před parlamentními volbami a poukazuje v této souvislosti na prezidentské volby v roce 2008.


Foto: ČTK
Letošní první leden ukázal, že Rusko nepatří do skupiny vyspělých zemí G8. Ve svém komentáři tak soudí Lidové noviny. Z Ruska k tomuto dni přestal proudit na Ukrajinu zemní plyn a Rusko se zároveň stalo předsedající zemí G8. "Pokud Rusko vnese i do tohoto elitního společenství způsoby, jež nyní používá v hádce s Kyjevem, pak slovo 'elitní' bude ve vztahu k G8 nutno zaměnit za nějaké jiné," míní list. Odběratelé ruských energetických surovin se musejí připravit na to, že je může stihnout stejný osud jako Ukrajince, varuje deník.

Podle Hospodářských novin napovídají obezřetné evropské reakce tomu, že krizové scénáře pro případ utažení kohoutků ještě nejsou na stole. "Ale už jen samotné úvahy o nich přesvědčivě dokazují, že ve vzájemné energeticko-politické vazbě mezi Ruskem a zeměmi, kterým dodává zemní plyn a ropu, není něco v pořádku," soudí komentář. Mocenské tahy, jakým je bezesporu požadavek takřka bezprostředního několikanásobného zvýšení cen zemního plynu, se ale kříží s ambicí Ruska být přijato jako rovný mezi rovnými v G8. Vyhrocením nátlaku do krajnosti může Moskva hodně ztratit, a to nejen na Ukrajině. "Jakou cenu má dodavatel, který zemní plyn a ropu používá jako zbraň?" uzavírají svůj komentář Hospodářské noviny.


Státu hrozí žaloby o miliardy korun kvůli sporu s lesnickými firmami. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezrušil platnost výběrových řízení státního podniku Lesy ČR, které přitom za neprůhledné považuje i Evropská komise. Nově uzavřené smlouvy na lesnické práce, uzavřené podle výsledků údajně netransparentních výběrových řízení, tak k 1. lednu vstoupily v platnost. Píšou to Hospodářské noviny. "Nemůžeme tendry zrušit, to přísluší jedině soudu," uvedl předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina. "Od 1. ledna tedy musí všechny smlouvy platit, i když stanovisko Bruselu bereme velmi vážně," dodal. Podnikatelé hodlají na státu požadovat odškodné za to, že přes kritiku Bruselu nové smlouvy potvrdil.


České firmy vyvážejí do Číny zbraně za stamiliony korun, a to přes přes zbrojní embargo, které EU na Čínu uvalila. Informuje o tom týdeník Euro na základě čerstvě publikované zprávy Evropské unie. Za rok 2004 Česko zaujalo v EU třetí místo ve vývozu zbraní do Číny se sedmi kontrakty za celkem devatenáct milionů eur. O rok dříve byla Česká republika v rámci Evropské unie téměř se čtyřmi miliony eur čtvrtá za Francií, Itálií a Velkou Británií. Evropské zbrojovky v roce 2004 do Číny vyvezly zboží za 340 milionů eur. Z pravidelných zpráv Evropské unie není úplně zřejmé, o jaké druhy zbraní či vojenské techniky přesně jde. Evropské firmy obvykle využívají nejasností v definici embarga a do Číny vyvážejí takzvané zboží dvojího použití. Tedy materiál, který spadá do kolonek pro civilní i vojenský materiál. Jde například o radary, letadla a lodě. Nebo nejrůznější náhradní díly.


Hospodářské noviny otiskly článek guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, ve kterém vysvětluje důvody svého kritického výroku z 22. prosince na adresu výdajů ze státního rozpočtu. Uvádí, že bankovní rada tehdy s ohledem na některé návrhy nových výdajů vyhodnotila daný vývoj jako nepříznivý a riskantní pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Státní rozpočet má podle něj vyšší příjmy v důsledku kombinace vyššího zdanění a rychlejšího růstu ekonomiky, než se kterým vláda počítala. "Stabilizace veřejných financí přes vyšší zdanění krátkodobě funguje, ale dlouhodobě je škodlivá," varuje Tůma. Druhou vadou na kráse je podle něj skutečnost, že lepší výsledky veřejných rozpočtů, než vláda plánovala, jsou "nechtěným dítkem". Jak vypočítává, schválením různých návrhů je možné se dostat ke zvýšení hranice povinných výdajů až o 50 miliard a to už je částka, která představuje 1,5 procenta HDP. "Krátkozraké využívání dobrého výkonu české ekonomiky ke zvýšení výdajů státu by ohrozilo žádoucí stabilizaci veřejných financí a v konečném důsledku by mohlo ohrozit i plánovaný termín přijetí eura," shrnuje své výhrady guvernér ČNB v Hospodářských novinách.


Pražské podnikatele Františka Kovaříka a Jaroslava Hřebíčka obžalovalo chebské státní zastupitelství ze zneužití vlastnictví. Nechali totiž zchátrat a téměř spadnout zámek ve Starém Hrozňatově na Chebsku. Jak uvádí deník Právo, podnikatelé zámek koupili v roce 1993 od ministerstva vnitra s tím, že vněm vybudují zařízení pro paraplegiky. Za státem chráněnou památku ze 13. století zaplatili 9,5 milionu korun. Vzápětí ale objekt zastavili za úvěr 30 milionů korun. Ten ale nespláceli a zámek mezitím chátral. "Střešní krytina je ze tří čtvrtin rozkradená, takže dovnitř zatéká," popsal stav objektu chebský místostarosta Václav Jakl. Chátrající památku se město Cheb pokoušelo loni koupit. Zástupce podnikatelů ale požadoval za zámek 12 milionů korun, naposled pak 8,5 milionu korun. Zastupitelé ale vzhledem k předpokládaným nákladům na opravu, které se odhadují na 40 milionů, koupi odmítli.


Dvakrát měř, jednou jeď. I tak by se dalo zřejmě formulovat varování řidičům, kteří si v zimě zkracují cestu přes zamrzlé lipenské jezero, píší Lidové noviny. Ačkoliv na dně přehrady už v minulosti skončilo nejméně pět automobilů, hasiči museli o silvestrovském poledni znovu vytahovat u Horní Plané další osobní vůz. Řidič stačil z vozidla naštěstí uniknout ještě před potopením. Auto se propadlo asi 35 metrů od břehu, kde je asi dvoumetrová hloubka. Silvestrovská záchranná akce je podle hasičů dalším důkazem zrádnosti zamrzlé lipenské přehrady, na níž každoročně riskují život stovky řidičů. I když led často dokáže unést i nákladní automobil, nikdy se nedá odhadnout, zda v určitých místech není vrstva ledu výrazně slabší. Řidiči přesto dávají přednost riskantní, zhruba třistametrové zkratce přes zamrzlé jezero před mnohem bezpečnější, ale také delší cestou po hrázi. Do dějin Lipenska však vstoupil především bývalý voják z povolání Florián Ragál, který se v roce 1996 propadl pod led s traktorem. Ačkoliv se mu z traktoru podařilo uniknout až v šestimetrové hloubce, dostal se na hladinu, doplaval ke břehu a dokonce si i sám došel pro pomoc do nejbližšího stavení. Z ledové koupele si údajně neodnesl ani rýmu.