Přehled tisku

Mirek Topolánek
0:00
/
0:00

Komentáře čtvrtečního českého tisku se věnují setkání šéfa nejsilnější opoziční strany Mirka Topolánka s předsedkyní Národní strany Petrou Edelmannovou. Deníky se pozastavují nad tím, že se Topolánek s představitelkou nacionalistické strany setkal a snaží se domyslet, co si od setkání sliboval. Je ODS pořád ještě občanská demokratická strana?

Komentáře čtvrtečního českého tisku se věnují setkání šéfa nejsilnější opoziční strany Mirka Topolánka s předsedkyní Národní strany Petrou Edelmannovou. Deníky se pozastavují nad tím, že se Topolánek s představitelkou nacionalistické strany setkal a snaží se domyslet, co si od setkání sliboval. Je ODS pořád ještě občanská demokratická strana? Nebo už je to hlavně nacionální demokratická strana, ptá se autor komentáře Lidových novin. Topolánek sice tvrdí, že pouze vyslechl program Národní strany. Edelmannová však říká, že spolu jednali o možnostech předvolební i povolební spolupráce. Národní strana je legální a není vedena jako extremistická organizace, připomíná list. Problém je však v tom, že každé extremistické hnutí v dějinách se vyvinulo z "normální" politické aktivity. Na základě historické zkušenosti jsme tudíž ostražití vůči potenciálním líhním extremismu, píší Lidové noviny.

I když připustíme, že si Národní strana pozitivní výsledek setkání v centrále ODS přimyslela, zůstává záhadou, k čemu vlastně občanským demokratům měla schůzka posloužit, píše v komentáři na stejné téma deník Právo. Jestliže chtěl Topolánek mapovat terén, pak snad stačilo navštívit příslušné internetové stránky strany, z nichž xenofobie přímo kape. Možná je však údiv nad středeční schůzkou přehnaný. I když jsou programy ODS a Národní strany odlišné, v něčem se přece shodují, takže k poklábosení je témat dost - třeba Evropská unie či daňová politika, píše deník Právo. Možná však chtěl Topolánek vstřícným gestem nadběhnout části ultrapravicových voličů. To měl ale zasednout s jiným členem připravované národovecké koalice Miroslavem Sládkem, jehož republikány agentury pro výzkum veřejného mínění alespoň čas od času zaznamenají, končí komentář listu.


Premiér Jiří Paroubek ztrácí kvůli svým postojům v souvislosti s technoparty CzechTek popularitu. Podle průzkumu společnosti SC&C pro Mladou frontu Dnes mu důvěřuje třicet procent lidí. Kvůli policejním zásahu proti účastníkům technoparty si Paroubek pohoršil u třetiny dotázaných, polovina lidí názor na premiéra nezměnila, píše list. Podle výsledků průzkumu agentury STEM, který zjišťovala sympatie lidí k politikům v polovině července, byl Paroubek druhý nejpopulárnější politik a kladně ho hodnotilo 63 procent lidí. "Primárně nedělám politická rozhodnutí podle průzkumu veřejného mínění," reagoval na nynější výsledky průzkumu SC&C Paroubek. Kritických názorů poukazujících na tvrdost policejního zákroku na CzechTeku postupně přibývá. "Na základě detailnějších informací, které lidé získali, došlo k posunu názorů. Lidé viděli v televizích spoustu záběrů, v novinách četli spoustu článků," vysvětluje v Mladé frontě Dnes Jana Hamanová z SC&C. Množství těch, kteří považují zákrok policie za příliš tvrdý, se od 1. srpna zvýšilo ze 48 na 58 procent. Z politiků nejvíce v souvislosti s CzechTekem veřejnost kritizuje premiéra Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana, naopak chválí postoj prezidenta Václava Klause, píše deník.


