Přehled tisku

Šumava

Výrobky ze Šumavy, jako například mléko, zelenina, víno, ale i keramika či šperky, mohou získat originální značku. Zelenomodrý symbol na jejich obalu zaručí, že produkt vznikl na Šumavě šetrným způsobem k přírodě a pouze ze šumavských surovin. Výrobci se tak mimo jiné chtějí bránit potravinám z vnitrozemí, které se za "šumavské" vydávají, píše Mladá fronta Dnes.

Přilepšit rodinám a zvýšit sociální dávky bude pro stát dražší, než se dosud čekalo. Větší rodičovský příspěvek, přídavky na děti nebo nemocenská, které před volbami slíbila vláda, vyjdou dohromady na téměř 42 miliard korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, větší část sumy, kterou vláda rozdá, jí lidé odvedou na daních. Zbytek si kabinet půjčí. Z analýz ministerstva financí podle listu vyplývá, že pokud se uskuteční všechny tyto plány, pak se rozpočet v roce 2007 propadne do schodku přes 100 miliard, což by bylo rekordní zadlužení. "Ministerstvo nyní možná řešení analyzuje. Nepochybně bude nutné krátit výdaje všech ministerstev," cituje deník ministra Bohuslava Sobotku. Proti záměrům vlády se minulý týden vyslovil guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Návrhy politiků na útraty v příštích letech označil za velmi nedisciplinované s tím, že řada návrhů jde proti zdravému rozumu.


Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn,  foto: Zdeněk Vališ
V jiném komentáři hodnotí Mladá fronta Dnes působení odcházejícího vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna, který od ledna zamíří do soukromé sféry. "Zatímco z profesního hlediska předchází Jahna pověst energického a schopného člověka, v konečné bilanci letošního roku patří mezi poražené. Jeho plány byly postupně sociálnědemokratickými katy osekávány až na torza," píše list. "Jahn se špatně mít nebude. Nedobře se však bude mít Česká republika, tedy pokud si někdo nedá tu práci a znovu neopráší některé Jahnovy návrhy," míní deník. Jahn odchází, protože jeho pohled ve vládě prohrál. "Jeho největší chybou je, že do vlády koaličního kočkopsa vůbec vstupoval. Dostál však své pověsti pragmatického mladého manažera, který vezme každou výzvu vážně. V soukromé sféře bude mít čas zpytovat své svědomí, aby se snad jednou mohl vrátit," uzavírá komentář Mladé fronty Dnes.


Armádním náborových střediskům se do konce roku nepodaří najmout zhruba 200 specialistů, kteří ve více než dvacetitisícovém vojsku chybějí. Jedná se hlavně o strojníky, jeřábníky a řidiče těžké a speciální - hlavně ženijní - techniky. Do profesionální armády se nedaří získat ani více lékařů a zdravotnického personálu. "Jsou to specialisté, kterých je nedostatek na pracovním trhu obecně," řekla deníku Právo Blanka Majkusová z generálního štábu armády. Podle ní počítají náborová střediska s tím, že stavy doplní do čtvrt roku. Právo napsalo, že velkou roli v nedostatku špičkových odborníků hraje fakt, že zájemci o službu v armádě nedostanou plat jako v civilní sféře. Armáda letos chtěla přijmout 2500 nováčků. O službu ve vojsku se hlásilo 15.000 mužů a žen, ale 70 procent z nich musí armáda odmítnout pro zdravotní, fyzickou a psychickou nedostatečnost.


Tomáš Pitr,  foto: ČTK
Postup české justice v případu podnikatele Tomáše Pitra, který je údajně na dovolené ve švýcarských Alpách a policie po něm vyhlásila pátrání, kritizují a zpochybňují komentáře některých deníků. Podle Lidových novin vyčnívá z celé záležitosti politická objednávka, "že Pitr musí být poslán za mříže za každou cenu". "Česká justice jde příliš okatě vstříc premiérovi Jiřímu Paroubkovi, který Pitra označil za šedou eminenci, která rozpoutala kampaň kolem Unipetrolu," napsal autor komentáře. Poukázal současně na mírnější přístup Paroubka k exministru zemědělství Jaroslavu Palasovi, "který za zády vlády prodal za babku Pitrovi významný státní podíl v Setuze". "Jestliže proto nepůjdou soudy a policie stejně tvrdě jako po Pitrovi i po Palasovi, zbude z celé kauzy jen zpochybnění nezávislosti justice," uvedl komentátor. Komentář Hospodářských novin mimo jiné poznamenává, že člověk nemusí být policejní operativec, aby ho napadlo, že by se podnikatel mohl pokusit o zmizení.