Privatizace petrochemického koncernu Unipetrol proběhla podle všeho normálně, píšou v komentáři Hospodářské noviny. Přesto by podle listu neměl ministr průmyslu Milan Urban označovat zájem polské prokuratury o české ministry kvůli možné korupci za "neuvěřitelnou drzost". Nařčení z korupce byla vyřčena pod přísahou konkrétními svědky. Na tomto polském požadavku není nic špatného, soudí autor komentáře v Hospodářských novinách. Deník připouští, že polský petrochemický koncern PKN Orlen má kvůli nevýhodným smlouvám s Agrofertem velké potíže. Hlavním problémem je podle listu samotná polská firma, jejíž vedení se neustále mění. Jde o polostátní podnik, se kterým stále cloumá politické vlnobití, míní komentátor. Sám Andrej Babiš, který jako vlastník Agrofertu v kauze figuruje, není podle listu žádný tunelář typu Koženého, ani furiantský hochštapler typu Junek či Maroušek. Jeho firmy existují, vyrábějí a vyvážejí, vykazují zisk, píše list. Na pověsti mu sice ubrala první nezdařená privatizace Unipetrolu, kdy ho vláda vybrala navzdory tomu, že konkurenti předložili vyšší nabídku a on sám později od smlouvy odstoupil, ale fakt, že se přátelil se Stanislavem Grossem, z něj podle komentátora ještě zlosyna nedělá.


Podle dalšího ekonomického komentáře v Hospodářských novinách se ČSSD ani pod rukou populárního Jiřího Paroubka nedaří přesvědčit, že právě ona je tou stranou, která umí české hospodářství řídit. Víc než skutečné činy i teď rozhoduje dojem. Lidé už mají příliš pod kůží příběh o úspěšné ekonomice, jíž se daří navzdory neschopným politikům, píše komentátorka. Upozorňuje, že politická rozhodnutí se většinou v reálném životě naplno projevují až za několik měsíců či let. Velmi špatná vláda tak může jít ruku v ruce s prosperujícím hospodářstvím. Stejně jako úspěšný reformní kabinet nemusí za svého účinkování vybřednout z ekonomické krize. To je podle autorky také vysvětlení, proč země tak prosperuje, když "máme tak neschopnou vládu v permanentní krizi". Tato prosperita však podle komentátorky také může zkomplikovat cestu ODS do vlády. Většina lidí se totiž do nového a nejistého jen nerada pouští, když se jim relativně dobře žije, uvádí komentář Hospodářských novin.


Od loňského roku se výrazně zvýšil zájem Čechů o takzvané americké hypotéky, u kterých nemusí klient prokazovat, na co si peníze půjčuje. Podle bankéřů lidé peníze z těchto hypoték utrácejí nejčastěji za luxusní dovolené, drahé vozy a vybavení domácností, píší Lidové noviny. Podle mluvčího Živnobanky Iva Polišenského nejsou výjimečné ani případy, kdy lidé půjčené peníze použijí jako počáteční kapitál do podnikání. Stejně jako u standardních hypoték je úvěr jištěn zástavou nemovitosti. Nejvíce peněz poskytla formou amerických hypoték Česká spořitelna. V loňském květnu, kdy banka začala tento typ úvěrů poskytovat mělo zájem jen několik desítek klientů. Ke konci loňska už to byly stovky a za první pololetí tohoto roku poskytla spořitelna dalších 2673 amerických hypoték za 1,4 miliardy korun. Podle mluvčího Raiffeisenbank Tomáše Kofroně měli lidé o tyto neúčelové hypotéky loni nižší zájem kvůli tomu, že se jednalo o téměř neznámý produkt. Rostoucí zájem potvrdily také ostatní banky. Největším lákadlem je podle Lidových novin skutečnost, že klient nemusí prokazovat, na co úvěr použije a nemusí ani shánět ručitele. Americkou hypotéky nabízí nyní v Česku devět bank.


V České republice je 819 vážně narušených a nevyužívaných památkových objektů. Soupis ohrožených nemovitých památek se za poslední dva roky rozrostl o 119. S odkazem na aktuální publikaci Národního památkového ústavu (NPÚ), která oblast ohrožených památek mapuje, o tom informují Hospodářské noviny. Drtivou většinu chátrajících památek, přes 550 objektů, vlastní soukromníci nebo privátní společnosti. "U mnohých je příběh stejný. Během 'privatizace' si památku někdo koupil, ale čistě za účelem spekulace. Vzal si na objekt obrovský úvěr, který tehdy banky bez větších obstrukcí poskytovaly, a tyhle peníze pak zmizely, aniž by na objektu přibyla byť jen střešní krytina," popsal listu zastupující generální ředitel NPÚ Aleš Krejčů. Obce, v nichž polozříceniny stojí, přitom nemají, jak se bránit. Zvlášť pokud je majitelem obchodní společnost. "Když hledáte, koho za to potrestat, dostanete se vždycky k tomu, že daná právnická osoba již zanikla. Takže není komu uložit pokutu," tvrdí v Hospodářským novinách Krejčů.