Politici se shodují, že nejvýznamnější politickou událostí příštího roku budou volby. Jejich význam ale hodnotí odlišně. Podle předsedy ODS Mirka Topolánka budou volby důležité proto, že 16 let po pádu totality hrozí možnost spoluúčasti komunistů na vládnutí. I šéf Unie svobody Pavel Němec si myslí, že voliči rozhodnou, zda se komunisté budou poprvé od roku 1989 podílet na vládě. Předseda lidovců Kalousek řekl, že volby budou o tom, zda demokracie v Česku bude skutečná, nebo pouze předstíraná. Podle premiéra Paroubka rozhodnou volby o tom, zda Česko bude pokračovat v úspěšném ekonomickém vývoji, nebo se vydá cestou nevyzkoušených a absurdních ekonomických experimentů.

Komentátorka Mladé fronty Dnes si v souvislosti s volbami všímá posunu ODS k sociálním tématům. "ODS tržně pochopila, že žije v České republice, kde na sociální jistoty slyší miliony lidí a skutečných liberálů je poskrovnu," napsala. Uvedla ale také, že v době svého vládnutí měla ODS "plnou pusu" pravicových, liberálních reforem, ale "sociální peřinu stlala jako stará chůva", s deregulací nájmů nespěchala a reformy penzí či zdravotnictví neudělala. "Topolánkova ODS zkrátka naváže na svůj 'sociální stát' devadesátých let a modernizuje ho, což sociální demokracie promeškala," napsala autorka.


Stát v letošním roce vyplatil na státních zárukách téměř 22 miliard korun. V příštím roce by měl objem těchto výplat klesnout na zhruba 11 miliard korun. Daňoví poplatníci tak budou i v příštím roce platit za krachy bank, nesplácené úvěry na vybudování infrastruktury nebo za úvěry pro České dráhy. Píšou to Lidové noviny. Kromě peněz pro ČSOB stát letos zaplatil nesplácené úvěry za zhruba pět miliard korun za leteckého výrobce Aero. Další peníze putovaly na splacení úvěrů za Správu železniční dopravní cesty na výstavbu koridorů a ve prospěch České národní banky, které stát proplácí náklady na očištění malých bank v polovině 90. let.


Zdravotní pojišťovny přestanou od 1. ledna proplácet lidem všechny výhody, kterými lákají klienty. Týká se to například obrouček na brýle, příspěvků na antikoncepci či na bílé plomby nebo proplácení návštěv bazénu a sauny. Podle Mladé fronty Dnes to zaskočí desetitisíce lidí. Ministerstvo si to nepřeje. Nebudeme proplácet nic, co nám výslovně nepovolí," řekl Josef Křivánek z Hutnické zdravotní pojišťovny. Stejně se prý zachovají i ostatní zaměstnanecké pojišťovny, uvádí list s tím, že pojišťovnám, které výstrahu ministerstva nesplní, hrozí ministr zdravotnictví David Rath nucenou správou. Cílem je podle něj ušetřit. Deník napsal, že i ředitelka největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková dostala dopis od nuceného správce VZP Antonína Pečenky, který jí nařídil do čtyř dnů skončit s proplácením těchto výhod.


Šumava
Výrobky ze Šumavy, jako například mléko, zelenina, víno, ale i keramika či šperky, mohou získat originální značku. Zelenomodrý symbol na jejich obalu zaručí, že produkt vznikl na Šumavě šetrným způsobem k přírodě a pouze ze šumavských surovin. Výrobci se tak mimo jiné chtějí bránit potravinám z vnitrozemí, které se za "šumavské" vydávají, píše Mladá fronta Dnes. První zboží se šumavským logem se v obchodech objeví již v lednu. Většinu šumavských podnikatelů logo láká, neslibují si však od něj například zvýšení prodeje. Obdobnou značku mohou od října získat výrobky pocházející z oblasti nejvyšších českých hor Krkonoš. Značka Krkonoše originální produkt by měla dát spotřebitelům jistotu, že kupují produkt vyrobený na území Krkonoš, a ne dovezený z jiných regionů či zemí.


Ze zneužívání vlastnictví byli obžalováni pražští podnikatelé František Kovařík a Jaroslav Hřebíček za to, že nechali zchátrat zámek ve Starém Hrozňatově u Chebu. Za vážné ohrožení státní kulturní památky jim hrozí až dva roky vězení a vysoké pokuty, píše Mladá fronta Dnes. Oba muži koupili zámek v roce 1991 jako udržované rekreační středisko od federálního ministerstva vnitra za 9,5 milionu korun. Památku použili jako zástavu na úvěr 30 milionů korun od Komerční banky. Úvěr získali na obnovu zámku, nákup zařízení a zásob. Peníze si ale ponechali, bance nevrátili a zámek nechali zchátrat a rozkrást. "Do vzácných budov z poloviny 13. století nyní zatéká a hrozí jejich nenávratné zničení," řekl chebský místostarosta Václav Jakl. Když se loni pokusili chebští radní zámek zachránit odkoupením, Kovařík s Hřebíčkem si řekli o 12 milionů korun. Zastupitelé vzhledem ke stavu objektu a situaci se zástavou u banky cenu odmítli jako neslýchanou. Podle znalců hrozí zámku nejpozději do tří let nenávratný zánik.